Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních států navštívili ukrajinské město Buča, kde si připomněli čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové během okupace. Evropská unie je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, Rusko musí nést odpovědnost za to, co Ukrajině provedlo, uvedla Kallasová. Podobně se ve společném prohlášení vyjádřily všechny země EU s výjimkou Maďarska.
„Sešli jsme se dnes v Kyjevě a Buči, abychom uctili památku obětí hromadných zvěrstev spáchaných v Buče během dočasné ruské okupace části Kyjevské oblasti v roce 2022,“ uvádí se prohlášení, které zveřejnila unijní diplomatická služba a ve kterém jsou uvedené všechny unijní státy s výjimkou Maďarska.
„Důkazy shromážděné po stažení ruských sil zdůrazňují nezbytnost zajistit plnou a komplexní zodpovědnost,“ píše se v dokumentu.
Podle serveru Ukrajinska pravda na Ukrajinu dorazili šéfové diplomacií Německa, Polska, Lotyšska a Litvy, tedy Johann Wadephul, Radoslaw Sikorski, Baiba Bražeová a Kestutis Budrys. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl v plánu společné jednání české a slovenské vlády. „Na zasedání šéfů unijních diplomacií jej zastoupí náměstek Jiří Brodský,“ sdělilo ministerstvo zahraničí.
„Buča se stala více než jen místem tragédie – je to symbol ruských válečných zločinů a zároveň i odolnosti Ukrajiny,“ uvedl litevský ministr zahraničí Budrys. „Stojíme při Ukrajině. Budeme nadále požadovat plnou zodpovědnost Ruska za jeho válečné zločiny a jsme i nadále odhodláni podporovat obnovu a rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal šéf litevské diplomacie.
Diplomaty předtím na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Dnes si připomínáme pochmurné výročí masakru v Buče. V onen den hrůzné obrazy povražděných civilistů otřásly do základu celým světem. Tak silná evropská přítomnost v tento den dokazuje, že spravedlnost za toto a další ruská zvěrstva je nevyhnutelná,“ uvedl Sybiha.
„Komplexní odpovědnost za ruské zločiny je nezbytná pro obnovení spravedlnosti v Evropě. Dnes budeme v úsilí o vyvození odpovědnosti pokračovat,“ dodal ministr.
Ukrajinský ministr dále poznamenal, že jeho země si v těchto dnech připomíná také čtvrté výročí od doby, kdy ukrajinská armáda začala osvobozovat od ruské okupace Kyjevskou oblast a další ukrajinské regiony. „Je to připomínka hrdinství našich obránců,“ pokračoval a na závěr vyjádřil vděk Kallasové i ministrům, kteří na Ukrajinu přijeli.
„Evropa stojí po vašem boku. Budeme nadále poskytovat vojenskou, finanční, energetickou a humanitární podporu. A uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili plnou odpovědnost za ruské zločiny,“ uvedla Kallasová, která zároveň ocenila ukrajinskou odvahu a odolnost.
V Buče po ruské okupaci našli stovky mrtvých civilistů
Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území osvobodili zpět. Ruští vojáci byli obviněni z páchání mnoha násilností v zemi, například právě z masakru civilistů ve městě Buča v Kyjevské oblasti, které okupovali asi měsíc na začátku invaze.
Po osvobození města na konci března 2022 z Buči přišly zprávy o stovkách zabitých civilistů během ruské okupace. Mrtví byli v masových hrobech, těla ležela i na ulicích, některá s rukama svázanýma za zády. Snímky z místa šokovaly svět. Moskva zodpovědnost za zločiny popřela a obvinění označila za zinscenovaná navzdory četným svědectvím a důkazům svědčícím o zapojení ruské armády.
„Rozsah ruských zvěrstev (spáchaných) během agrese je na evropské půdě od druhé světové války nevídaný,“ uvedl Sybiha před úterní návštěvou evropských diplomatů.
„Musí existovat odpovědnost a nebude amnestie pro ruské zločince, včetně nejvyššího politického a vojenského vedení Ruské federace,“ dodal a vyzval země, aby podpořily zvláštní tribunál, který by se zabýval ruskou agresí proti Ukrajině.
O vzniku tribunálu se podle serveru Politico diskutuje roky. Záměr vytvořit tribunál po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa loni ohlásila Rada Evropy, podle níž by měl mandát stíhat nejvyšší představitele za zločin agrese proti Ukrajině. V současné době ho podporuje asi deset států, podotklo Politico.
Tribunál byl doplnil činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc na Ukrajině vyšetřovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla Rada Evropy. Zvláštní tribunál by tuto mezeru podle ní zaplnil.
„EU je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, a to i podporou zvláštního tribunálu pro zločin agrese a komise pro posuzování nároků (Ukrajiny). Rusko musí nést odpovědnost za to, co Ukrajině provedlo,“ uvedla v úterý v Buče Kallasová. Už loni v říjnu oznámila v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) na vznik tribunálu.
