Poslanci podpořili zvýšení spotřební daně z nafty, z mediální rady odvolali Köppla

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Debata o návrhu na Köpplovo odvolání v dolní komoře se poměrně záhy změnila v ostrý spor mezi poslanci ANO, kteří Köppla do takzvané velké vysílací rady vyslali, a vládními Piráty, kteří návrh na jeho odchod z této instituce iniciovali. 

Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle dřívějšího usnesení sněmovního volebního výboru porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl jakékoli pochybení odmítá. Už dříve avizoval, že se obrátí na soud.

Odmítavé reakce Pirátů vzbudila vystoupení Jany Pastuchové a Roberta Králíčka (oba ANO). Pastuchová o Pirátech prohlásila, že jsou práskači, a Králíček se tázal, zda bude místo v radě nabídnuto ANO, nebo zda je obsadí Piráti.

„Opakovaně se ukazuje, že toto není náš styl,“ reagoval na Králíčkova slova předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Když někdo má máslo na hlavě, tak kolem sebe kope,“ konstatoval šéf pirátské frakce Jakub Michálek. Radek Vondráček (ANO) pak mluvil o „kádrovací politice pirátské strany“. Navzdory ostré rétorice zástupců opozice koalice na čtvrtý pokus Köpplovo odvolání prosadila.

Opozice s návrhy neuspěla

Poslanci ANO a SPD dříve během jednacího dne neúspěšně navrhovali probrat jak vládní záměry na konsolidaci veřejných financí vcelku, tak jeho některé jednotlivé části. „Jde primárně o zvyšování daňové zátěže a porušování slibů, které pětikoalice dala voličům,“ prohlásila k vládnímu plánu předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Deklarované seškrtání části státních dotací označila za marketingovou fintu.

Lídr SPD Tomio Okamura prohlásil, že vláda „okrade občany o další peníze“ a že řešením jsou úspory na straně státu. Jednotliví poslanci ANO navrhovali projednání například plánovaného růstu daně z nemovitostí, zvýšení daně z přidané hodnoty na noviny a zdražení roční dálniční známky.

Poslankyně Pastuchová chtěla, aby se sněmovna ještě před návrhem na odvolání Daniela Köppla z takzvané velké vysílací rady zabývala uzákoněním možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry. Jde o předlohu, která má podporu části koalice i opozice.

Konec snížené daně na naftu

Sněmovna nakonec odhlasovala návrh Jana Berkiho z koaličního hnutí STAN na zařazení příslušné novely občanského zákoníku jako posledního bodu aktuálního jednacího dne, krátce před 21. hodinou si ovšem nakonec zákonodárci odhlasovali přerušení schůze do středečního rána a k manželství pro všechny se prozatím nedostali.

Vláda zřejmě bude moct navyšovat základní jmění státních podniků. Sněmovna předlohu, za níž je situace v České poště, v úvodním kole ve večerním hlasování podpořila.

Poslanci podle návrhu koalice nejprve projednali v prvním čtení ukončení snížené spotřební daně z nafty. Podpořili v úvodním kole zvýšení spotřební daně z nafty o korunu padesát, což znamená návrat na úroveň před loňským červnem. Litr paliva by tak mohl zdražit o necelé dvě koruny. 

Vláda sice chtěla, aby sněmovna toto navýšení schválila již nyní v prvním čtení, opozice to ale zablokovala. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak daň nevzroste už k 1. červenci, ale až později, a stát za každý měsíc zpoždění přijde o 800 milionů korun.

Vláda s návrhem přišla kvůli tomu, aby získala víc peněz do veřejných rozpočtů. Argumentuje přitom tím, že cena nafty proti loňskému roku výrazně klesla. Podle informací společnosti CCS z 11. května stál litr nafty v průměru 31,74 koruny, nafta tak byla nejlevnější od loňského září.

Sněmovna večer projednala novelu zákoníku práce, která upravuje práci z domova, kratší úvazky rodičů s menšími dětmi a práci na dohody. Novela má umožnit paušální platby zaměstnavatelů jako náhrad nákladů zaměstnanců při práci z domova. Pracovníci na dohody by měli například dovolenou podle počtu odpracovaných hodin a příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Změny zákonodárci v úterý večer podpořili.

Předlohu, která také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nyní posoudí poslanci ze sociálního a hospodářského výboru a z komise pro rodinu. Budou na to mít 25 dnů místo obvyklých šedesáti.

Opozice blokuje vládní návrhy dlouhodobě

Návrat sazby daně z nafty by podle ministerstva financí znamenal konkrétně přínos státnímu rozpočtu 727 milionů korun za každý měsíc a o dalších 73 milionů každý měsíc vylepšený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ve středu by dolní parlamentní komora měla podle návrhu koalice nejprve projednat novely, které mají zapojit Senát do volby členů rad České televize a Českého rozhlasu a zpřísnit výběr organizací, které členy rad nominují. Kvůli opozičnímu odporu se vládnímu táboru nepovedlo už třikrát normy prosadit.

Shoda mezi koalicí a opozicí naopak panuje nad dvojící předloh, které by lidem či firmám usnadnily zbavit se dluhů na daních či sociálních odvodech a které jsou rovněž v závěrečném kole. Sněmovna by o nich měla také rozhodovat ve středu. Ve čtvrtek by se dolní komora měla věnovat interpelacím a druhým čtením některých předloh, poté aktuální zasedání přeruší do úterý 23. května.

Tento pátek se totiž poslanci sejdou na mimořádné schůzi, na níž se vládní tábor pokusí prosadit zpřísnění zákazu vlastnictví médií vrcholnými politiky v zákoně o střetu zájmů. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců opoziční hnutí ANO. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...