Ukrajinci zastavili postup Rusů na Slovjansk. Pomáhají jim další dodávky západních zbraní

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle úterní ranní zprávy britské rozvědky Rusové pokračují s navyšováním vojenské přítomnosti u východních hranic Ukrajiny, zatímco boje na Donbase nabírají na síle s tím, jak se invazní vojska snaží prolomit ukrajinské obranné linie.

Zpravodajci se domnívají, že stále existuje riziko přesných útoků na cíle napříč Ukrajinou. Okupanti se podle Londýna snaží narušit přesuny ukrajinských jednotek, zbraní i vybavení na východ země.

Ve zprávě z pozdních úterních hodin rozvědka informovala, že se ukrajinským silám podařilo odrazit několik ruských pokusů o postup na východě země. Invazní síly se nadále potýkají s již známými problémy, jako jsou logistické a technické potíže, ale i vysoká morálka ukrajinských bojovníků. Rusům se dle zpravodajců nedaří ani zlomit odpor v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci zastavili také postup ruských sil z města Izjum mezi Charkovem a Donbasem směrem na nedaleký Slovjansk. Ve městě zůstalo asi 10 až 15 tisíc civilistů a panují obavy, že se řítí do humanitární katastrofy.  

Na Donbase má prý Rusko až 20 tisíc žoldáků

Nadále pokračuje ostřelování a bombardování na frontě na Donbase. Exploze se v noci dále rozléhaly také Charkovem, kde si podle agentury Reuters rakety v úterý vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, či Mykolajivem. Vedení města vyzvalo obyvatele, aby vyhledali nejbližší úkryt, případně alespoň zůstali dále od oken.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že v úterý se podařilo sestřelit devět ruských vzdušných cílů, mimo jiné letadlo, helikoptéru, raketu a pět dronů. Od začátku invaze podle Kyjeva přišlo Rusko už o téměř 21 tisíc vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel či 321 letadel a vrtulníků. Moskva naopak ohlásila zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Podle britského Guardianu Rusko pro ofenzivu na východě Ukrajiny najalo až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí. Rekrutovali je údajně žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny. Guardian cituje nejmenovaného evropského činitele, podle nějž se jedná o pěchotu. „Nemají žádné těžké vybavení nebo vozidla,“ prohlásil činitel.

„Na území naší země a v příhraničních oblastech Ruska se soustředí prakticky celá bojeschopná část armády okupantů. Poslali proti Ukrajině skoro všechny a všechno, co se dá použít v boji,“ nechal se v nočním projevu slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ruské jednotky postupují snadno v otevřené krajině, ale opět narazí na problémy ve chvíli, kdy se budou pokoušet o dobytí větších měst.

„Ukrajinská armáda si toho je vědoma, přizpůsobí tomu strategii, určitě se nebude pouštět do otevřených bojů v krajině, budou využívat znalost prostředí, útočit v menších skupinách zezadu v rámci partyzánské války, využívat drony,“ předpokládá analytik. Je podle něj otázkou, zda má Rusko ještě zdroje na další a další vlny útoků.

Nahrávám video
Politický geograf Jelen o ruské ofenzivě na východě Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajinské tajné služby varovaly, že Moskva chystá na jihu Ukrajiny „referenda“ o připojení k Rusku. Přípravy se podle Ukrajinců uskutečnily v Chersonské nebo Mykolajivské oblasti. V Záporožské oblasti už jsou zaznamenané i případy hlasování. Ruská média šíří video, na kterém si obyvatelé obce Rozovka údajně odhlasovali připojení k neuznané Doněcké republice. Jiní obyvatelé této vesnice namítají, že většinu lidí na videu vůbec nepoznávají. 

Černobyl už opět komunikuje

Odstavená jaderná elektrárna v Černobylu obnovila přímou telefonickou linku s ukrajinským jaderným regulátorem, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Dříve Kyjev Mezinárodní agenturu pro atomovou energii informoval, že ztratil s černobylskou elektrárnou přímý kontakt. Zprávu o opětovném uvedení linky do chodu přivítal v úterý šéf MAAE Rafael Grossi. „Očividně to nebyla udržitelná situace a je to velmi dobrá zpráva, že regulátor může nyní elektrárnu kontaktovat, kdykoli potřebuje,“ citovala ho agentura AP.

Grossi má podle svého dřívějšího oznámení vést delegaci odborníků MAAE, která vyrazí do elektrárny na kontrolu. Cesta se má uskutečnit, jakmile to bude možné.

USA chystají další pomoc

Pentagon se v úterý nechal bez bližších podrobností slyšet, že Ukrajina ze zahraničí obdržela další stíhačky. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale informaci později opravil s tím, že obdržela pouze náhradní díly pro letouny. 

Dle agentury Reuters nicméně americký prezident Joe Biden v nejbližších dnech oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (16 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru.

Více než stovku bezpilotních letounů Switchblade se Ukrajině zavázal darovat jejich výrobce, americká zbrojařská firma AeroVironment.

Norská vláda ve středu oznámila, že Ukrajině poslala protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket. „Konflikt na Ukrajině může být dlouhodobý a země je závislá na mezinárodní podpoře, aby odolala ruské agresi,“ řekl k tomu norský ministr obrany Bjorn Arild Gram.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

„Blahopřeji k úspěšnému vypuštění mezikontinentální balistické rakety Sarmat. Je to velká a významná událost v rozvoji perspektivních zbraňových systémů ruské armády,“ řekl Putin podle agentury TASS. Podle prezidenta se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se již připravuje na přezbrojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na západě Kanady je deset mrtvých

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 53 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 2 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 4 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...