Odkladná péče

Většina nemocnic kvůli nárůstu pacientů s covidem musí odkládat neakutní operace. Nejhorší je situace v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Některá tamní zařízení už dokonce přestala přijímat pacienty úplně. Důvodem je zejména nedostatek kvalifikovaného personálu blokovaného především péčí o pacienty s covidem. Část zdravotníků je také nemocných, další musí zůstat doma se svými dětmi, protože jejich třída je v karanténě. Odklady zákroků podle lékařů nesou zdravotní rizika.

Koronavirová pandemie zastínila jiné vážné nemoci. Konkrétně onemocnění srdce a cév. Na pomyslném druhém místě jsou pak zhoubné novotvary. Nemoc covid-19 v těchto statistikách ještě zahrnuta není, podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky ale mohla být hlavní příčinou smrti zhruba u 36 procent lidí, kteří v roce 2020 zemřeli s pozitivním testem na koronavirus. Některé nemocnice jsou nyní na hranici kapacit. Pacient ale přede dveřmi nezůstane, řekl kardiolog Aleš Linhart z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve středeční Devadesátce.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.

Pacienti se již nějakou dobu musejí potýkat s delšími čekacími lhůtami na neakutní operace. Nemocnice varují, že s odložením některých výkonů musejí lidé počítat i po odeznění koronavirové pandemie. Na zákroky, na které dřív dostali termín do několika týdnů, budou čekat měsíce.