Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají – naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997.
„Odsuzujeme Juna k doživotnímu vězení za vedení vzpoury,“ řekl podle agentury AFP předsedající soudce. Právník odsouzeného podle agentury Reuters uvedl, že rozsudek pouze potvrdil předem napsaný scénář a že není podložen důkazy. S exprezidentem také prodiskutuje, jestli se odvolat.
Soudce Juna před vynesením verdiktu uznal mimo jiné vinným i ze zneužití pravomoci nebo vyslání armády do parlamentu, napsala agentura AFP. Tím se mělo zabránit poslancům, aby odhlasovali konec mimořádného stavu. Jun chtěl podle soudu také zatknout některé politické špičky, mimo jiné i tehdejšího lídra opoziční Jednotné demokratické strany I Če-mjonga, který je v současné době hlavou státu.
Poškození společnosti
„Je tam zajímavý prvek, jak řekl soud, sociálních nákladů nebo poškození společnosti jako takové. Z toho vyjádření se dá vyvozovat, že to bylo příčinou, proč se soud uchýlil k takto vysoké sazbě,“ míní předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.
„Jihokorejská společnost byla od konce roku 2024 významně rozpolcená. Docházelo k násilným střetům i v průběhu celého období, kdy probíhala vyšetřování, kdy byly předčasné prezidentské volby. Zasáhlo to hluboko do společnosti napříč skupinami,“ upozornila Chamrová.
Jun podle ní vždy sebevědomě hájil svou nevinu. „Nikdy tam nebyla nějaká prosba o odpuštění. Bylo tam vidět, že bývalý prezident je přesvědčený o tom, že vyhlášení stanného práva byla jeho jediná volba. Svůj krok vysvětloval jako jedinou možnou reakci na slepou uličku, do které se politika na konci roku 2024 dostala,“ podotkla expertka.
Za vzpouru byl k 30 letům vězení odsouzen ve čtvrtek i tehdejší ministr obrany Kim Jong-hjon. Bývalého ministra vnitra I Sang-mina poslal soud za jeho roli ve vyhlášení stanného práva už dříve za mříže na sedm let. Celkem 23 let má strávit ve vězení rovněž bývalý premiér Han Duk-so.
Bezprecedentní krok
Politická krize vypukla v Jižní Koreji 3. prosince 2024, když tehdejší prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů.
Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce.
Jun v současnosti čelí obžalobě i ze spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.
Jihokorejský soud ho letos 19. ledna odsoudil k pěti rokům vězení. Bývalého prezidenta shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače. Jun byl také shledán vinným z falšování úředních dokumentů a nerespektování právních kroků vztahujících se na vyhlášení stanného práva.
Spory s opozicí a odsouzená manželka
Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022. Často se dostával do sporů s opozicí poté, co v předloňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším Junovým soupeřem a současným prezidentem I Če-mjongem.
Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry. „V Jižní Koreji je prezidentský systém a nedalo se prosadit klíčové zákony jako například zákony o rozpočtu,“ řekla ČT24 Chamrová.
Koncem roku 2024 před vyhlášení stanného práva byl rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály – včetně toho, že Junova manželka Kim Kon-hi přijala darem kabelku od Diora, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Předloni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany s tím, že jde o nepodložené politické útoky.
Agentura AP poznamenala, že jedním z Junových motivů k vyhlášení mimořádného stavu mohlo být rostoucí množství obvinění, kterým jeho manželka čelila.
Soud letos koncem ledna poslal Kim Kon-hi na rok a osm měsíců do vězení za korupci. Rozsudek byl podle agentury AP překvapením, protože prokuratura žádala pro bývalou první dámu 15letý trest odnětí svobody nejen za přijímání úplatků, ale také za manipulaci s akciemi a porušení zákona o politickém financování.
V těchto dvou posledních obviněních ji ale soud shledal pro nedostatek důkazů nevinnou. Zvláštní prokurátoři se podle agentury Reuters chystají odvolat proti rozsudku, který Kim zprošťuje těchto obvinění.
Čon Du-hwan - Korejský prezident z let 1980 až 1988 byl v roce 1996 odsouzen k trestu smrti za vzpouru, vlastizradu a korupci. V případu korupčního obvinění jej soud shledal vinným, že v letech 1980 až 1993 společně s tehdejším generálem a pozdějším prezidentem Ro Tche-uem přijali úplatky od podnikatelů v celkové výši přes 600 milionů dolarů (dnes přibližně 14,7 miliardy korun).
Oba byli odsouzeni také za to, že využili výjimečného stavu v roce 1979 ke krvavému vojenskému převratu a že způsobili masakr civilistů při prodemokratických demonstracích v Kwangdžu v roce 1980. Trest byl Čonovi po roce zmírněn na doživotí. Jeho nástupce Ro Tche-u byl odsouzen k 17 letům vězení. Oba byli propuštěni díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam.
Kim Te-džung - V čele Jižní Koreje stál v letech 1998 až 2003. V minulosti patřil k opozici, byl šest let ve vězení. Tři roky také strávil v exilu, deset let v domácím vězení a pod policejním dohledem, protože odmítl spolupracovat s jihokorejskými vojenskými vládci. Začátkem 90. let navázal Kim osobní přátelství s českým prezidentem Václavem Havlem, s nímž se setkal v Soulu i v Praze.
Jako prezident uplatňoval Kim vstřícnou politiku vůči KLDR. V roce 2000 zorganizoval první summit s vůdcem Severní Koreje a získal za to Nobelovu cenu za mír. Se severokorejským protějškem Kim Čong-ilem podepsal komuniké o usmíření a případném znovusjednocení a o ekonomické výměně.
Ro Mu-hjon - Prezidentem Jižní Koreje byl v letech 2003 až 2008. V roce 2004 jej parlament sesadil za to, že v kampani před blížícími se volbami nepokrytě podporoval jemu spřízněnou stranu. Šlo o bezprecedentní případ v historii země. Ústavní soud ale za několik měsíců toto rozhodnutí zrušil a Ro opět převzal prezidentský úřad.
Byl považován za liberálního politika a reformátora a většinu své vlády zasvětil sbližování obou korejských států. V roce 2009 spáchal sebevraždu, když při vycházce do hor nedaleko svého domu na jihovýchodě země skočil do rokle.
Důvodem jeho činu bylo nejspíš to, že byl vyšetřován kvůli braní úplatků. Podle vyšetřovatelů převzal prostřednictvím členů rodiny a spolupracovníků od jednoho podnikatele více než šest milionů dolarů. Politik obvinění popřel, kvůli zapojení rodiny se však obyvatelům země veřejně omluvil.
I Mjong-bak - V čele Jižní Koreje stál v letech 2008 až 2013. Předtím byl známým byznysmenem a v letech 2002 až 2006 byl starostou Soulu. K jeho popularitě přispěla televize, která natočila jeho životní příběh. Vypracoval se totiž z chudého pouličního prodavače zmrzliny a rychlého občerstvení až na vysokého manažera ve společnosti Hyundai Group.
V roce 2018 byl odsouzen k 15 letům vězení a vysoké pokutě za korupci, zpronevěru a další zločiny. I Mjong-bak byl shledán vinným mimo jiné ze zpronevěry 24,5 miliardy wonů (asi 411 milionů korun) a přijetí úplatků od společnosti Samsung, jednoho z šéfů tajné služby a od bývalého zákonodárce.
I Mjong-bak si téměř rok ve vězení odpykal a pak mu odvolací soud délku trestu zvýšil na 17 let, avšak povolil jeho propuštění na kauci, dokud se nevyřeší odvolání k nejvyššímu soudu. Do vězení znovu nastoupil koncem roku 2020, o dva roky později mu prezident Jun Sok-jol udělil milost.
Pak Kun-hje - Korejská prezidentka z let 2013 až 2017 byla zatčena a následně v roce 2017 skončila ve vězení, když ji parlament zbavil funkce po korupčním skandálu. Ten také vyvolal několik měsíců trvající masivní pouliční protesty. V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016, stála Čche Son-sil, důvěrnice Pak Kun-hje.
V roce 2018 dostala Čche 20letý trest vězení za to, že využívala svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, například Samsung, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Exprezidentku soud shledal vinnou například z toho, že Čche Son-sil prozrazovala obsah důležitých dokumentů ze své kanceláře.
Jihokorejský nejvyšší soud v lednu 2021 exprezidentce pravomocně potvrdil 20 let odnětí svobody kvůli zneužití pravomocí, korupci a vydírání a také pokutu 18 miliard wonů. Pak byla propuštěna po pěti letech, když jí v prosinci 2021 tehdejší prezident Mun Če-in udělil milost.
Zdroj: ČTK
