Tisíce Izraelců se rozloučily s Bibasovou a jejími dětmi

5 minut
Události: Pohřeb zavražděných rukojmí
Zdroj: ČT24

V Izraeli pohřbili Širi Bibasovou a její dvě děti, které v říjnu 2023 uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás. Jejich těla Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Samotnému pohřbu předcházelo smuteční procesí, které v ulicích a na náměstích sledovaly tisíce lidí, informoval zpravodajský server The Times of Israel. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, dodal web.

„Je to hodně sledovaná událost, je to samozřejmě věc, která je nabitá velice smutnými emocemi,“ podotkl v souvislosti s průvodem a pohřbem blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Také česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová uvedla, že v zemi je kvůli pohřbu Bibasových velmi smutná atmosféra. „Noviny dnes (ve středu) vyšly s první stránkou v oranžové barvě, což je připomínka těch malých dětí, které měly zrzavé vlasy,“ uvedla velvyslankyně. Ve větších městech se pak konají smuteční shromáždění, lidé truchlí a zapalují svíčky. „Je to taková trochu slavnostní, ale velmi smutná atmosféra.“

Řada lidí, kteří se zúčastnili smutečního průvodu nebo sledovali v ulicích procesí, se neubránila slzám. Mnoho z nich drželo oranžové balonky, které se staly novým symbolem truchlení za rukojmí podle ryšavých vlasů obou malých chlapců. Pro Izraelce se rodina Bibasových stala symbolem traumatu, které zemi pronásleduje od Hamásem vedeného teroristického útoku na komunity v jižním Izraeli. Devítiměsíční Kfir a čtyřletý Ariel byli nejmladšími rukojmími, která ozbrojenci unesli do Gazy.

Předseda izraelského parlamentu vyhlásil minutu ticha za rodinu Bibasových a další oběti. S Širi Bibasovou a jejími malými syny se v příspěvku zveřejněném na síti X rozloučil také izraelský prezident Jicchak Herzog. „Celá země a celý národ prožívají období smutku a my všichni, celý národ, je se zlomeným srdcem doprovázíme k věčnému odpočinku,“ napsal prezident.

Těla Bibasové a jejích dvou synů Hamás předal Izraeli minulý týden v rámci dohody o příměří. Manžel Bibasové Jarden byl propuštěn 1. února v první fázi nynějšího příměří. Rodina v prohlášení poděkovala všem, kdo se přišli rozloučit do ulic. „Omlouvám se, že jsem nemohl přijít a osobně obejmout každého z vás,“ uvedl Jarden Bibas v prohlášení.

Izraelská média živě přenášela jeho dojemné poslední rozloučení s manželkou a syny. „Širi, miluju tě a vždycky tě budu milovat. Jsi pro mě vším. Jsi nejlepší manželka a matka, jaká může existovat. Jsi moje nejlepší kamarádka,“ řekl nad hrobem svých blízkých. „Mišmiš, kdo mi teď bude pomáhat se rozhodnout? Jak se mám rozhodovat bez tebe?“ ptal se a při oslovení své ženy použil hebrejské slovo, které znamená „meruňka“.

„Pamatuješ si na naše poslední společné rozhodnutí? V bezpečné místnosti jsem se tě ptal, jestli bychom se měli ‚vzdát, nebo bojovat‘. Řekla jsi bojovat, a tak jsem bojoval. Širi, je mi moc líto, že jsem vás všechny nedokázal ochránit. Kdybych věděl, co se stane, nestřílel bych,“ dodal.

Hamás původně minulý týden místo těla Bibasové předal do Izraele pozůstatky jiné ženy. Poté, co na záměnu přišly úřady židovského státu, hnutí věc vysvětlovalo jako omyl a tělo unesené ženy pak skutečně vydalo. Izraelská strana oznámila, že děti byly „brutálně zavražděny“, představitelé Hamásu tvrdí, že unesená trojice zemřela v důsledku izraelského leteckého útoku v Pásmu Gazy.

14 minut
Zpravodaj ČT David Borek o výměně těl izraelských rukojmí za palestinské vězně
Zdroj: ČT24

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová uvedla, že si většina Izraelců podle průzkumů přeje, aby stát udělal vše pro to, aby se dostali zpátky do Izraele všichni ti, kteří stále v Gaze jsou. „Jedná se o více než padesát lidí, z nichž už více než polovina byla prohlášena za mrtvé. Pořád jsou tam ale zhruba tři desítky lidí, kteří jsou naživu, jedná se především o izraelské vojáky,“ dodala Kalhousová.

9 minut
Politoložka Irena Kalhousová o pohřbu Širi Bibasové a jejích dětí
Zdroj: ČT24

Těla čtyř rukojmí Hamás předal ve středu

Palestinské teroristické hnutí Hamás předalo ve středu v noci zástupcům Červeného kříže v Gaze těla dalších čtyř izraelských rukojmí. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na izraelský bezpečnostní zdroj. Ve stejnou dobu opustil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které slíbil Izrael propustit v rámci dohody o příměří, izraelskou věznici Ofer na Západním břehu Jordánu. Jeruzalém měl původně propustit šest stovek vězňů již minulou sobotu, podle webu listu Times of Israel se teď očekává propuštění zhruba čtyř set z nich. Původně hnutí tvrdilo, že těla rukojmí předá ve čtvrtek.

„V rámci dohody se brigády al-Kasám rozhodly předat těla čtyř rukojmí dnes (ve středu) večer,“ uvedlo dříve ozbrojené křídlo Hamásu a sdělilo jejich jména. Agentura AFP připomněla, že jména zesnulých nezveřejňuje, dokud je nepotvrdí izraelské úřady nebo rodiny rukojmí. Podle nejmenovaného představitele hnutí se předání uskuteční bez veřejných ceremonií, které ostře kritizoval Izrael.

„V souladu s izraelskými požadavky bylo dosaženo dohody se zprostředkovateli: čtyři mrtvá rukojmí budou v rámci první fáze (dohody o příměří) vrácena dnes (ve středu) večer, a to podle dohodnutého postupu a bez ceremonií Hamásu,“ uvedla kancelář izraelského premiéra.

Úřad Hamásu pro palestinské vězně mezitím uvedl, že Evropská nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy již zahájila přípravy na přijetí opožděně propuštěných Palestinců s tím, že na svobodu by se měli dostat ve středu mezi 22:00 a půlnocí místního času (21:00–23:00 SEČ). Izraelská vězeňská služba potvrdila, že již obdržela seznam vězňů, které má propustit.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil 602 palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se například o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy, třeba minulý týden při předání těl rodiny Bibasových a rukojmího Odeda Lifšice.

Hamás uvedl, že jednání Izraele rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném čtvrtečním termínu.

Teroristé v předchozím prohlášení uvedli, že očekávají propuštění palestinských vězňů zároveň s vydáním těl izraelských rukojmí, jejichž předání bylo dohodnuto v rámci první fáze příměří; ta platí od letošního 19. ledna. V prohlášení, které cituje agentura Reuters, Hamás tvrdí, že se tak stane za použití nového mechanismu. Podle více zdrojů by se do předání mohl zapojit Egypt, který je jedním ze zprostředkovatelů jednání mezi Izraelem a Hamásem.

„Předání čtyř těl se uskuteční bez přítomnosti veřejnosti,“ cituje nejmenovaného představitele hnutí agentura AFP. Podle něj se tímto krokem chce Hamás vyhnout tomu, aby měl Izrael „výmluvy“ pro nepropuštění palestinských vězňů.

9 minut
Politický geograf Libor Jelen o předání izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Deník Haarec, který se odvolával na izraelské zdroje, už dříve během středy uvedl, že Hamás a jeho spojenci předají pravděpodobně těla čtyř rukojmí již ve středu večer a že se tak stane na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic.

„Vypadá to, že by to měla být předávka rakví bez jásajícího palestinského davu a bez propagandistických hesel,“ dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izrael zvažuje prodloužení příměří

V úterý izraelští představitelé uvedli, že židovský stát zvažuje prodloužení 42denního příměří v Gaze, protože se snaží přivést domů zbývajících 63 rukojmí, zatímco dohodu o budoucnosti Pásma Gazy prozatím odkládá.

Počáteční fáze dohody o příměří, která byla zahájena s podporou Spojených států a za pomoci egyptských a katarských zprostředkovatelů 19. ledna, má skončit v sobotu a zatím není jasné, co bude následovat.

Představitel Hamásu Básim Naím uvedl, že dokud jsou vězni stále zadržováni, nelze dosáhnout pokroku, ale že Hamás je odhodlán dosáhnout trvalého příměří a úplného stažení izraelských sil.

Dosud propuštěny desítky rukojmí a stovky vězňů

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmích výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců z izraelských věznic a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám.

Dosud bylo v rámci ujednaní předáno 29 izraelských rukojmí a pět Thajců výměnou za stovky palestinských vězňů, přičemž se stále počítá s vydáním těl čtyř dalších rukojmí.

Příměří přerušilo boje, které trvaly od 7. října 2023, kdy Hamás provedl teroristický útok na Izrael. Při něm palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí a asi 250 osob unesli, zhruba stovku z nich propustili při prvním příměří v listopadu 2023. Židovský stát v odvetě za útok zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a pozemní operaci, což způsobilo podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem smrt nejméně 48 200 Palestinců.

Izrael uvedl, že Hamás nemůže hrát žádnou roli v budoucím řízení Pásma Gazy, a odmítl, aby toto území spravovala palestinská samospráva působící na Západním břehu Jordánu. Hamás uvedl, že nebude nutně požadovat, aby zůstal ve vedení pásma, kterému vládne od roku 2007, ale že se musí na jednání podílet.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...