Zemřel bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan. Jeho vládnutí se vyznačovalo brutalitou i prosperitou

Bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan, který zemi vládl železnou pěstí po vojenském převratu v roce 1979 a rozdrtil následující prodemokratické protesty, zemřel v úterý časně ráno ve věku devadesáti let. Oznámily to tiskové agentury s tím, že Čon podlehl chronickému onemocnění. Bývalý prezident podle agentury Reuters trpěl maligním nádorovým onemocněním plazmatických buněk, zvaném mnohočetný myelom či Kahlerova nemoc.

Vojenský puč a následný masakr studentů při potlačení prodemokratických demonstrací ve Kwangdžu v roce 1980 patří k nejtemnějším kapitolám moderních jihokorejských dějin. Šéf státu z let 1980-1988 byl v srpnu 1996 v jihokorejském „procesu století“ odsouzen k trestu smrti za vzpouru, vlastizradu a úplatky. Později mu byl trest změněn na doživotí a v prosinci 1997 dostal milost.

Bývalý náčelník generálního štábu Čon Du-hwan zemřel necelý měsíc po svém příteli a nástupci v nejvyšším úřadu. Bývalý prezident Ro Tche-u, který byl ve funkci v letech 1988 až 1993, zemřel 26. října ve věku 88 let.

„Řezník z Kwangdžu“ patřil k nejvíce nenáviděným osobám v zemi

Čonovo osmileté vládnutí se vyznačovalo brutalitou a represemi, které postihly desetitisíce lidí. Bylo ale také charakteristické rostoucí prosperitou země. Režim tak dosáhl toho, že v Soulu v roce 1988 uspořádal Letní olympijské hry. Čon byl také prvním jihokorejským vůdcem, který předal moc pokojně, poznamenala agentura AFP. I tak „řezník z Kwangdžu“ patřil k nejvíce nenáviděným osobám v zemi, dodala.

I po propuštění z vězení se Čon několikrát vrátil do centra pozornosti, například nezaplacenými pokutami v řádu až stovek miliard wonů, zatímco se ukázalo, že jeho potomci a další příbuzní vlastní nemovitosti v hlavním městě Soulu a ve Spojených státech. Loni byl odsouzen k podmíněnému trestu za hanobení demokratického aktivisty a katolického kněze ve svých pamětech. Žalobci se odvolali a Čon měl příští týden stanout znovu před soudem, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...