V řadě krajů si pacienti stěžují na rušení pohotovostí či omezování ordinačních hodin. Jen v Praze loni skončily dvě pohotovostní služby mimo nemocnice a hrozí, že letos zavře další. Řada praktických lékařů na pohotovosti pracovat nechce, příčinou bývají i úsporná opatření. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit v rámci nemocnic garantovanou síť urgentních příjmů s pohotovostí. Praktičtí lékaři by tam nově měli pracovat povinně.
Nedostatek pohotovostí mají řešit urgentní příjmy v nemocnicích, lékaři by sloužili povinně
7 minut
Události: Ministerstvo má plán, jak řešit nedostatek pohotovostí
Poté, co zastupitelé Prahy 10 k začátku nového roku zrušili pohotovost v malešické poliklinice, se většina lidí přesunula do nemocnice na Královských Vinohradech. „Z toho důvodu jsme posílili lékařskou pohotovostní službu. Ve víkendových dnech, kdy je nárůst skutečně citelný, jsme zdvojili ordinaci,“ podotkl primář interní kliniky Martin Havrda.
Od loňského roku nefunguje pohotovost i třeba v Bechyni na Táborsku, Plzni nebo pražském Proseku, o stejném kroku teď uvažuje i Praha 11.
Síť pohotovostí mají v současné době na starost radnice nebo kraje. V každém z nich je proto jinak hustá. Například zařízení pro dospělé je nejvíc na jihu Čech, nejméně na Vysočině, která má přitom podle statistiků jen asi o 150 tisíc obyvatel míň.
Přetížené nemocnice
Pacienti často musejí dojíždět za ošetřením do nemocnic, jimž podle České lékařské komory hrozí přetížení. „Pohotovosti byly v malých městech, při poliklinikách, v nemocnicích. Ten systém byl ideální. Bohužel se nechal úplně rozpadnout. A představa, že se to přehodí na bedra nemocničních lékařů, kterých je také katastrofální nedostatek, je iluzorní,“ míní prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Práce na pohotovosti
Česká televize oslovila 17 nemocnic napříč republikou a zjistila, že ve většině z nich slouží na pohotovostech hlavně lékaři starší 50 let. Třeba v Ostravské městské nemocnici nebo brněnské fakultní nemocnici jsou to čtyři z pěti doktorů. Tři čtvrtiny pak v Táboře anebo Prostějově. Naopak v Hradci Králové nebo v Břeclavi narazí pacienti s větší pravděpodobností na mladší lékaře.
„Počet lékařů, kteří chtějí sloužit pohotovost, je omezen. Problém praktických lékařů je i ten, že nás je asi už dvacet procent v důchodovém věku,“ poznamenal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Ministerstvo zdravotnictví chce, aby byly do pěti let pohotovosti v nemocnicích v rámci urgentních příjmů. Celkem by jich mělo být v Česku 96 – v každém okrese jeden menší a také jedno velké traumacentrum.
Provoz zaplatí pojišťovny. „Pokud praktický lékař sezná, že pacient potřebuje, aby mu byl proveden rentgen, magnetická rezonance, tak ta služba bude okamžitě k dispozici, nebude ho muset posílat dál do nemocnice,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Lékaře pohotovost neláká
Kraje by měly financovat jen pohotovosti mimo nemocnice, pokud je budou chtít zachovat. Důvodem, proč už je teď v některých případech ruší, je kromě úspor hlavně to, že je často problém sehnat lékaře, který pohotovost odslouží.
S tím ale mají problém i některé nemocnice. „Českobudějovická nemocnice má uzavřeno 16 dohod s lékaři, kteří se starají o dětské pacienty, 17 dohod o pracovní činnosti s lékaři, kteří se starají o dospělé. Což si myslíme, že v rámci českobudějovického okresu není dost,“ upozornila mluvčí Jihočeské nemocnice Iva Nováková.
Ministr zdravotnictví Vojtěch proto chce, aby povinnost na pohotovosti pracovat měli všichni praktičtí lékaři. Novou legislativu chce vláda předložit do konce roku. Sdružení praktických lékařů s tím souhlasí.
