Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.
Svět sužuje nejvíc konfliktů za tři dekády. Sílí napětí na Balkáně, Putin dráždí Pobaltí
Zóna ČT24: Počet konfliktů ve světě roste (zdroj: ČT24)
Na přibývající počet konfliktů ve světě poukázal ve svém novoročním projevu i generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Rok 2023 poznamenalo obrovské utrpení, násilí a chaos způsobený klimatickými změnami. Lidstvo trpí. Počet válek roste, zvyšuje se jejich brutalita. A důvěra mizí,“ prohlásil Guterres.
Vlny, kdy konfliktů přibývá, a kdy je naopak situace stabilnější, přicházejí už od druhé světové války, řekl ČT politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Teď je doba vzestupu. Předchozí vlna byl začátek 90. let v souvislosti s rozpadem Jugoslávie a Sovětského svazu. Pak došlo k určitému zmírnění a teď v posledních deseti letech vidíme zase nárůst,“ popisuje vývoj expert.
Stále častější konflikty spojené s terorismem doléhají nejvíc na státy v subsaharské Africe a na Blízkém východě, zjistila analytická organizace Vision of Humanity. Většinou jsou to státy, které experti označují za zhroucené.
„To znamená státy, které ztratily kapacitu ovládat svoje území nebo vůbec spravovat svoje území. To jsou největší sudy střelného prachu. V subsaharské Africe v důsledku špatného vládnutí, korupce nebo kmenového či etnického hrozí střety nejvíc,“ vysvětluje Jelen.
Touha Venezuely po ropě
Růst napětí je patrný i v Jižní Americe. Venezuela na konci minulého roku přesunula velkou část armády na hranice s Guyanou. A přesto, že se v prosinci Venezuela i Guyana zavázaly, že v konfliktu ozbrojenou sílu nepoužijí, tenze trvá.
„Jde o region Esquibo, který leží mezi Venezuelou a stejnojmennou řekou. O tuto oblast vedou obě země spor už od 60. let. Výrazně ale situaci v poslední době eskaluje až venezuelský prezident Nicolas Maduro, a to po objevení bohatých nalezišť ropy a zemního plynu,“ upozornil Jelen.
Podle něj se venezuelský režim snaží odvést pozornost od hlubokých vnitřních problémů země. „Země je zhroucená sociálně, ekonomicky, politicky. Největší uprchlická vlna v dnešní době není v Evropě, ale právě v Latinské Americe z Venezuely směrem na sever. (Maduro) ví, že nemá na Kolumbii, nemá na Brazílii, ale vedle leží liduprázdná Guyana, která by se neměla vůbec šanci bránit venezuelské armádě, byť zkorumpované a neschopné,“ podotkl expert.
Spory kolem Kosova
Napětí mezitím sílí také v Evropě, kde Rusko pravidelně zastrašuje Pobaltí nebo Finsko. Vyostřenou rétoriku Kreml používá již od začátku ruské agrese na Ukrajině. Z pohledu možného vzniku konfliktu je podle odborníků rizikový také Balkánský poloostrov. Pozornost sem směřuje i Evropská unie, která se snaží vyostřené situace co nejvíc tlumit.
„Velmi nervózně sleduji dění v bývalé Jugoslávii, kde se situaci stále nedaří stabilizovat. V Bosně a Hercegovině existuje snaha Srbů revidovat dohody z roku 1995, je tu napětí v Kosovu. Každý rok se tam najde nějaká záminka, jednou jsou to ,espézetky‘, podruhé jsou to jiné záležitosti týkající se místní správy,“ konstatoval Jelen.
Pořad Zóna ČT24 se dále věnoval situaci v Izraeli a na Ukrajině, dezinformacím spojeným s masakrem v Praze, úspěšné evakuaci z hořícího letadla v Tokiu, nedostatku zaměstnanců ve věznicích, nedostatku peněz pro hasiče a policisty a také cvičení amerických jednotek v Arktidě.