Tisíce Izraelců se rozloučily s Bibasovou a jejími dětmi

Nahrávám video

V Izraeli pohřbili Širi Bibasovou a její dvě děti, které v říjnu 2023 uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás. Jejich těla Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Samotnému pohřbu předcházelo smuteční procesí, které v ulicích a na náměstích sledovaly tisíce lidí, informoval zpravodajský server The Times of Israel. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, dodal web.

„Je to hodně sledovaná událost, je to samozřejmě věc, která je nabitá velice smutnými emocemi,“ podotkl v souvislosti s průvodem a pohřbem blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Také česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová uvedla, že v zemi je kvůli pohřbu Bibasových velmi smutná atmosféra. „Noviny dnes (ve středu) vyšly s první stránkou v oranžové barvě, což je připomínka těch malých dětí, které měly zrzavé vlasy,“ uvedla velvyslankyně. Ve větších městech se pak konají smuteční shromáždění, lidé truchlí a zapalují svíčky. „Je to taková trochu slavnostní, ale velmi smutná atmosféra.“

Řada lidí, kteří se zúčastnili smutečního průvodu nebo sledovali v ulicích procesí, se neubránila slzám. Mnoho z nich drželo oranžové balonky, které se staly novým symbolem truchlení za rukojmí podle ryšavých vlasů obou malých chlapců. Pro Izraelce se rodina Bibasových stala symbolem traumatu, které zemi pronásleduje od Hamásem vedeného teroristického útoku na komunity v jižním Izraeli. Devítiměsíční Kfir a čtyřletý Ariel byli nejmladšími rukojmími, která ozbrojenci unesli do Gazy.

Předseda izraelského parlamentu vyhlásil minutu ticha za rodinu Bibasových a další oběti. S Širi Bibasovou a jejími malými syny se v příspěvku zveřejněném na síti X rozloučil také izraelský prezident Jicchak Herzog. „Celá země a celý národ prožívají období smutku a my všichni, celý národ, je se zlomeným srdcem doprovázíme k věčnému odpočinku,“ napsal prezident.

Těla Bibasové a jejích dvou synů Hamás předal Izraeli minulý týden v rámci dohody o příměří. Manžel Bibasové Jarden byl propuštěn 1. února v první fázi nynějšího příměří. Rodina v prohlášení poděkovala všem, kdo se přišli rozloučit do ulic. „Omlouvám se, že jsem nemohl přijít a osobně obejmout každého z vás,“ uvedl Jarden Bibas v prohlášení.

Izraelská média živě přenášela jeho dojemné poslední rozloučení s manželkou a syny. „Širi, miluju tě a vždycky tě budu milovat. Jsi pro mě vším. Jsi nejlepší manželka a matka, jaká může existovat. Jsi moje nejlepší kamarádka,“ řekl nad hrobem svých blízkých. „Mišmiš, kdo mi teď bude pomáhat se rozhodnout? Jak se mám rozhodovat bez tebe?“ ptal se a při oslovení své ženy použil hebrejské slovo, které znamená „meruňka“.

„Pamatuješ si na naše poslední společné rozhodnutí? V bezpečné místnosti jsem se tě ptal, jestli bychom se měli ‚vzdát, nebo bojovat‘. Řekla jsi bojovat, a tak jsem bojoval. Širi, je mi moc líto, že jsem vás všechny nedokázal ochránit. Kdybych věděl, co se stane, nestřílel bych,“ dodal.

Hamás původně minulý týden místo těla Bibasové předal do Izraele pozůstatky jiné ženy. Poté, co na záměnu přišly úřady židovského státu, hnutí věc vysvětlovalo jako omyl a tělo unesené ženy pak skutečně vydalo. Izraelská strana oznámila, že děti byly „brutálně zavražděny“, představitelé Hamásu tvrdí, že unesená trojice zemřela v důsledku izraelského leteckého útoku v Pásmu Gazy.

Nahrávám video

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová uvedla, že si většina Izraelců podle průzkumů přeje, aby stát udělal vše pro to, aby se dostali zpátky do Izraele všichni ti, kteří stále v Gaze jsou. „Jedná se o více než padesát lidí, z nichž už více než polovina byla prohlášena za mrtvé. Pořád jsou tam ale zhruba tři desítky lidí, kteří jsou naživu, jedná se především o izraelské vojáky,“ dodala Kalhousová.

Nahrávám video

Těla čtyř rukojmí Hamás předal ve středu

Palestinské teroristické hnutí Hamás předalo ve středu v noci zástupcům Červeného kříže v Gaze těla dalších čtyř izraelských rukojmí. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na izraelský bezpečnostní zdroj. Ve stejnou dobu opustil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které slíbil Izrael propustit v rámci dohody o příměří, izraelskou věznici Ofer na Západním břehu Jordánu. Jeruzalém měl původně propustit šest stovek vězňů již minulou sobotu, podle webu listu Times of Israel se teď očekává propuštění zhruba čtyř set z nich. Původně hnutí tvrdilo, že těla rukojmí předá ve čtvrtek.

„V rámci dohody se brigády al-Kasám rozhodly předat těla čtyř rukojmí dnes (ve středu) večer,“ uvedlo dříve ozbrojené křídlo Hamásu a sdělilo jejich jména. Agentura AFP připomněla, že jména zesnulých nezveřejňuje, dokud je nepotvrdí izraelské úřady nebo rodiny rukojmí. Podle nejmenovaného představitele hnutí se předání uskuteční bez veřejných ceremonií, které ostře kritizoval Izrael.

„V souladu s izraelskými požadavky bylo dosaženo dohody se zprostředkovateli: čtyři mrtvá rukojmí budou v rámci první fáze (dohody o příměří) vrácena dnes (ve středu) večer, a to podle dohodnutého postupu a bez ceremonií Hamásu,“ uvedla kancelář izraelského premiéra.

Úřad Hamásu pro palestinské vězně mezitím uvedl, že Evropská nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy již zahájila přípravy na přijetí opožděně propuštěných Palestinců s tím, že na svobodu by se měli dostat ve středu mezi 22:00 a půlnocí místního času (21:00–23:00 SEČ). Izraelská vězeňská služba potvrdila, že již obdržela seznam vězňů, které má propustit.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil 602 palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se například o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy, třeba minulý týden při předání těl rodiny Bibasových a rukojmího Odeda Lifšice.

Hamás uvedl, že jednání Izraele rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném čtvrtečním termínu.

Teroristé v předchozím prohlášení uvedli, že očekávají propuštění palestinských vězňů zároveň s vydáním těl izraelských rukojmí, jejichž předání bylo dohodnuto v rámci první fáze příměří; ta platí od letošního 19. ledna. V prohlášení, které cituje agentura Reuters, Hamás tvrdí, že se tak stane za použití nového mechanismu. Podle více zdrojů by se do předání mohl zapojit Egypt, který je jedním ze zprostředkovatelů jednání mezi Izraelem a Hamásem.

„Předání čtyř těl se uskuteční bez přítomnosti veřejnosti,“ cituje nejmenovaného představitele hnutí agentura AFP. Podle něj se tímto krokem chce Hamás vyhnout tomu, aby měl Izrael „výmluvy“ pro nepropuštění palestinských vězňů.

Nahrávám video

Deník Haarec, který se odvolával na izraelské zdroje, už dříve během středy uvedl, že Hamás a jeho spojenci předají pravděpodobně těla čtyř rukojmí již ve středu večer a že se tak stane na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic.

„Vypadá to, že by to měla být předávka rakví bez jásajícího palestinského davu a bez propagandistických hesel,“ dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izrael zvažuje prodloužení příměří

V úterý izraelští představitelé uvedli, že židovský stát zvažuje prodloužení 42denního příměří v Gaze, protože se snaží přivést domů zbývajících 63 rukojmí, zatímco dohodu o budoucnosti Pásma Gazy prozatím odkládá.

Počáteční fáze dohody o příměří, která byla zahájena s podporou Spojených států a za pomoci egyptských a katarských zprostředkovatelů 19. ledna, má skončit v sobotu a zatím není jasné, co bude následovat.

Představitel Hamásu Básim Naím uvedl, že dokud jsou vězni stále zadržováni, nelze dosáhnout pokroku, ale že Hamás je odhodlán dosáhnout trvalého příměří a úplného stažení izraelských sil.

Dosud propuštěny desítky rukojmí a stovky vězňů

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmích výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců z izraelských věznic a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám.

Dosud bylo v rámci ujednaní předáno 29 izraelských rukojmí a pět Thajců výměnou za stovky palestinských vězňů, přičemž se stále počítá s vydáním těl čtyř dalších rukojmí.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od 7. října 2023, kdy Hamás provedl teroristický útok na Izrael. Při něm palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí a asi 250 osob unesli, zhruba stovku z nich propustili při prvním příměří v listopadu 2023. Židovský stát v odvetě za útok zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a pozemní operaci, což způsobilo podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem smrt nejméně 48 200 Palestinců.

Izrael uvedl, že Hamás nemůže hrát žádnou roli v budoucím řízení Pásma Gazy, a odmítl, aby toto území spravovala palestinská samospráva působící na Západním břehu Jordánu. Hamás uvedl, že nebude nutně požadovat, aby zůstal ve vedení pásma, kterému vládne od roku 2007, ale že se musí na jednání podílet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 9 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.