Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Ukrajinští lékaři by mohli v Česku pracovat jako stážisté, zákony se ale měnit nebudou, upozornil Válek
Podle Válka jsou mezi ukrajinskými uprchlíky stovky zdravotníků. „Velmi rychle jim chci umožnit, aby mohli pod dohledem a v souladu se zákony České republiky a evropskou legislativou pracovat na oddělení ve všech zdravotnických zařízeních, a to bez ohledu na to, jestli je to sestra nebo lékař,“ uvedl ministr.
Válek také řekl, že těm, co mají zájem udělat si aprobační zkoušku, chce tento krok usnadnit. „Ale zase v souladu se zákonem,“ upozornil s tím, že zákon se měnit nebude. „Kdybychom změnili zákon, tak se stane to, že přestanou uznávat diplomy českých zdravotníků v zahraničí. Chci, aby naši lékaři a zdravotní sestry byly plnoprávními zdravotníky v Evropské unii. Nechci dopadnout jako některé země, které ta pravidla omezily, výsledkem pak bylo, že jejich docentury a profesury mimo tu zemi neuznávali,“ dodal.
Ministr zdravotnictví ale upozornil, že cílem Česka ani EU není vykrást ukrajinské zdravotnictví tím, že by se země snažila zdravotníky z Ukrajiny na trvalo přetáhnout a zaměstnat. „Chceme, aby Ukrajina vyhrála, aby se tam vrátili, a chceme jim pomoct budovat jejich zdravotnictví a jejich vysoké školy,“ sdělil.
Usnadnit jejich dočasné působení v Česku by měly podle Válka i jazykové kurzy pro Ukrajince tak, aby se mohli naučit odbornou terminologii v češtině.
Umožnit pracovat, ale nesnižovat kvalitu
I podle Štefanové je důležité, aby se ukrajinským dravotníkům umožnilo získat aprobační zkoušku, aby v Česku mohli pracovat. Zároveň je ale podle ní nutné zajistit, aby se nesnížila kvalita zdravotnictví. „Tak, abychom právě neohrozili uznávání našich diplomů. Je potřeba myslet na to, že ten postup by měl být takový, že 'pojďme jim to nedělat těžší než pro naše lékaře', ale nesnižujme tu kvalitu,“ upozornila.
S oběma diskutujícími souhlasí také šéf Sdružení praktických lékařů Šonka. Aprobační zkouška by se měla podle něj jenom zjednodušit, nikoliv snížit její kvalita. „Naše aprobační zkouška je pověstná tím, že je opravdu velmi těžká, a není příliš vztřícná k těm lidem,“ dodal.
„Aprobační zkouška, to je v podstatě státnice v češtině. Kdo z nás by dneska udělal státnice, no já určitě ne. Navíc ta aprobační zkouška probíhala způsobem, že nezkouší ti, co zkouší státnice. Já bych rád změnil i ty komise, které budou zkoušet tak, aby měli porovnání s kvalitou znalostí anglicky mluvících studentů a česky mluvících studentů, aby nešli pod laťku normy stanovené u státnic, ale nepřekračovali. Korektnost a slušnot - to musí nastat,“ řekl Válek.
UA pointy budou fungovat dál
Skutečnost, že ukrajinských zdravotníků se zatím v Česku registrovaly jen stovky, vysvětlil ministr tím, že kvůli vypjaté situaci zůstávají v ukrajinských nemocnicích. V Česku by se mohli zapojit i do práce v takzvaných UA pointech – tedy speciálních ambulancích pro péči o ukrajinské uprchlíky ve fakultních nemocnicích.
Válek počítá s tím, že tyto ambulance budou fungovat ještě v dalších měsících a nevyloučil ani možnost, že by byly v provozu až do konce roku. „Možná nás uprchlická krize naučí udělat některé změny ve zdravotnictví, které se dlouho odkládaly,“ podotkl.
Podle Štefanové fungují UA pointy velmi dobře. „Stále jsou ale zabezpečeny naším personálem. Je třeba myslet na to, že naše personální kapacita je omezena,“ uvedla.
Šonka varoval, že UA pointy nemohou nahradit primární péči. „Český systém určitě není připraven na 300 tisíc pacientů navíc,“ poznamenal. Problém podle něj nastane hlavně u praktických lékařů pro děti a dorost.
Šíření nebezpečných nemocí údajně nehrozí
Válek také uvedl, že se v souvislosti s příchodem uprchlíků neobává šíření nakažlivých nemocí jako tuberkulóza či AIDS. Očkovanost na Ukrajině je podle něj srovnatelná s Rakouskem. S tím souhlasila i Štefanová. „Proočkovanost není nebezpečně nízká v žádném případě,“ řekla.
Hrozbu rozšíření HIV označil Válek za okrajový problém. „Tuberkulóza by mohla být větší, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) Ukrajinu neoznačila za rizikovou zemi,“ připomněl. Lidé, kteří utíkají do Česka, navíc podle něj nejsou rizikoví, protože jde o děti a mladé ženy. Navíc prchají zejména z větších měst, kde je proočkovanost větší než na venkově.
Ministr uvedl, že mu jeho ukrajinský protějšek i WHO přislíbily zaslat do Česka dokumentaci o očkování ukrajinských dětí, a to v řádu týdnů. Kraje už podle něj dostaly návrh, jak je očkovat, a dostávají jej i praktičtí lékaři. „Schéma jsme výrazně zjednodušili, nechali jsme si ho schválit od WHO,“ doplnil.