Teď chceme očkovat ve velkých centrech, potom spoléhat na praktické lékaře, shodují se primátoři

Nahrávám video
Tomáš Macura, Markéta Vaňková a Zdeněk Hřib v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Epidemická situace je v České republice stále vážná. Primátoři tří největších měst se shodují, že kapacity lůžek jsou hraniční. V boji s koronavirem do budoucna chtějí spoléhat na velká očkovací centra a pak na praktické lékaře. Hosty Otázek Václava Moravce byli primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO).

Za 14 dní – 28. března – skončí nouzový stav. Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) by si přál, aby se následný vývoj řídil podle dat o epidemii, a kdyby Poslanecká sněmovna našla společný konsenzus. „Jestli se to bude jmenovat nouzový stav, nebo to bude nějaký jiný režim, to v tuto chvíli nevím, jsem si ale jist, že k zásadnímu rozvolnění nebudou podmínky,“ říká Macura.

„Doufám, že se to nedozvíme na poslední chvíli, jak bývá u vlády zvykem. Byla bych ráda, kdyby lidé mohli více používat svůj selský rozum a osobní odpovědnost,“ uvádí primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Například zákaz návštěv v rámci rodiny podle ní není úplně nezbytný. Vadí jí také, že jako primátoři dostávají informace o nových opatřeních pozdě.

„Jsme na tom podobně jako kolegové, nemáme žádné informace o tom, co se bude dít,“ reaguje primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Primátor Ostravy Macura pochybuje, že v tuto chvíli vláda nebo ministerstvo zdravotnictví má jasno, co se bude po skončení nejpřísnějších opatření za týden dít.

Vlna epidemie se v současnosti přesouvá ze západu na východ republiky. „I my jsme v sobotu museli ohlásit vyčerpání intenzivních lůžek,“ uvádí Macura. V nemocnicích ale podle něj ještě mají prostor změnit ostatní oddělení na covidová. V současnosti ale v Ostravě stále přijímají pacienty z jiných regionů.

Podle primátorky Brna Vaňkové je nyní v nemocnicích situace hraniční. „Máme takový výhled, že následujících 14 dnů bychom to měli zvládnout, místa v nemocnicích prozatím jsou, a to i na JIPkách, i když jich není moc,“ popisuje Vaňková. Město může také využít pomoci z Rakouska. V záloze má i provizorní nemocnici na brněnském výstavišti.

Primátor Zdeněk Hřib uvádí, že Praha už je i na základě epidemického skóre PES za největší vlnou nákazy. Problém má ale s nedostatkem volných JIPových lůžek. „Dohromady je nyní v Praze a Středočeském kraji volných nějakých 15 lůžek,“ přibližuje Hřib. Mělo by to být mezi pěti a šesti procenty kapacity.

Omezení pohybu

„Po 21. březnu se můžeme bavit o úpravě hranic, které znemožňují lidem jít do přírody, ale to je tak všechno, opravdu musíme vydržet do Velikonoc,“ říká člen Rady vlády pro zdravotní rizika a epidemiolog Petr Smejkal.

Rozvolnění volnočasových aktivit by uvítal primátor Macura. „Musí to být podloženo pozitivním vývojem,“ myslí si. Středočechy podle Hřiba trápí, že nejsou přidruženi k Praze. Administrativně by jim to pomohlo, mohli by si nakoupit na území Prahy, jak je to například v případě okresu Brno-venkov.

Společně s Macurou se Hřib shoduje na tom, že by lidé nemuseli nosit roušku například při venčení psa v parku. Právě nošení roušek na veřejnosti bylo v posledních dnech zdrojem některých konfliktů mezi policisty a lidmi páchajícími přestupek. Všichni primátoři přítomní v OVM se shodují, že pokud není jiná možnost, tak strážníci musí chránit zdraví ostatních občanů i ostřeji.

Postup očkování

Primátor Hřib se v posledních dnech dostal do sporu s ministerstvem zdravotnictví, když kritizoval pomalé tempo očkování v Praze. Vakcíny měly podle něj příliš dlouho ležet ladem. „Vycházel jsem z oficiálních čísel, která jsou dostupná ve vládním systému a tento týden v pondělí bylo v Praze 15 tisíc dávek vakcín,“ říká Hřib.

Podle primátora postupuje dobře očkování v domovech pro seniory. „Když to měl na starosti kraj, tak to fungovalo bez problému,“ hodnotí svoji práci. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale podle něj celorepublikovou koordinaci očkování nezvládá. Největší problém vidí v tom, že zatímco jinde roste rychlost očkování, tak v Praze je tempo stejné, protože ho zde organizuje stát.

Primátor Macura je rád, že se v Ostravě očkování rozjíždí. „Očkujeme asi čtyři tisíce dávek denně, v sobotu to byly dva tisíce, pomohlo nám otevření očkovacího centra na ostravském výstavišti,“ vysvětluje Macura. Počítá s tím, že během dubna kapacitu očkování zdvojnásobí a v květnu ztrojnásobí.

V Brně se velkokapacitní očkovací centrum otevřelo jako první v republice už 11. ledna. „Nevnímám, že bychom měli v Jihomoravském kraji nevyočkované vakcíny, skutečně probíhá spolupráce mezi koordinátorem, krajem a městem,“ hodnotí Vaňková. Myslí si, že do dalších měsíců a let by se nemělo primárně očkovat v nemocnicích.

„Třeba ve Vídni očkování převzala humanitární organizace a to je ta cesta, nebude nezbytné, aby kromě výstaviště fungovala v ostatních nemocnicích očkovací centra,“ navrhuje Vaňková.

V Praze by mělo od půlky dubna začít fungovat velkokapacitní očkovací centrum v O2 aréně. Podílet se na něm bude i magistrátní administrativa. Město samotné pak má ve stejný čas v plánu spustit očkovací centrum v Kongresovém centru na Vyšehradě. Kromě toho ale Praha vytváří i menší očkovací místa.

„Počítáme s tím, že to naše velkokapacitní očkovací centrum bude otevřeno minimálně do podzimu,“ avizuje primátor Ostravy Macura. Předpokládá, že další místa pro očkování by vyrostla v ostatních velkých městech v kraji jako Havířov nebo Frýdek-Místek. Do budoucna podle něj půjde o to zapojit více praktické lékaře.

Stejně to vidí i primátor Hřib. „Kdyby každý praktik v Praze vyočkoval jednu lahvičku, deset dávek, tak to dělá denně 5 tisíc dávek, což je víc, než nyní očkují státní nemocnice. Měsíčně by to dělalo 100 tisíc dávek,“ počítá Hřib.

„Na jižní Moravě je zájem praktiků o očkování velký, jen jsou smutní, že nemají dostatek vakcín. Za sebe to velmi vítám, praktici znají nejlépe zdravotní stav pacientů,“ myslí si Vaňková. Jako problém vnímá ale prioritní rozdělení skupin. Myslela by více na lidi s jinými vážnými onemocněními a učitele, aby se zamezilo šíření viru ve školách, potom co se otevřou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo financí poprvé zveřejní maximální ceny paliv na další den

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejní maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Je to součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Dalšími kroky jsou zastropování marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu. Ceny paliv od začátku března výrazně zvyšuje konflikt na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 8 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 8 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 14 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 16 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 20 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 21 hhodinami
Načítání...