Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedla ukrajinská agentura Unian

Ruské letectvo v úterý bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, které představují poslední velkou baštu odporu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. Pod troskami nemocnice se může nacházet až tři sta lidí, včetně dětí, uvedla ukrajinská agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu. Taruta minulý měsíc jako první informoval, že 130 lidí vyšlo živých z krytu pod rozbombardovaným mariupolským divadlem.

Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko však na sociálních sítích tyto zprávy popřel. Azovstal je sice těžce bombardován, ale žádní civilisté se v ocelárnách ani v silně poničené nemocnici podle něj neskrývají.

Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů. 

Mariupol se stále brání, ocelárny Azovstal jsou podle ukrajinského velitele zničené

Ukrajinské síly bránící obléhané přístavní město Mariupol budou proti ruským jednotkám bojovat až do konce, tvrdí dle BBC ukrajinský premiér Denys Šmyhal. V rozhovoru Šmyhal uvedl, že ruská výzva ukrajinským silám v Mariupolu, aby se do neděle vzdaly, byla ignorována.

„Město stále nepadlo,“ řekl. „Stále jsou tam naše vojenské síly, naši vojáci, takže budou bojovat až do konce,“ dodal pro americkou televizi ABC.

Podle ruskojazyčné verze stanice BBC zaútočili v úterý dopoledne na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu Moskvou řízení separatisté. Rozlehlý hutní komplex představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě. Ukrajinské úřady tvrdí, že se v něm ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí. 

Podle ukrajinských jednotek byly v úterý po osmé večer ocelárny prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vytahují přeživší. Rozhlasové stanici Radio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav „Kalyna“ Palamar. Dodal, že v areálu oceláren byla zřízena improvizovaná nemocnice, kde se schovávají před nálety civilisté, včetně dětí. 

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na Twitteru v souvislosti s ruským útokem napsal, že svět jen mlčky přihlíží „vraždění dětí“, zatímco Rusko svrhává na Azovstal bomby určené k ničení protileteckých krytů. Na sociální síti zveřejnil i záběry dětí v krytech.

„Pokračují nálety na Azovstal silnými protibunkrovými bombami. Svět přihlíží vraždění dětí on-line a dál mlčí. Náboženští a světoví vůdci to mohou zastavit zorganizováním humanitárních koridorů. Jinak krev bude také na jejich rukou,“ napsal.  

„Útočné skupiny, které byly vybrány speciálně pro útok na tento objekt, už částečně zahájily práci,“ prohlásil podle BBC v ruské televizi Rossija 24 Eduard Basurin, zástupce ruských sil ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které se podílejí na obléhání Mariupolu. Dodal, že útočícím jednotkám pomáhá letectvo a dělostřelectvo.

Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Azovstal je dosud pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, zejména 36. brigády námořní pěchoty a pluku Azov, podotkl server britské veřejnoprávní stanice. Moskva už v neděli zbývající ukrajinské obránce Mariupolu vyzvala, aby složili zbraně a slíbila jim, že ušetří jejich životy. V úterý zazněla podobná nabídka.

Ruský generál Michail Mizincev dal podle agentury RIA Novosti ukrajinským vojákům a zahraničním žoldnéřům v Azovstalu čas do úterního poledne moskevského času (11:00 SELČ), aby složili zbraně. Následně podle něj mohou hutní komplex opustit. Zároveň slíbil ušetřit jejich životy, pokud tak učiní.

Ukrajinské úřady v pondělí uvedly, že v podzemních úkrytech pod rozsáhlým metalurgickým závodem se před ostřelováním a leteckými útoky ukrývá nejméně tisíc civilistů. Ukrajina rovněž viní ruské síly, že na podnik shazují těžké bomby. Basurin přítomnost civilistů v Azovstalu podle ruské státní agentury TASS popřel.

Ukrajinci se stáhli z města Kreminna

Ruské síly obsadily Kreminnu na východní Ukrajině a ukrajinské jednotky se z města stáhly, řekl v úterý podle agentury Reuters šéf regionu Serhij Hajdaj. Kreminna má více než 18 tisíc obyvatel. Leží zhruba 570 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Kyjeva. Kreminna se zdá být prvním městem dobytým v nové ruské ofenzívě na východní Ukrajině, uvedla agentura. 

„Kreminna je pod kontrolou ,skřetů‘ (Rusů). Vstoupili do města,“ řekl na brífinku Hajdaj, šéf Luhanské oblasti. „Naši obránci se museli stáhnout. Zakotvili se v nových pozicích a pokračují v boji s ruskou armádou.“ Řekl, že ruské síly zaútočily „ze všech stran“.

Ukrajinský generální štáb hlásí úspěšný protiútok u Marjinky v Donbasu

Ukrajinští vojáci při úspěšném protiútoku opět ovládli okresní město Marjinka v Donbasu na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„V okolí Marjinky v důsledku protiútoku ukrajinských vojsk nepřítel utrpěl ztráty a ustoupil. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil toto město opět ovládly,“ uvedlo ukrajinské velení.

Marjinka před válkou mívala asi deset tisíc obyvatel. O město se urputně bojovalo už v letech 2014 a 2015, kdy v Donbasu vypukla první rusko-ukrajinská válka. Obec od té doby čelila ostřelování po celou dobu. „Okupanti se snažili Marjinku rozbombardovat nálety letadel, rozstřílet dělostřelectvem a tanky,“ připomněla v úterý agentura Unian a dodala, že ruské jednotky zde nyní použily i zápalnou fosforovou munici.

Do ofenzivy se zapojila velká část ruské armády, uvedl Zelenskyj

Ukrajinští představitelé v pondělí večer uvedli, že Rusko zahájilo svou očekávanou ofenzivu na Donbase. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je do ofenzivy zapojena velká část ruské armády.

Ruské jednotky podle Danilova zaútočily po celé délce válečné fronty v Luhanské, Doněcké a Charkovské oblasti. Prorazit se jim podařilo ukrajinskou obranu ve dvou bodech – ve městě Kreminna a v jedné další menší obci. 

Ukrajinské síly údajně zaútočily na ruskou vesnici

Ukrajinské síly ráno zaútočily na jednu ruskou obec, jež se nachází v příhraniční Bělgorodské oblasti. Uvedl to gubernátor tohoto územního celku Vjačeslav Gladkov. Na místě je podle něj jeden raněný. Rozsah škod úřady zjišťují, informovala agentura Reuters.

Moskva v uplynulých týdnech informovala o několika útocích ukrajinské armády na obce, které se nachází u hranice. Na začátku dubna Rusko také uvedlo, že ukrajinské vrtulníky zaútočily na sklad pohonných hmot v Bělgorodu, kde vypukl požár.

Ukrajinští představitelé v minulosti útoky popřeli či je odmítli komentovat.

Kyjev: Humanitární koridory opět nebudou

Ukrajina a Rusko se ani v úterý – tedy už třetí den po sobě – nedohodly na otevření humanitárních koridorů, kterými by se civilisté mohli evakuovat z ukrajinských měst zasažených boji. Podle agentury Ukrinform to oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková.

„Dnes, 19. dubna, bohužel žádné humanitární koridory neexistují. Pokračuje intenzivní ostřelování na Donbasu,“ napsala místopředsedkyně ukrajinské vlády na sociální síti Telegram.

V Mariupolu podle ní Rusové odmítají umožnit koridor pro odchod civilistů směrem do Berďansku. Evakuační trasu pro civilisty z Chersonské a Charkovské oblasti se zástupci ukrajinské strany snaží stále dohodnout, píše Ukrinform.

Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů ze strategicky důležitého přístavního města Mariupol částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem.

Ukrajinské dráhy podle Ukrinform oznámily, že vypraví dva evakuační vlaky z Luhanské a Doněcké oblasti na východě země, soupravy zamíří na západ Ukrajiny.

Válka poničila až 30 procent dopravní infrastruktury

Ruská invaze na Ukrajinu poničila až 30 procent její dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.

Podle ministra dopravy Oleksandra Kubrakova je poničeno 20 až 30 procent dopravní infrastruktury. Rozsah škod se liší od úplné destrukce až po relativně lehce opravitelné škody. Na hlavních národních tazích je podle něj poničeno či úplně zničeno zhruba tři sta mostů. Poničeno bylo i na osm tisíc kilometrů silnic a škody zaznamenala také železnice.

„Mluvíme-li o silnicích, mostech či rezidenčních budovách, tak věřím, že se podaří téměř vše obnovit do dvou let,“ uvedl ministr.

Ukrajina podle něj očekává, že jí s obnovou infrastruktury pomohou západní země. Ministr se domnívá, že existuje mnoho zdrojů, jak financovat stavební práce. „Prvním z nich je majetek Ruské federace, který zmrazily téměř všechny velké země,“ řekl Kubrakov agentuře Reuters.

Podobný názor zastávají i někteří evropští politici, kteří by chtěli použít zabavený ruský majetek pro financování fondu na obnovu Ukrajiny, který chce zřídit Evropská unie. Západní země v rámci sankcí proti Rusku zmrazily devizové rezervy v hodnotě 300 miliard dolarů.

Moskva zahájila novou fázi vojenské operace na Ukrajině, uvedl Lavrov

Moskva zahájila na novou fázi „speciální vojenské operace“, oznámil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s odkazem na oficiální označení ruského vpádu na Ukrajinu. V rozhovoru s indickou televizní stanicí podle agentury Reuters uvedl, že cílem operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. O zahájení nové ruské ofenzivy na ukrajinském východě v pondělí informovali přední ukrajinští činitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

K nové fázi operace se v úterý poprvé po třech týdnech vyjádřil také ruský ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého Rusko „konzistentně naplňuje plán osvobození“ obou povstaleckých republik. Spojené státy a další západní země ale obvinil, že dělají vše pro to, aby válečný konflikt prodloužily.

Ruskojazyčný server BBC poznamenal, že se Šojgu v poslední době neukázal na veřejnosti a události země ve válce komentuje jen sporadicky. Podobnou odmlku měl ministr obrany i v březnu, kdy média spekulovala o jeho zdravotním stavu. Šojgu naposledy na veřejnosti promluvil 29. března.

Počet objevených těl civilistů v Kyjevské oblasti překročil tisícovku

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než jeden tisíc těl civilistů, přes 420 z nich jenom ve městě Buča. Většina ze zabitých byla zastřelena, řekl v úterý podle listu Ukrajinska pravda policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Na konci minulého týdne policie informovala o více než 900 nalezených obětech.

Obyvatelé obcí na severu Ukrajiny nacházejí další mrtvé s tím, jak se vracejí po odchodu ruských vojáků do svých domovů. Těla zabitých objevují podle Něbytova v domech, sklepech i studních.

Ruská vojska se z Kyjevské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny začala stahovat na přelomu března a dubna. Po jejich odchodu vyšlo najevo rozsáhlé mučení, znásilňování a zabíjení civilistů, zejména v Buče, která se stala jedním z hlavních symbolů krutosti ruské války na Ukrajině.

Pentagon očekává ještě větší ofenzivu

Spojené státy očekávají další významnou eskalaci války na Ukrajině a současné ruské útoky na východě země vidí jen jako předehru k ještě větší ofenzivě. Vyplývá to z úterního brífinku amerického ministerstva obrany k vývoji bojů. Ruská armáda podle Pentagonu stále pokračuje v přípravných manévrech, informuje agentura Reuters.

Podle nejmenovaného zástupce Pentagonu Rusko dál posiluje vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny ve snaze připravit novou ofenzivu, píše Reuters. Rusové údajně během posledních 24 hodin nasadili další dva prapory, které podle expertů čítají několik stovek až jeden tisíc vojáků, a zvýšili tak počet praporů na Ukrajině na 78.

Činitel americké obrany, který hovořil s novináři, prezentoval odhad, že vojenská síla Moskvy je nyní na 75 procentech oproti původní invazní síle. Před vypuknutím války Washington uváděl, že podél ukrajinských hranic Rusové nashromáždili něco přes 150 tisíc vojáků.

Zelenskyj v projevu apeloval na rychlé dodávky zbraní, zachrání podle něj tisíce lidských životů

Volodymyr Zelenskyj v úterním projevu na sociálních sítích prohlásil, že zbraně, které plánují dodat západní partneři v příštích týdnech, by v případě okamžitého předání Ukrajině mohly zachránit tisíce životů. Jakákoliv delší prodleva s pomocí Ukrajině podle něj poskytne Rusům příležitost zabít ještě více Ukrajinců.

„Ruská armáda se v této válce navždy zapíše do světových dějin jako nejbarbarštější a nejkrutější armáda na světě. Cílevědomě zabíjet civilisty, ničit obytné oblasti, civilní infrastrukturu, používat k tomu všechny druhy zbraní, včetně těch zakázaných mezinárodními úmluvami – to je již typický styl ruské armády,“ prohlásil Zelenskyj. 

Zelenskyj je přesvědčen, že západní partneři mají morální povinnost bránit svobodu, a tedy i poskytnout zbraně a munici, které pomohou zachránit životy tisíců Ukrajinců. „Doufám, že partneři nakonec pochopí, že každý den je důležitý. Jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině vede k tomu, že okupanti dostanou příležitost zabít víc Ukrajinců,“ zdůraznil prezident.