Zákoník práce strana 3 z 3

Práce na dohodu by měla být pro takto zaměstnané předvídatelnější a nově by měli mít také za určitých podmínek nárok na dovolenou. Vyplývá to z návrhu úpravy zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku.

Pro lidi pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti začnou platit nová pravidla. Pokud si takto vydělávají delší dobu, měli by mít podle chystané novely zákoníku práce vycházející z evropské legislativy nárok na dovolenou. S tím ale nesouhlasí TOP 09 a obává se, že kvůli tomu zaměstnavatelé přestanou takto brigádníky zaměstnávat.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Sněmovna na návrh volebního výboru odvolala z Rady České televize její členku Hanu Lipovskou. Důvodem je údajné porušení zákona o České televizi a ztráta nezávislosti, o níž tento zákon hovoří. Poslanci v pátek také diskutovali o uznávání protilátek proti covidu-19 pro prokázání bezinfekčnosti, debatu po hodině přerušili. Dopoledne sněmovna schválila novelu o zpřísnění dohledu nad dodržováním pracovní doby i odpočinku strojvedoucích na železnici a zvýšení investic pro letošní rok o 1,8 miliard korun. Naplánovaný růst učitelských platů a novelu zákoníku práce o vyšší zákonné dovolené neprojednali.

Zhruba ve třech čtvrtinách ze 123 kontrolovaných firem, na které se zaměřila inspekce práce při dvouměsíční akci Férová práce, došlo k porušení pravidel a zákoníku práce. Týkalo se odměňování, pracovní doby či pracovních smluv. Předběžné výsledky šetření zveřejnila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a její poradce Matěj Stropnický. Oba jsou v čele pražské kandidátky sociálních demokratů do sněmovních voleb. Podle Hospodářské komory tím zavlekli státní inspekci práce do předvolební kampaně a poškodili její věrohodnost. Závěry kontroly komora považuje za nedůvěryhodné.

Povinná maturita z matematiky od příštího roku zřejmě zavedena nebude. Maturanti nadále budou moci dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Senát to schválil v rámci novely školského zákona po více než dvouhodinové debatě. Senátoři chtějí také odpustit sociální odvody firmám až do 150 zaměstnanců. Předlohu vrátili do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Horní komora naopak podpořila zavedení sdílených pracovních míst a další změny v zákoníku práce.

Sněmovna v pátek schválila zákonné zakotvení sdílených pracovních míst a nová pravidla pro stanovení dovolené. Do vládní novely přidala i pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech. Většina poslanců zvedla ruku i pro odpuštění sociálních odvodů pro malé firmy a snížení některých typů daní z přidané hodnoty. Podle Hospodářské komory ale není záchranná síť, která sněmovnou prošla, dostatečná.

Bývalý ministr Vladimír Kremlík (za ANO) na resortu dopravy skončil. Úřad přehodnotil své původní stanovisko a pro odvolaného ministra neuplatnil dvouměsíční výpovědní lhůtu. Informoval o tom mluvčí ministerstva František Jemelka. Původně resort vůči Kremlíkovi postupoval podle pravidel pro výpověď ze zákoníku práce, nyní bude uplatňovat pravidla určená pro představitele státní moci. Kremlík tak dostane pouze odchodné.

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1250 korun. Týká se to zhruba 150 tisíc lidí, kteří ji pobírají. Dopad jejího zvýšení bude ale větší, hodnota minimální mzdy totiž podmiňuje i růst nejnižší úrovně takzvané zaručené mzdy, tedy odměny, na kterou mají zaměstnanci v různých oborech ze zákona nárok.

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Část ustanovení by podle plánu měla začít platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021.

U záchranných služeb v jednotlivých krajích chybí desítky lékařů. Nejhorší je situace v příhraničních oblastech, kde mají ředitelé často problém obsadit všechny směny. Doktoři tak musí pracovat přesčas a přiznávají, že mnohdy porušují zákoník práce. Ministerstvo chce rozpočet záchranných služeb pro příští rok navýšit o 300 milionů.

Dvouměsíční výpovědní lhůta, možnost skončit v práci bez udání důvodu a také 43hodinový pracovní týden – takové novinky přinesla poslední předrevoluční novela zákoníku práce, která byla účinná od 25. května 1989. V některých ohledech završila cestu k podmínkám, ve kterých lidé v Česku pracují i dnes, v jiných ale byl rok 1989 z hlediska pracovního práva podobným dávnověkem jako třeba rok 1918, který přinesl osmihodinovou pracovní dobu.

Kratší pracovní doba za stejné peníze? Odbory a sociální demokraté po tom volají, ekonomové a firmy se zdráhají. Přesto se však najdou už takové, které se rozhodly to zkusit a navzdory aktuálnímu nedostatku zaměstnanců těm svým dobu na pracovišti – na rozdíl od výplaty – dobrovolně zkrátily. A co víc, jejich první dojmy jsou pozitivní.

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Na desítkách míst po celém Maďarsku včetně Budapešti se konaly větší či menší demonstrace a silniční blokády proti vládě premiéra Viktora Orbána, které trvají již více než čtyřicet dní. Protesty, jež organizovaly odbory, ale připojily se k nim i opoziční strany a některé občanské organizace, však byly slabší než dříve. Vláda zatím podle médií není ochotna s odbory jednat o jejich požadavcích. Ve Francii už zase desátý víkend v řadě pokračovaly protesty takzvaných žlutých vest. Zapojilo se do nich přes 80 tisíc lidí.