Zubaři mají ošetřovat všechny na pojišťovnu, tvrdí stát. Dostanou o tři čtvrtě miliardy korun víc

Nahrávám video

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Zubní lékaři mají být ochotní ošetřovat pacienty na pojišťovnu. Dnes to někteří odmítají, protože se jim to nevyplatí. To se má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) změnit, resort se o to snaží dohodou s pojišťovnami i poskytovateli primární péče.

„Dlouhodobě na to narážíme a dostáváme i stížnosti od pacientů, že nemohou najít lékaře, že je nechce ošetřit takzvaně na pojišťovnu. To je pro nás neakceptovatelné. Pro ministerstvo je zásadní tuto veřejnou službu zajistit. Musí k tomu být vytvořeny podmínky, dojde proto k navýšení o 734 milionů korun,“ uvedl ministr. 

Platby by se tak měly u základních ošetření přiblížit reálným nákladům na zákrok. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jde o reformu stomatologie.

„Zreálnili jsme ceny tak, aby úhrady reflektovaly ceny materiálu, režie a ceny práce lékaře. V tu chvíli už bude atraktivní pro lékaře, aby poskytovali hrazenou službu,“ předpokládá náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík.

Hlavní změnou je navázání úhrady na registrujícího stomatologa. Stát by chtěl, aby v ideálním případě byl každý pacient registrován u svého zubaře, podobně jako to funguje u praktiků. Pojišťovny proto budou od příštího roku vázat svoje platby právě na registraci. V případě akutních problémů bude ale pacienta moci ošetřit jakýkoliv zubař – a pojišťovna mu poskytnutou péči proplatí. 

Více peněz dostanou zubaři také na bílé plomby pro děti, které hradí pojišťovna. „Od roku 2025 by mělo být možné si doplatit rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní u dospělých. Amalgám bude v EU zakázaný od roku 2030,“ doplnil Šmucler.

Nově bude zubním lékařům hrazeno také zklidnění dětí před výkonem rajským plynem. Z 1200 dětských zubařů jich totiž podle Šmuclera zbylo v Česku jen třicet. 

„Konečně se nebudeme prát s dětmi jako v 19. století nebo je odesílat do fakultních nemocnic. Naším úkolem nebude zalehnout dítě, otevřít mu pusu kovovým prstem a vytrhnout mu zub za pohádkových 80 korun. Za to si nekoupíte v Praze ani latté,“ dodal.

Skončí doplatky pojišťoven na zubní implantáty nebo rovnátka u dospělých, které tvoří jen zlomek jejich ceny. Podobně pojišťovny od letošního srpna nebudou přispívat 150 korun na brýle.

Ministerstvo také podporuje dotacemi zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Peníze můžou získat třeba na mzdy sester nebo dentálních hygienistů.  Podmínkou pro získání částky až 240 tisíc korun ročně je mimo jiné přijmutí minimálně 1500 pacientů, ošetřování dětí nebo ordinace otevřená alespoň 35 hodin týdně. Na podporu zatím dosáhlo 16 doktorů.

Nahrávám video

Praktici budou provádět víc vyšetření

U praktických lékařů pro děti a dospělé budou pojišťovny hradit některé nové výkony. Dohoda podle ministra Vojtěcha také počítá s rozšířením kompetencí a bonifikací za delší ordinační dobu.

„V některých věcech fixuje už dohodnuté věci, jako je například péče o onkologické pacienty v remisi. Další je také časný záchyt demence, péče o děti i dospělé s obezitou nebo prediabetem nebo edukační rozhovor o očkování,“ dodal ministr.

„Více než polovina navýšení jde na vrub nových výkonů,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Praktičtí lékaři budou také mít hrazena některá přístrojová vyšetření přímo v ordinaci, pokud mají například daleko laboratoř.

„Umožní to neposílat pacienty do nemocnice na vyšetření zbytečně,“ dodal. Po zrušení regulačních poplatků u lékaře hradily pojišťovny návštěvu pacienta lékaři, nově se tato platba změní. „Za každé klinické vyšetření praktickým lékařem pojišťovna hradí 40 korun. Posiluje to platbu za pacienty, kteří chodí do ordinace častěji,“ uvedl Šonka s tím, že jde zejména o seniory nebo chronické pacienty s více nemocemi.

Výrazně se mění úhrady v gynekologii, zejména u těhotných. Pojišťovny budou hradit péči jako balíčky podle trimestrů. Jedním z důvodů je podle Vojtěcha i vykazování zbytné péče některými lékaři.

Pořád chybí dohoda třeba o domácí péči

Podle ministra zatím chybí dohoda s nemocnicemi ohledně akutní a následné péče, domácí péče, laboratoře a lékárny. „V přípravném řízení se deset segmentů dohodlo, teď nastává oponentura. Pojišťovny jsou si vědomy toho, že dohoda je prioritní. Nikdo nemůže počítat s tím, že bude mít výhody, když se nedohodne,“ řekl. Čas uzavřít dohody je do 19. června.

Na konci dubna uzavřeli podle Zdravotnického deníku dohodu fyzioterapeuti,  hemodialyzační péče a zdravotnické záchranné služby, v květnu pak léčebné lázně a ozdravovny. Loni se nejdéle čekalo na dohodu s lékárnami.

S blížícím se červnovým termínem, kdy mají být dohody uzavřené, se objevují i požadavky, zejména na navýšení odměn. V květnu s ním přišly například zdravotnické odbory, minulý týden sestry v sociálních službách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 27 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 49 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 14 hhodinami
Načítání...