Ukrajinci zastavili postup Rusů na Slovjansk. Pomáhají jim další dodávky západních zbraní

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle úterní ranní zprávy britské rozvědky Rusové pokračují s navyšováním vojenské přítomnosti u východních hranic Ukrajiny, zatímco boje na Donbase nabírají na síle s tím, jak se invazní vojska snaží prolomit ukrajinské obranné linie.

Zpravodajci se domnívají, že stále existuje riziko přesných útoků na cíle napříč Ukrajinou. Okupanti se podle Londýna snaží narušit přesuny ukrajinských jednotek, zbraní i vybavení na východ země.

Ve zprávě z pozdních úterních hodin rozvědka informovala, že se ukrajinským silám podařilo odrazit několik ruských pokusů o postup na východě země. Invazní síly se nadále potýkají s již známými problémy, jako jsou logistické a technické potíže, ale i vysoká morálka ukrajinských bojovníků. Rusům se dle zpravodajců nedaří ani zlomit odpor v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci zastavili také postup ruských sil z města Izjum mezi Charkovem a Donbasem směrem na nedaleký Slovjansk. Ve městě zůstalo asi 10 až 15 tisíc civilistů a panují obavy, že se řítí do humanitární katastrofy.  

Na Donbase má prý Rusko až 20 tisíc žoldáků

Nadále pokračuje ostřelování a bombardování na frontě na Donbase. Exploze se v noci dále rozléhaly také Charkovem, kde si podle agentury Reuters rakety v úterý vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, či Mykolajivem. Vedení města vyzvalo obyvatele, aby vyhledali nejbližší úkryt, případně alespoň zůstali dále od oken.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že v úterý se podařilo sestřelit devět ruských vzdušných cílů, mimo jiné letadlo, helikoptéru, raketu a pět dronů. Od začátku invaze podle Kyjeva přišlo Rusko už o téměř 21 tisíc vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel či 321 letadel a vrtulníků. Moskva naopak ohlásila zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Podle britského Guardianu Rusko pro ofenzivu na východě Ukrajiny najalo až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí. Rekrutovali je údajně žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny. Guardian cituje nejmenovaného evropského činitele, podle nějž se jedná o pěchotu. „Nemají žádné těžké vybavení nebo vozidla,“ prohlásil činitel.

„Na území naší země a v příhraničních oblastech Ruska se soustředí prakticky celá bojeschopná část armády okupantů. Poslali proti Ukrajině skoro všechny a všechno, co se dá použít v boji,“ nechal se v nočním projevu slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ruské jednotky postupují snadno v otevřené krajině, ale opět narazí na problémy ve chvíli, kdy se budou pokoušet o dobytí větších měst.

„Ukrajinská armáda si toho je vědoma, přizpůsobí tomu strategii, určitě se nebude pouštět do otevřených bojů v krajině, budou využívat znalost prostředí, útočit v menších skupinách zezadu v rámci partyzánské války, využívat drony,“ předpokládá analytik. Je podle něj otázkou, zda má Rusko ještě zdroje na další a další vlny útoků.

Nahrávám video

Ukrajinské tajné služby varovaly, že Moskva chystá na jihu Ukrajiny „referenda“ o připojení k Rusku. Přípravy se podle Ukrajinců uskutečnily v Chersonské nebo Mykolajivské oblasti. V Záporožské oblasti už jsou zaznamenané i případy hlasování. Ruská média šíří video, na kterém si obyvatelé obce Rozovka údajně odhlasovali připojení k neuznané Doněcké republice. Jiní obyvatelé této vesnice namítají, že většinu lidí na videu vůbec nepoznávají. 

Černobyl už opět komunikuje

Odstavená jaderná elektrárna v Černobylu obnovila přímou telefonickou linku s ukrajinským jaderným regulátorem, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Dříve Kyjev Mezinárodní agenturu pro atomovou energii informoval, že ztratil s černobylskou elektrárnou přímý kontakt. Zprávu o opětovném uvedení linky do chodu přivítal v úterý šéf MAAE Rafael Grossi. „Očividně to nebyla udržitelná situace a je to velmi dobrá zpráva, že regulátor může nyní elektrárnu kontaktovat, kdykoli potřebuje,“ citovala ho agentura AP.

Grossi má podle svého dřívějšího oznámení vést delegaci odborníků MAAE, která vyrazí do elektrárny na kontrolu. Cesta se má uskutečnit, jakmile to bude možné.

USA chystají další pomoc

Pentagon se v úterý nechal bez bližších podrobností slyšet, že Ukrajina ze zahraničí obdržela další stíhačky. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale informaci později opravil s tím, že obdržela pouze náhradní díly pro letouny. 

Dle agentury Reuters nicméně americký prezident Joe Biden v nejbližších dnech oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (16 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru.

Více než stovku bezpilotních letounů Switchblade se Ukrajině zavázal darovat jejich výrobce, americká zbrojařská firma AeroVironment.

Norská vláda ve středu oznámila, že Ukrajině poslala protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket. „Konflikt na Ukrajině může být dlouhodobý a země je závislá na mezinárodní podpoře, aby odolala ruské agresi,“ řekl k tomu norský ministr obrany Bjorn Arild Gram.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

„Blahopřeji k úspěšnému vypuštění mezikontinentální balistické rakety Sarmat. Je to velká a významná událost v rozvoji perspektivních zbraňových systémů ruské armády,“ řekl Putin podle agentury TASS. Podle prezidenta se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se již připravuje na přezbrojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má šestnáct obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí šestnáct mrtvých včetně dvou dětí a přes padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 10 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev. Úřad premiéra oznámil, že novým ministrem zdravotnictví bude James Murray.
14:24Aktualizovánopřed 52 mminutami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 4 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 8 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 9 hhodinami
Načítání...