Nemocnice odkládají péči, o akutní stavy se ale postarají

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Video 90’ ČT24 - Odklad péče o necovidové pacienty
video

90' ČT24 – Odklad péče o necovidové pacienty

Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je akutní péče poskytovaná nadále. Připouští ovšem, že i tyto stavy mohou být ovlivněny situací v nemocnicích. „Pochopitelně do toho vstupuje testování na covid-19. Abychom věděli, jestli ten pacient, který přijíždí, zároveň není pacientem, který je zasažen SARS-CoV-2 virem,“ nastínil.

Dodal ale, že klinika služby poskytuje i nadále v nezměněném rozsahu. „Prakticky vylučuji, že by pacient zůstal stát, v uvozovkách, přede dveřmi,“ zdůraznil Linhart.

O akutní stavy je schopna se stále starat také Plicní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Naše nemocnice skutečně už je schopna se starat zejména o ty akutní stavy a staráme se o covid. Ale o ty ostatní věci se už řadu týdnů postarat nedokážeme, protože ta lůžková kapacita je zcela vytížena covidem nebo péčí o těžké pacienty po covidu,“ přiblížil situaci přednosta kliniky Vladimír Koblížek.

„Za posledních 12 měsíců naše klinika měla osm měsíců zcela zavřené pro necovidové pacienty lůžkové oddělení,“ dodal.

Pokud se bude situace zhoršovat, může dojít k odkladu části péče, říká onkolog

Koronavirus ale neohrožuje jen kapacity nemocnic či ambulancí. Mnoho lidí se také bojí jít k lékaři, protože se obávají nákazy. Na problém ukazují data největší zdravotní pojišťovny. V roce 2019 přišlo za devět měsíců na mamograf téměř 305 tisíc žen. Loni jich ve stejném období bylo asi 266 tisíc. A méně se chodilo také na vyšetření tlustého střeva. V meziročním srovnání o 66 tisíc pacientů méně.

Podle přednosty Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboše Petruželky ale samotní onkologičtí pacienti kvůli epidemické situaci kontroly nevynechávají. Chirurgické výkony aktuálně jeho klinika je schopna vykonávat.

„V současnosti neodkládáme ty výkony chirurgické, pokud jsou indikovány, jsou zahajovány zavčas. Ale pokud se bude situace zhoršovat, ve smyslu toho, že některé jednotky intenzivní péče budou přetransformovány na covidová centra, tak je možno očekávat, že přece jenom k určitému odkladu může časem dojít,“ upozornil.

Meziroční počet výkonů je srovnatelný

S neustupující epidemií covidu-19 navíc pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Ačkoliv k odkládání části péče docházelo i v loňském roce, podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislava Friedricha se na celkových číslech situace příliš neodrazila.

„V roce 2020, přestože docházelo k odkládání části odkladné péče, tak nakonec ta produkce zdravotních výkonů byla zhruba srovnatelná s rokem 2019. Takže za normálních okolností nám objem zdravotní péče mírně narůstá, v loňském roce ve srovnatelných cenách a srovnatelných výkonech zůstal nastejno, přestože samozřejmě náklady vzrostly asi o 15 procent,“ vyčíslil Friedrich.

Situace v nemocnicích je nyní vážná napříč republikou. Jen ve Středočeském kraji ve středu vyhlásily stav hromadného postižení osob, tedy stav, během kterého neodpovídají standardy péče běžné situaci, tři nemocnice. Na jednotkách intenzivní péče pro pacienty zůstává jen několik volných míst. Už v úterý vyhlásily stav hromadného postižení osob nemocnice Pardubického kraje. V nich leží zhruba pětistovka nakažených covidem-19, z toho přes sedmdesát lidí v intenzivní péči.