Drony Switchblade útočí jako kamikadze. Vynikly v Afghánistánu, mohou pomoci Ukrajině

Spojené státy americké se tento týden rozhodly poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů. Součástí tohoto balíčku by podle médií měly být také „sebevražedné drony“ Switchblade, které by mohly Ukrajincům pomoci bránit se proti ruskému dělostřelectvu, jež nyní ničí jejich města.

„Dáme Ukrajině zbraně, aby mohla bojovat a bránit se ve všech těžkých dnech, které jsou před námi,“ řekl ve středu americký prezident Joe Biden. Američtí představitelé o dronech Switchblade informovali média pod podmínkou anonymity. Mělo by se jednat o stovku „taktických“ bezpilotních letounů, které při nárazu na cíl explodují.

Zbraň na jedno použití

Switchblade je v podstatě dron na jedno použití. Vypadá na první pohled jako běžný, komečně používaný dron, jaký se dá pořídit za několik desítek tisíc. Je dostatečně malý na to, aby se vešel do batohu, a dost lehký na to, aby se dal takto přenášet na velkou vzdálenost – vypouští se z odpalovací trubice. Tím ale podobnost s komerčními drony končí.

Switchblade totiž umí vyvinout rychlost kolem sta kilometrů za hodinu, nese velmi přesné kamery a naváděcí systémy a zejména výbušniny pro střemhlavý nálet na cíl.

Na rozdíl od většiny podobných zbraní se Switchblade dokáže kdykoliv odpoutat od zvoleného cíle, nebo může přerušit misi a poté se znovu zaměřit na jiný cíl – podle toho, co mu operátor přikáže.

Je navržen a vyroben tak, aby jeho údery byly maximálně přesné a účelné – už jen proto, že má opravdu jen jednu možnost to udělat. Operátor dronu může útok odvolat i těsně před explozí, pokud například blízko cíle zaznamená civilisty nebo jiný důvod, proč akci přerušit.

Vysoká variabilita cílů

Existují dvě základní verze tohoto sebevražedného dronu: menší Switchblade 300 a větší Switchblade 600.

Podle výrobce, společnosti AeroVironment, může Switchblade 300 letět po dobu až 15 minut a na vzdálenost asi deseti kilometrů, než zasáhne svůj cíl. Díky tomu je ideální pro operace v týlu nepřítele – například na jeho zásobovací pozice anebo na baterie dělostřelectva. Je ale možné jím útočit i na „prioritní cíle“, to znamená například na vysoce postavené důstojníky nepřítele, které se podaří identifikovat.

Lehčí kamikadze dron využívá GPS souřadnice a video v reálném čase pro „přesné zaměření s nízkými vedlejšími účinky“, uvádí společnost. Jeho malé rozměry mu umožňují startovat z různých leteckých, námořních i pozemních platforem. Celá souprava váží pouhých 2,5 kilogramu a běžně se dá přenášet na zádech vojáka. Malá hmotnost ale znamená, že neunese silnou nálož, proto se tato verze hodí spíše na menší cíle, které nejsou obrněné.

Větší Switchblade 600 je modernější, větší a těžší – a tedy schopný ničit i obrněné cíle, jako jsou tanky. Přesto ji lze podle společnosti AeroVironment připravit a zprovoznit za méně než deset minut.

Má dolet kolem čtyřiceti kilometrů a vydrží ve vzduchu skoro tři čtvrtě hodiny. Za to ale platí vyšší hmotností – protože dron a výbušnina, které nese, váží dohromady téměř 55 kilogramů. Zatímco lehčí varianta je na radaru skoro neviditelná, větší už se najít dá. Je to ale vyvážené jeho ničivostí – může zničit nebo těžce poškodit tank, obrněné vozidlo pěchoty, ale ideálně méně mobilní cíl, jako je třeba dělostřelecká nebo raketová baterie.

Nahrávám video

Bojové využití

Switchblade byl navržen Velitelstvím speciálních operací amerického letectva, aby pomohl americkým jednotkám reagovat na přepady v Afghánistánu. Při tamních misích se vojáci často dostávali pod nepřátelskou palbu, a nebylo možné jim pomoci leteckou podporou. Nasadit letadla může trvat dlouho, jejich starty jsou drahé a mají tak silné zbraně, že hrozí poškození civilních cílů.

Switchblade 300
Zdroj: AeroVironment

Také řízené střely nesené pěchotou, jako jsou známé Javeliny, jsou drahé a navíc těžké.  Přenosná bezpilotní letadla, jako je Raven nebo Puma, sice mohou odhalit hrozby, ale nemají zbraně. Relativně levný Switchblade je ideální kombinací: má senzory, které pomáhají odhalit nepřátele, a výbušnou hlavici, která na ně útočí shora, což je užitečné zejména v zakopaných pozicích, jako jsou střechy nebo hřebenové linie.

Koncem roku 2012 dostali američtí vojáci prvních 75 těchto dronů. Armáda sice nepotvrdila podrobnosti o jejich nasazení, účinnosti ani taktickém použití, velitelé ale uváděli, že byly „velmi účinné“. Nejlepším důkazem, že se drony vyplatily, byly žádosti o další switchblady – a to ve výrazně větším množství.

Válka dronů

Až se tyto drony dostanou na Ukrajinu, budou dalším dálkově ovládaným strojem, který zde operuje. Konflikt naznačuje, jak účinné tyto malé a levné zbraně v moderních válkách mohou být. Využívají je obě strany konfliktu, ale i státy NATO, které situaci monitorují.

Ukrajinské síly již používají flotilu dronů turecké výroby, které shazují laserem naváděné bomby. Jedná se o bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které Turecko prodalo již více než desítce zemí včetně Ázerbájdžánu, Libye, Maroka a Etiopie.

Podle Jacka Watlinga z Královského institutu spojených služeb se sídlem v Londýně provedly tyto bezpilotní letouny nečekaně úspěšné útoky v počátečních fázích ruské invaze – ještě předtím, než ruské síly stihly na bojišti vybudovat svou protivzdušnou obranu. Uvedl, že ukrajinské síly „v podstatě létaly v nízké výšce a pak se s nimi přibližovaly a podnikaly nálety. Takže útočí na příležitostné cíle“.

Kromě nich Ukrajina využívá také domácí drony Punisher. Ty sice mohou nést jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny.

Podle Eugena Bulatseva z ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí, disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Nad bojišti bylo pozorováno i mnoho druhů ruských dronů – hojně komentovaný je KUB-BLA, který se od ostatních typů těchto zbraní liší zejména značně pokročilým autonomním ovládáním. Podle magazínu Wired si svoje cíle umí vyhledávat sám a sám také může útočit – je to jedna ze zbraní, jejíž nasazení vyvolává řadu etických otázek ohledně využití a limitů umělých inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 11 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 12 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 15 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 16 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 17 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.