Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) byly až stovky civilistů zmasakrovány v sílícím konfliktu v severoetiopské oblasti Tigraj. Informovala o tom britská BBC. Kdo za vraždami stojí, zatím jasné není, podle komisařky OSN Michelle Bacheletové se situace v regionu zcela vymyká kontrole. Pokud se potvrdí, že jedna ze stran konfliktu spáchala hromadné vraždy, půjde o válečné zločiny, uvedla.
Masakr v Etiopii si vyžádal až stovky obětí, informuje Amnesty International
Amnesty International v prohlášení uvedla, že může potvrdit smrt „mnoha a pravděpodobně stovek lidí, kteří byli ubodáni a rozsekáni ve městě Mai-Kadra v etiopské oblasti Tigraj v noci devátého listopadu“. Organizace působící po celém světě „viděla a digitálně ověřila příšerné fotografie a videonahrávky těl roztroušených po městě anebo odnášených na nosítkách“.
Masakr je důsledkem trvající politické krize. Etiopský parlament jmenoval nového prezidenta Tigraje den poté, co byl v září zvolený tigrajský prezident Debretsion Gebremichael zbaven imunity, aby mohl být stíhán. Gebremichael je předsedou Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF). Boje mezi vládními silami a TPLF propukly čtvrtého listopadu. Získat informace z oblasti je komplikované, protože je odpojené jak telefonní, tak internetové spojení.
Dle interních materiálů Organizace spojených národů (OSN), ze kterých cituje agentura Reuters, vedou některé informace právě k silám loajálních TPLF. Organizace vychází z tvrzení svědků, která se ale zatím neopírají o žádné důkazy. Tigrajští oficiální činitelé popřeli, že by do masakrů byly zapojené milice TPLF.
Horizont ČT24: Pomoc nevidomým v Etiopii (zdroj: ČT24)
Napětí je v celé zemi
Napětí v Etiopii se podle agentury AP neomezuje jenom na Tigraj, patrné je v celé zemi. Podle vlády bylo zadrženo 150 lidí za šíření „strachu a hrozeb“ na území celé Etiopie. Tisíce lidí ve čtvrtek protestovaly proti TPLF v etiopských spolkových státech Oromije, Somali a Afar, uvedla agentura Reuters s tím, že demonstrace podpořila centrální vláda.
Tigrajci, kteří tvoří asi pět procent etiopského obyvatelstva, měli v minulosti pod kontrolou etiopskou politiku. Jejich vliv se však zmenšil, když se v roce 2018 k moci dostal premiér Abiy Ahmed z etnika Oromo a poté, co TPLF loni vystoupila z jeho koalice.
Ahmed je nositelem Nobelovy ceny za mír za dohodu s Eritreou, ale v případu Tigraje odmítl zahraniční výzvy k vyjednávání a zklidnění situace. Podle něj na to nemůže dojít dříve, než bude odstraněna vláda „kliky“ TPLF a budou zničeny její zbraně, napsala agentura AP. Podle něj se vedení fronty snaží zničit celou Etiopii.
Africká unie (AU) na situaci v Etiopii reagovala odvoláním svého šéfa bezpečnosti, který je etiopské národnosti. K odvolání Gebreegziabhera Mebratua Meleseho došlo 11. listopadu – den poté, co ho etiopský ministr obrany obvinil z nedostatku loajality k zemi v rámci krize v Tigraji.