Teď chceme očkovat ve velkých centrech, potom spoléhat na praktické lékaře, shodují se primátoři

Nahrávám video

Epidemická situace je v České republice stále vážná. Primátoři tří největších měst se shodují, že kapacity lůžek jsou hraniční. V boji s koronavirem do budoucna chtějí spoléhat na velká očkovací centra a pak na praktické lékaře. Hosty Otázek Václava Moravce byli primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO).

Za 14 dní – 28. března – skončí nouzový stav. Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) by si přál, aby se následný vývoj řídil podle dat o epidemii, a kdyby Poslanecká sněmovna našla společný konsenzus. „Jestli se to bude jmenovat nouzový stav, nebo to bude nějaký jiný režim, to v tuto chvíli nevím, jsem si ale jist, že k zásadnímu rozvolnění nebudou podmínky,“ říká Macura.

„Doufám, že se to nedozvíme na poslední chvíli, jak bývá u vlády zvykem. Byla bych ráda, kdyby lidé mohli více používat svůj selský rozum a osobní odpovědnost,“ uvádí primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Například zákaz návštěv v rámci rodiny podle ní není úplně nezbytný. Vadí jí také, že jako primátoři dostávají informace o nových opatřeních pozdě.

„Jsme na tom podobně jako kolegové, nemáme žádné informace o tom, co se bude dít,“ reaguje primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Primátor Ostravy Macura pochybuje, že v tuto chvíli vláda nebo ministerstvo zdravotnictví má jasno, co se bude po skončení nejpřísnějších opatření za týden dít.

Vlna epidemie se v současnosti přesouvá ze západu na východ republiky. „I my jsme v sobotu museli ohlásit vyčerpání intenzivních lůžek,“ uvádí Macura. V nemocnicích ale podle něj ještě mají prostor změnit ostatní oddělení na covidová. V současnosti ale v Ostravě stále přijímají pacienty z jiných regionů.

Podle primátorky Brna Vaňkové je nyní v nemocnicích situace hraniční. „Máme takový výhled, že následujících 14 dnů bychom to měli zvládnout, místa v nemocnicích prozatím jsou, a to i na JIPkách, i když jich není moc,“ popisuje Vaňková. Město může také využít pomoci z Rakouska. V záloze má i provizorní nemocnici na brněnském výstavišti.

Primátor Zdeněk Hřib uvádí, že Praha už je i na základě epidemického skóre PES za největší vlnou nákazy. Problém má ale s nedostatkem volných JIPových lůžek. „Dohromady je nyní v Praze a Středočeském kraji volných nějakých 15 lůžek,“ přibližuje Hřib. Mělo by to být mezi pěti a šesti procenty kapacity.

Omezení pohybu

„Po 21. březnu se můžeme bavit o úpravě hranic, které znemožňují lidem jít do přírody, ale to je tak všechno, opravdu musíme vydržet do Velikonoc,“ říká člen Rady vlády pro zdravotní rizika a epidemiolog Petr Smejkal.

Rozvolnění volnočasových aktivit by uvítal primátor Macura. „Musí to být podloženo pozitivním vývojem,“ myslí si. Středočechy podle Hřiba trápí, že nejsou přidruženi k Praze. Administrativně by jim to pomohlo, mohli by si nakoupit na území Prahy, jak je to například v případě okresu Brno-venkov.

Společně s Macurou se Hřib shoduje na tom, že by lidé nemuseli nosit roušku například při venčení psa v parku. Právě nošení roušek na veřejnosti bylo v posledních dnech zdrojem některých konfliktů mezi policisty a lidmi páchajícími přestupek. Všichni primátoři přítomní v OVM se shodují, že pokud není jiná možnost, tak strážníci musí chránit zdraví ostatních občanů i ostřeji.

Postup očkování

Primátor Hřib se v posledních dnech dostal do sporu s ministerstvem zdravotnictví, když kritizoval pomalé tempo očkování v Praze. Vakcíny měly podle něj příliš dlouho ležet ladem. „Vycházel jsem z oficiálních čísel, která jsou dostupná ve vládním systému a tento týden v pondělí bylo v Praze 15 tisíc dávek vakcín,“ říká Hřib.

Podle primátora postupuje dobře očkování v domovech pro seniory. „Když to měl na starosti kraj, tak to fungovalo bez problému,“ hodnotí svoji práci. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale podle něj celorepublikovou koordinaci očkování nezvládá. Největší problém vidí v tom, že zatímco jinde roste rychlost očkování, tak v Praze je tempo stejné, protože ho zde organizuje stát.

Primátor Macura je rád, že se v Ostravě očkování rozjíždí. „Očkujeme asi čtyři tisíce dávek denně, v sobotu to byly dva tisíce, pomohlo nám otevření očkovacího centra na ostravském výstavišti,“ vysvětluje Macura. Počítá s tím, že během dubna kapacitu očkování zdvojnásobí a v květnu ztrojnásobí.

V Brně se velkokapacitní očkovací centrum otevřelo jako první v republice už 11. ledna. „Nevnímám, že bychom měli v Jihomoravském kraji nevyočkované vakcíny, skutečně probíhá spolupráce mezi koordinátorem, krajem a městem,“ hodnotí Vaňková. Myslí si, že do dalších měsíců a let by se nemělo primárně očkovat v nemocnicích.

„Třeba ve Vídni očkování převzala humanitární organizace a to je ta cesta, nebude nezbytné, aby kromě výstaviště fungovala v ostatních nemocnicích očkovací centra,“ navrhuje Vaňková.

V Praze by mělo od půlky dubna začít fungovat velkokapacitní očkovací centrum v O2 aréně. Podílet se na něm bude i magistrátní administrativa. Město samotné pak má ve stejný čas v plánu spustit očkovací centrum v Kongresovém centru na Vyšehradě. Kromě toho ale Praha vytváří i menší očkovací místa.

„Počítáme s tím, že to naše velkokapacitní očkovací centrum bude otevřeno minimálně do podzimu,“ avizuje primátor Ostravy Macura. Předpokládá, že další místa pro očkování by vyrostla v ostatních velkých městech v kraji jako Havířov nebo Frýdek-Místek. Do budoucna podle něj půjde o to zapojit více praktické lékaře.

Stejně to vidí i primátor Hřib. „Kdyby každý praktik v Praze vyočkoval jednu lahvičku, deset dávek, tak to dělá denně 5 tisíc dávek, což je víc, než nyní očkují státní nemocnice. Měsíčně by to dělalo 100 tisíc dávek,“ počítá Hřib.

„Na jižní Moravě je zájem praktiků o očkování velký, jen jsou smutní, že nemají dostatek vakcín. Za sebe to velmi vítám, praktici znají nejlépe zdravotní stav pacientů,“ myslí si Vaňková. Jako problém vnímá ale prioritní rozdělení skupin. Myslela by více na lidi s jinými vážnými onemocněními a učitele, aby se zamezilo šíření viru ve školách, potom co se otevřou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 49 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 58 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.