Drony Switchblade útočí jako kamikadze. Vynikly v Afghánistánu, mohou pomoci Ukrajině

Spojené státy americké se tento týden rozhodly poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů. Součástí tohoto balíčku by podle médií měly být také „sebevražedné drony“ Switchblade, které by mohly Ukrajincům pomoci bránit se proti ruskému dělostřelectvu, jež nyní ničí jejich města.

„Dáme Ukrajině zbraně, aby mohla bojovat a bránit se ve všech těžkých dnech, které jsou před námi,“ řekl ve středu americký prezident Joe Biden. Američtí představitelé o dronech Switchblade informovali média pod podmínkou anonymity. Mělo by se jednat o stovku „taktických“ bezpilotních letounů, které při nárazu na cíl explodují.

Zbraň na jedno použití

Switchblade je v podstatě dron na jedno použití. Vypadá na první pohled jako běžný, komečně používaný dron, jaký se dá pořídit za několik desítek tisíc. Je dostatečně malý na to, aby se vešel do batohu, a dost lehký na to, aby se dal takto přenášet na velkou vzdálenost – vypouští se z odpalovací trubice. Tím ale podobnost s komerčními drony končí.

Switchblade totiž umí vyvinout rychlost kolem sta kilometrů za hodinu, nese velmi přesné kamery a naváděcí systémy a zejména výbušniny pro střemhlavý nálet na cíl.

Na rozdíl od většiny podobných zbraní se Switchblade dokáže kdykoliv odpoutat od zvoleného cíle, nebo může přerušit misi a poté se znovu zaměřit na jiný cíl – podle toho, co mu operátor přikáže.

Je navržen a vyroben tak, aby jeho údery byly maximálně přesné a účelné – už jen proto, že má opravdu jen jednu možnost to udělat. Operátor dronu může útok odvolat i těsně před explozí, pokud například blízko cíle zaznamená civilisty nebo jiný důvod, proč akci přerušit.

Vysoká variabilita cílů

Existují dvě základní verze tohoto sebevražedného dronu: menší Switchblade 300 a větší Switchblade 600.

Podle výrobce, společnosti AeroVironment, může Switchblade 300 letět po dobu až 15 minut a na vzdálenost asi deseti kilometrů, než zasáhne svůj cíl. Díky tomu je ideální pro operace v týlu nepřítele – například na jeho zásobovací pozice anebo na baterie dělostřelectva. Je ale možné jím útočit i na „prioritní cíle“, to znamená například na vysoce postavené důstojníky nepřítele, které se podaří identifikovat.

Lehčí kamikadze dron využívá GPS souřadnice a video v reálném čase pro „přesné zaměření s nízkými vedlejšími účinky“, uvádí společnost. Jeho malé rozměry mu umožňují startovat z různých leteckých, námořních i pozemních platforem. Celá souprava váží pouhých 2,5 kilogramu a běžně se dá přenášet na zádech vojáka. Malá hmotnost ale znamená, že neunese silnou nálož, proto se tato verze hodí spíše na menší cíle, které nejsou obrněné.

Větší Switchblade 600 je modernější, větší a těžší – a tedy schopný ničit i obrněné cíle, jako jsou tanky. Přesto ji lze podle společnosti AeroVironment připravit a zprovoznit za méně než deset minut.

Má dolet kolem čtyřiceti kilometrů a vydrží ve vzduchu skoro tři čtvrtě hodiny. Za to ale platí vyšší hmotností – protože dron a výbušnina, které nese, váží dohromady téměř 55 kilogramů. Zatímco lehčí varianta je na radaru skoro neviditelná, větší už se najít dá. Je to ale vyvážené jeho ničivostí – může zničit nebo těžce poškodit tank, obrněné vozidlo pěchoty, ale ideálně méně mobilní cíl, jako je třeba dělostřelecká nebo raketová baterie.

Nahrávám video

Bojové využití

Switchblade byl navržen Velitelstvím speciálních operací amerického letectva, aby pomohl americkým jednotkám reagovat na přepady v Afghánistánu. Při tamních misích se vojáci často dostávali pod nepřátelskou palbu, a nebylo možné jim pomoci leteckou podporou. Nasadit letadla může trvat dlouho, jejich starty jsou drahé a mají tak silné zbraně, že hrozí poškození civilních cílů.

Switchblade 300
Zdroj: AeroVironment

Také řízené střely nesené pěchotou, jako jsou známé Javeliny, jsou drahé a navíc těžké.  Přenosná bezpilotní letadla, jako je Raven nebo Puma, sice mohou odhalit hrozby, ale nemají zbraně. Relativně levný Switchblade je ideální kombinací: má senzory, které pomáhají odhalit nepřátele, a výbušnou hlavici, která na ně útočí shora, což je užitečné zejména v zakopaných pozicích, jako jsou střechy nebo hřebenové linie.

Koncem roku 2012 dostali američtí vojáci prvních 75 těchto dronů. Armáda sice nepotvrdila podrobnosti o jejich nasazení, účinnosti ani taktickém použití, velitelé ale uváděli, že byly „velmi účinné“. Nejlepším důkazem, že se drony vyplatily, byly žádosti o další switchblady – a to ve výrazně větším množství.

Válka dronů

Až se tyto drony dostanou na Ukrajinu, budou dalším dálkově ovládaným strojem, který zde operuje. Konflikt naznačuje, jak účinné tyto malé a levné zbraně v moderních válkách mohou být. Využívají je obě strany konfliktu, ale i státy NATO, které situaci monitorují.

Ukrajinské síly již používají flotilu dronů turecké výroby, které shazují laserem naváděné bomby. Jedná se o bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Turecko prodalo již více než desítce zemí včetně Ázerbájdžánu, Libye, Maroka a Etiopie.

Podle Jacka Watlinga z Královského institutu spojených služeb se sídlem v Londýně provedly tyto bezpilotní letouny nečekaně úspěšné útoky v počátečních fázích ruské invaze – ještě předtím, než ruské síly stihly na bojišti vybudovat svou protivzdušnou obranu. Uvedl, že ukrajinské síly „v podstatě létaly v nízké výšce a pak se s nimi přibližovaly a podnikaly nálety. Takže útočí na příležitostné cíle“.

Kromě nich Ukrajina využívá také domácí drony Punisher. Ty sice mohou nést jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny.

Podle Eugena Bulatseva z ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí, disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Nad bojišti bylo pozorováno i mnoho druhů ruských dronů – hojně komentovaný je KUB-BLA, který se od ostatních typů těchto zbraní liší zejména značně pokročilým autonomním ovládáním. Podle magazínu Wired si svoje cíle umí vyhledávat sám a sám také může útočit – je to jedna ze zbraní, jejíž nasazení vyvolává řadu etických otázek ohledně využití a limitů umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 55 mminutami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 3 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 4 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 20 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 23 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 23 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...