Ukrajinci zastavili postup Rusů na Slovjansk. Pomáhají jim další dodávky západních zbraní

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle úterní ranní zprávy britské rozvědky Rusové pokračují s navyšováním vojenské přítomnosti u východních hranic Ukrajiny, zatímco boje na Donbase nabírají na síle s tím, jak se invazní vojska snaží prolomit ukrajinské obranné linie.

Zpravodajci se domnívají, že stále existuje riziko přesných útoků na cíle napříč Ukrajinou. Okupanti se podle Londýna snaží narušit přesuny ukrajinských jednotek, zbraní i vybavení na východ země.

Ve zprávě z pozdních úterních hodin rozvědka informovala, že se ukrajinským silám podařilo odrazit několik ruských pokusů o postup na východě země. Invazní síly se nadále potýkají s již známými problémy, jako jsou logistické a technické potíže, ale i vysoká morálka ukrajinských bojovníků. Rusům se dle zpravodajců nedaří ani zlomit odpor v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci zastavili také postup ruských sil z města Izjum mezi Charkovem a Donbasem směrem na nedaleký Slovjansk. Ve městě zůstalo asi 10 až 15 tisíc civilistů a panují obavy, že se řítí do humanitární katastrofy.  

Na Donbase má prý Rusko až 20 tisíc žoldáků

Nadále pokračuje ostřelování a bombardování na frontě na Donbase. Exploze se v noci dále rozléhaly také Charkovem, kde si podle agentury Reuters rakety v úterý vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, či Mykolajivem. Vedení města vyzvalo obyvatele, aby vyhledali nejbližší úkryt, případně alespoň zůstali dále od oken.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že v úterý se podařilo sestřelit devět ruských vzdušných cílů, mimo jiné letadlo, helikoptéru, raketu a pět dronů. Od začátku invaze podle Kyjeva přišlo Rusko už o téměř 21 tisíc vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel či 321 letadel a vrtulníků. Moskva naopak ohlásila zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Podle britského Guardianu Rusko pro ofenzivu na východě Ukrajiny najalo až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí. Rekrutovali je údajně žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny. Guardian cituje nejmenovaného evropského činitele, podle nějž se jedná o pěchotu. „Nemají žádné těžké vybavení nebo vozidla,“ prohlásil činitel.

„Na území naší země a v příhraničních oblastech Ruska se soustředí prakticky celá bojeschopná část armády okupantů. Poslali proti Ukrajině skoro všechny a všechno, co se dá použít v boji,“ nechal se v nočním projevu slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ruské jednotky postupují snadno v otevřené krajině, ale opět narazí na problémy ve chvíli, kdy se budou pokoušet o dobytí větších měst.

„Ukrajinská armáda si toho je vědoma, přizpůsobí tomu strategii, určitě se nebude pouštět do otevřených bojů v krajině, budou využívat znalost prostředí, útočit v menších skupinách zezadu v rámci partyzánské války, využívat drony,“ předpokládá analytik. Je podle něj otázkou, zda má Rusko ještě zdroje na další a další vlny útoků.

Nahrávám video

Ukrajinské tajné služby varovaly, že Moskva chystá na jihu Ukrajiny „referenda“ o připojení k Rusku. Přípravy se podle Ukrajinců uskutečnily v Chersonské nebo Mykolajivské oblasti. V Záporožské oblasti už jsou zaznamenané i případy hlasování. Ruská média šíří video, na kterém si obyvatelé obce Rozovka údajně odhlasovali připojení k neuznané Doněcké republice. Jiní obyvatelé této vesnice namítají, že většinu lidí na videu vůbec nepoznávají. 

Černobyl už opět komunikuje

Odstavená jaderná elektrárna v Černobylu obnovila přímou telefonickou linku s ukrajinským jaderným regulátorem, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Dříve Kyjev Mezinárodní agenturu pro atomovou energii informoval, že ztratil s černobylskou elektrárnou přímý kontakt. Zprávu o opětovném uvedení linky do chodu přivítal v úterý šéf MAAE Rafael Grossi. „Očividně to nebyla udržitelná situace a je to velmi dobrá zpráva, že regulátor může nyní elektrárnu kontaktovat, kdykoli potřebuje,“ citovala ho agentura AP.

Grossi má podle svého dřívějšího oznámení vést delegaci odborníků MAAE, která vyrazí do elektrárny na kontrolu. Cesta se má uskutečnit, jakmile to bude možné.

USA chystají další pomoc

Pentagon se v úterý nechal bez bližších podrobností slyšet, že Ukrajina ze zahraničí obdržela další stíhačky. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale informaci později opravil s tím, že obdržela pouze náhradní díly pro letouny. 

Dle agentury Reuters nicméně americký prezident Joe Biden v nejbližších dnech oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (16 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru.

Více než stovku bezpilotních letounů Switchblade se Ukrajině zavázal darovat jejich výrobce, americká zbrojařská firma AeroVironment.

Norská vláda ve středu oznámila, že Ukrajině poslala protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket. „Konflikt na Ukrajině může být dlouhodobý a země je závislá na mezinárodní podpoře, aby odolala ruské agresi,“ řekl k tomu norský ministr obrany Bjorn Arild Gram.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

„Blahopřeji k úspěšnému vypuštění mezikontinentální balistické rakety Sarmat. Je to velká a významná událost v rozvoji perspektivních zbraňových systémů ruské armády,“ řekl Putin podle agentury TASS. Podle prezidenta se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se již připravuje na přezbrojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled