Rakouský kancléř a britský premiér jednali v Kyjevě se Zelenským. Orbán odsoudil masakr v Buče

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.

Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.

Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka EK v sobotu podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit.

Také britský premiér se v sobotu setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.

Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala (ODS), Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.

Orbán odsoudil masakr v Buče

Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů, a podpoří mezinárodní vyšetřování, které najde viníky tohoto krveprolití. V sobotu to řekl šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi, jehož citoval server Hungary Today.

Maďarského premiéra v pátek ostře kritizoval jeho dlouholetý spojenec, polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který mimo jiné řekl, že s ním dále nemůže spolupracovat, dokud Orbán nezmění postoj k ruské invazi. Orbán sice odsoudil ruské napadení Ukrajiny, ale nekritizoval konkrétně ruského prezidenta Vladimira Putina. Orbánova vláda také na rozdíl od ostatních zemí EU a dalších západních států neposílá Kyjevu vojenskou pomoc. Ke krvavým událostem v Buče Orbán dříve řekl, že je nutné nezávislé a nepodjaté vyšetřování.

„Pokud premiér Orbán říká, že jasně nevidí, co se stalo v Buče, doporučil bych mu navštívit očního lékaře. Je to zklamání,“ řekl tento týden Kaczyński s poukazem na stovky civilistů, které v Buče zřejmě zabili ruští vojáci. Zároveň ale vyjádřil určité pochopení pro možné Orbánovy cíle. „Věřím, že to, co Viktor Orbán dělá, je spjato s nadějí, že sehraje nějakou roli ve snahách o ukončení konfliktu. Myslím ale, že to je slepá ulička,“ dodal Kaczyński.

Orbán, který je dlouhodobě známý svými dobrými vztahy se šéfem Kremlu, tento týden v telefonickém rozhovoru s Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině a hlavu Ruska pozval do Budapešti na mírová jednání s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Podle serveru Hungary Today Orbán tento týden novinářům řekl, že „tuto válku začalo Rusko napadením Ukrajiny“, což označil za agresi. Dodal, že Maďarsko v tomto sdílí postoj EU. Vyzval také k nezávislému vyšetřování zvěrstev na Ukrajině a řekl, že civilisté musí být chránění a násilí vůči nim musí být jasně odsouzeno, řekl v sobotu Orbánův mluvčí.

Orbán minulou neděli opět vyhrál parlamentní volby a poté mimo jiné uvedl, že chce posílit partnerství s Polskem a ukončit rozpory ohledně ruské invaze na Ukrajinu. 

EK a dárci slibují deset miliard eur na Ukrajince

Evropská komise a další dárci ze světa slibují celkem 10,1 miliardy eur (téměř 250 miliard korun) na pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou, oznámila po sobotní dárcovské akci ve Varšavě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Iniciativa Stand Up For Ukraine, spuštěná komisí a kanadskou vládou, přinesla 9,1 miliardy eur včetně jedné miliardy přislíbené EK, miliardovou půjčku pak ještě přidává Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Z peněz přislíbených unijní exekutivou má 400 milionů putovat do zemí „v první linii“ uprchlické vlny z Ukrajiny.

„Dnes (v sobotu - pozn. red.) jsme vybrali 9,1 miliardy eur pro lidi prchající před invazí, uvnitř Ukrajiny a v zahraničí,“ oznámila šéfka unijní exekutivy. „Budeme pokračovat v poskytování podpory. A jakmile dopadne poslední bomba, pomůžeme ukrajinskému lidu obnovit jejich zemi,“ dodala.

Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi  v sobotu řekl, že je „hluboce zklamaný“ chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, protože se mu vždy zdál jako muž demokracie a míru. Oba pojí letité přátelství, informovala agentura Reuters. Podle ní se Berlusconi nyní na adresu Putina vyjádřil veřejně poprvé od ruské invaze na Ukrajinu, jež začala 24. února.

„Znám ho 20 let a vždycky se mi zdál jako muž demokracie a míru… jaká škoda,“ řekl Berlusconi v Římě na sněmu své strany Vzhůru Itálie. „Místo toho, aby (Rusko) dostal do Evropy, tak ho útokem na Ukrajinu vrhl do náruče Číny, jaká škoda, jaká škoda,“ uvedl také pětaosmdesátiletý italský politik.

Podle agentury Reuters Berlusconi v roce 2015 nazval Putina „nepochybně jedničkou mezi světovými vůdci“. Jindy zas italský pravicový politik uvedl, že ruský prezident je jako jeho mladší bratr. Oba se mnohokrát navštívili a na fotkách z jejich setkání v Rusku či Itálii se často srdečně usmívají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 2 mminutami

Začal soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu začal trestní proces s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury za to, že se v prosinci pokusil zavést stanné právo. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti nebo doživotní vězení.
před 1 hhodinou

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 2 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 2 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 10 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 10 hhodinami

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...