Ministerstvo zdravotnictví chystá plošné testování obyvatel na koronavirus. Resort už jednal se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a v pondělí odpoledne se kvůli tomu sejde ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s praktickými lékaři. Šéf resortu chce zajistit testovací sady pro 10 milionů lidí, jejich cena by se tak mohla vyšplhat až na 3,5 miliardy korun. Plošně by se mohlo začít testovat už za dva týdny.
Téměř třetina testů na koronavirus, které teď laboratoře vyhodnocují, se ukáže jako pozitivní. „Vidíme opravdu jen vrcholek ledovce. Je tady obrovská nálož v populaci a není mnoho metod, jak ji celopopulačně snížit,“ říká Prymula. Právě proto chce přistoupit k plošnému testování bez laboratoří.
Podle prvních návrhů ministerstva zdravotnictví by se testy v rámci plošného testování prováděly v ordinacích praktických lékařů. O tom, jak by tento model mohl fungovat, ale bude šéf resortu s praktiky ještě jednat. Schůzku s nimi a zástupci pojišťoven má domluvenou na pondělí odpoledne.
„Musíme nejdřív probrat, než veřejně řekneme, že to takhle bude, kapacitu systému. Tedy jestli jsou praktici v takovém objemu schopni otestovat skutečně celou populaci,“ vysvětluje šéf resortu.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se ale na ně z ministerstva zdravotnictví nikdo oficiálně neobrátil. „V případě, že bychom vyhradili činnost ordinací na týden až dva na to testování a nedělali nic jiného, tak to zvládnout jde,“ dodává.
Zapojit by se mohla i armáda
Otázkou taky zůstává, zda by se zapojila třeba armáda nebo hasiči. „Integrovaný záchranný systém je připraven být k dispozici podle potřeby,“ říká ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Myslím, že bychom museli pomáhat úplně všichni, co máme ruce a nohy,“ popisuje personální náročnost projektu ředitel Institutu molekulární a translační medicíny Lékařské Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.
Účast na plošném testování má být dobrovolná. Podle ministra zdravotnictví bude zřejmě možné otestovat až 10 milionů občanů. Doufá, že se jich zapojí alespoň 6 milionů. „Spoléháme na to, že by lidé měli chtít vědět, jestli jsou pozitivní, nebo ne. To není zjišťování protilátek, ale skutečně zjišťování, jestli jsem pozitivní, anebo ne,“ říká Prymula. Počítá se také s testováním dětí, a tedy i zapojením pediatrů.
I malá odchylka znamená velká čísla
Testovat by se mělo pomocí takzvaných antigenních testů. Ty dokáží odhalit části koronaviru na sliznicích, oproti laboratorním testům jsou levnější a rychlejší, výsledky jsou hotovy do patnácti až třiceti minut. Zároveň jsou ale i méně přesné.
„Obecně se dá říci, že pokud je pacient symptomatický, tak bývá pozitivní v antigenním testu zhruba prvních sedm dní od počátku příznaků,“ říká Hajdúch. Problém jsou ale bezpříznakoví pacienti, které tento typ testů umí odhalovat hůř. Navíc ani u lidí s příznaky nejsou stoprocentní. A při plánovaném otestování celé země i pár procent chybovosti znamená obrovská čísla.
Pro pacienta bude test zadarmo
Zájemci nemusí jít na testy ke svému praktickému lékaři, zřejmě by mohli přijít i k lékaři, u kterého nejsou registrovaní. Cena testu, na které se už ministerstvo dohodlo se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, bude 150 korun. Praktik by potom za každý obdržel dvě stě korun, pacient by neplatil nic. Stát počítá s pořízením až deseti milionů testovacích sad, celková cena by se tak vyšplhala na 3 a půl miliardy korun.
„Pokud bychom to řešili jiným způsobem, musíme udělat kompletní lockdown celé země – a tam jsou náklady 4 miliardy denně,“ obhajuje cenu Prymula. Začít s plošným testováním by se mohlo už za 14 dnů. Pokud se ovšem podaří zajistit dostatek testů a zároveň domluvit na fungování projektu s praktiky.
V tuto chvíli v Česku laboratoře denně provedou kolem 20 tisíc testů. Například ve středu to bylo zhruba 23,5 tisíce a ve čtvrtek 17 tisíc.
Plán má i své kritiky
Plošné testování obyvatel má také své kritiky. Společnost pro lékařskou mikrobiologii upozornila na stanovisko partnerské odborné Rakouské společnosti pro infekční choroby a tropické nemoci s tím, že se s tímto odborným názorem plně ztotožňuje.
„Nesystematické, nereflektivní, rozsáhlé testování a prověřování v cestovním ruchu nebo jiných oblastech společenského života (zejména u zdravých lidí bez příznaků) není vhodným prostředkem k získání přesných informací o epidemiologické situaci, nebo dokonce prostředkem k omezení pandemie,“ stojí ve vyjádření.
„Namísto necílených hromadných testů by mělo být vyšetřování omezeno na rizikové skupiny, tedy na pacienty s typickými příznaky covidu-19 a předchozí expozicí, nebo dle situace na pacienty z rizikových oblastí, jako jsou nemocnice nebo pečovatelská zařízení,“ píše se v textu.
