Generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil vedení Bosny a Hercegoviny o podpoře v době narůstajících konfliktů s bosenskými Srby. Odsouzený lídr Republiky srbské Milorad Dodik s podporou Ruska hrozí odtržením od země a omezuje vládní instituce. Evropská unie v těchto dnech vysílá do země dalších čtyři sta členů mírové mise.
V červenci uplyne třicet let od masakru v Srebrenici. Bosenskosrbská armáda Ratka Mladiče tehdy povraždila více než osm tisíc muslimských Bosňáků. Nevraživost mezi oběma entitami tvořícími Bosnu a Hercegovinu teď znovu ožívá, stejně jako obavy z etnických Srbů.
„Už jsme zažili jednu genocidu a teď nám hrozí druhá. To je to, co Srbové chtějí – stejně jako masakr, který rozpoutali v roce 1992. Naši zemi vidí jako součást Srbska,“ prohlásila přeživší Begajeta Jukičová.
Sílící srbský separatismus
Na Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny se země rozdělila po krvavé občanské válce. Celostátní úřady se sídlem v Sarajevu ale nedokázaly zajistit jednotu země a v srbské části rostly separatistické tendence.
Ty přiživuje Bělehrad i Moskva, které se za bosenské Srby staví. Jejich lídra Milorada Dodika soud nepravomocně odsoudil za nerespektování rozhodnutí mezinárodního vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmida.
Dodik v reakci zakázal v autonomním území působení centrálních institucí včetně nejvyššího soudu, prokuratury, policie i tajné služby SIPA. Lídr Republiky srbské dlouhodobě kritizuje uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Pohrozil, že v případě odsouzení nastane rozpad země.
„V Bosně a Hercegovině jsme vstoupili do zcela nové doby, kdy Bosna a Hercegovina bude muset uznat, že jde o unii konsensuální, nikoli vnucenou. Odmítáme unitární Bosnu a Hercegovinu, nechceme ji vidět a budeme proti ní bojovat,“ zdůraznil Dodik.
Zájem Aliance o stabilitu balkánské země
Do kandidátské země EU i NATO nyní dorazil tamní vládu podpořit generální tajemník Severoatlantické aliance Rutte. V Sarajevu prohlásil, že Aliance bude i nadále usilovat o stabilitu a bezpečnost země a podporovat její územní integritu.
„Aby bylo jasno, není rok 1992 a nedovolíme, aby vzniklo bezpečnostní vakuum. Mezinárodní společenství je zde a je odhodláno pokračovat v naší silné podpoře, mimo jiné prostřednictvím EUFOR,“ konstatoval šéf NATO.
Evropská unie mírovou misi EUFOR Althea tento týden podpořila. K jedenácti stovkám členů jednotek se dočasně přidá dalších čtyři sta. Velení mise tak rozhodlo kvůli zajištění bezpečnosti a stability, oficiálně však zůstává nestranná a slouží jako podpora bosenských složek.
