Alzheimerova choroba na vzestupu. S včasným odhalením má pomoci nové vyšetření u praktického lékaře

6 minut
Události ČT: Přibývá případů Alzheimerovy choroby
Zdroj: ČT24

Lékaři označují Alzheimerovu chorobu jako epidemii 21. století. Jen v Evropské unii odhalí nový případ každých 30 sekund, v Česku se počet od roku 2010 víc než zdvojnásobil. Navíc je tu velká skupina lidí, kteří nemoc mají, ale neví o tom. Řada lékáren přitom nabízí konzultace, které mohou pomoci odhalit riziko nemoci včas. Posílit má i role praktického lékaře, který může od příštího roku u pacientů provádět vyšetření poznávacích funkcí. Čím dřív se na chorobu přijde, tím déle mohou být pacienti soběstační.

Zatímco v roce 2010 se s Alzheimerovou chorobou v Česku léčilo něco přes 30 tisíc lidí, loni to bylo už skoro 65 tisíc. A reálně jich nemoc má ještě víc. Nejvíc pacientů pak tvoří lidé nad 75 let a z velké části jsou to ženy.

S počty nemocných rostou i celkové náklady na péči. I proto ministerstvo zdravotnictví připravuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, tedy balíček opatření, která by vedla k včasnější diagnostice choroby, a tedy i levnější léčbě.

„Od roku 2020 budou moci praktičtí lékaři nově testovat kognitivní schopnosti pacienta a v případě podezření na nějaký problém ho dále poslat ke specialistovi,“ uvedla Hana Marie Broulíková z Národního ústavu duševního zdraví.

Alzheimerova choroba
Zdroj: ČT24

Zatím nejrychlejší a nejdostupnější metodou zjištění příznaků Alzheimerovy choroby zůstávají písemné testy kognitivních poruch.

Otestovat poruchy paměti si teď lidé mohou zdarma v novém konzultačním centru v Praze na Andělu, ovšem odbornou konzultaci poskytují i desítky lékáren v celém Česku. Jejich seznam je k nahlédnutí na stránkách České lékárnické komory.

Diagnózu sice ve finále určuje lékař, lékárníci ale mohou pacienty včas zachytit a zvýšit tak šanci na zbrzdění choroby.

Nutnost nepřetržité péče

V pokročilém stadiu přitom člověk s Alzheimerovou chorobou vyžaduje náročnou a skoro celodenní péči. Je to i případ Zuzany Žáčkové, která se o svoji nemocnou matku stará na plný úvazek.

Pomáhá jí se vším, s jídlem, s oblékáním nebo s chůzí po bytě. Bydlení přitom musela uzpůsobit situaci. „Máme na stěnách držadla, aby bylo možné se při chůzi zachytit. Tam, kde musely dveře zůstat, protože na hygienu přece jenom určité soukromí člověk potřebuje, tak jsem zvolila dveře posuvné, které nepřekážejí v chodbě,“ nastínila Žáčková.

Přestavbu bytu si platila sama, stejně jako třeba nákup vozíku. Ten pojišťovna sice nabídla, ale bez potřebných úprav v podobě pomocných brzd, které může stisknout, když vozík drží. „Jsou pro mě důležité, protože držím váhu, která je větší než moje vlastní váha, a je strašně těžké to vyvážit, aby mi neujela,“ popsala Žáčková.

Ještě větší problém je pro paní Žáčkovou omezený kontakt s okolním světem. Většinu času tráví doma. Možnost, jak si od nutnosti neustálého dohledu odpočinout, je tak buď pomoc rodiny, nebo takzvaná respitní péče.

Alzheimerova choroba
Zdroj: ČT24

„V praxi to vypadá tak, že přichází respitní pracovnice, zjednodušeně můžeme říct asistentka, do rodiny, na nějakou dobu přebere péči a rodinný pečující může dělat chvilku něco jiného,“ uvedla psycholožka České alzheimerovské společnosti Eliška Broučková.

S podporou pro pečovatele počítá i Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc. „Věříme, že důležité je to, aby se lidé nedostali do sociální izolace,“ podotkla Broulíková z Národního ústavu duševního zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...