Výpovědi přesčasů podají i mnozí starší lékaři. Třeba v Boskovicích tak chtějí podpořit ty mladé

Nahrávám video

Lékaři hrozí vládě tím, že v prosinci do zaměstnání nad rámec pracovní doby nepřijdou. Třeba v nemocnici v Boskovicích plánuje vypovědět tyto dohody většina lékařů. Podle vedení zařízení by to omezilo péči o pacienty. Podobně je na tom řada dalších zařízení. Ministerstvo práce se má tento týden s připomínkami vypořádat.

Traumatolog Martin Vybíral pracuje jako lékař už devět let, momentálně v Uherském Hradišti. Ačkoliv má svou práci rád, přiznává, že po 24hodinových směnách bývá vyčerpaný. Požaduje proto lepší pracovní podmínky, jako je třeba dostatek času na odpočinek po službě. Stejně jako další kolegové i on plánuje podat výpověď z přesčasů.

V pondělí Vybíral šel do práce v sedm hodin ráno. Za sebou má přitom pracovní víkend. Na směně strávil 24 hodin v kuse. „Za tu dobu jsem dělal vizitu na oddělení, potom jsem pracoval na ambulanci a operoval. Začal jsem v sobotu v sedm hodin ráno a končil jsem v neděli v sedm hodin ráno,“ popsal. Podle něj jde přitom o tu lepší variantu. Když mu víkendová směna vyjde na neděli, je v práci bez přestání i 32 hodin.

Nejvíce času stráví v ambulanci, některé dny jsou ale náročnější. Kromě rutinních vyšetření musí totiž také na operační sál. A to klidně i dvakrát za jednu službu. „Třeba se stane, že po takové službě máte druhý den celý program na sále – čtyři pět operací. A to je opravdu hodně náročné,“ přiblížil Vybíral.

Doma má navíc tři malé děti a přiznává, že skloubit práci s rodinou je náročné. I proto nyní plánuje podat výpověď z přesčasů. „Budu chodit do práce pouze v běžnou pracovní dobu. To znamená od sedmi do půl čtvrté,“ řekl. 

Stejný postup chystají i jeho kolegové – tak jako zhruba šest tisíc lékařů z celé republiky. „Chápeme ten protest. Dlouhodobě lékaři, hlavně ve službách, jsou přetěžováni. Výrazně se zhoršily počty zásahů ve službě, počty hospitalizovaných pacientů ve službě, počty ambulantních ošetření,“ říká předseda představenstva Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek. Situaci by podle něj mohlo vyřešit buď navýšení počtu lékařů, nebo zrušení některých nemocnic. Jak ale upozorňuje, ani jedna z těchto věcí nejde udělat ze dne na den.

64 hodin přesčasů měsíčně

Primář gynekologie Jan Machač měl být v důchodu už osmým rokem, přesto stále v boskovické nemocnici operuje. V zařízení navíc tráví 64 hodin měsíčně přesčas. I on se rozhodl zvláštní dohodu mimo pracovní smlouvu, která toto umožňuje, vypovědět. V boskovické nemocnici podle něj plánuje vypovědět přesčasové dohody devadesát procent lékařů.

„Nadbytek práce přesčas a minimální ocenění práce. Kdyby se oddělila práce přesčas, doktor se dostane na nějakých čtyřicet tisíc, mladý, začínající. My jsme se dohodli s primáři, že s největší pravděpodobností podáme všichni výpovědi ze solidarity k těm mladým doktorům,“ vysvětlil Machač. Právě Sekce mladých lékařů České lékařské komory k ukončení přesčasů své kolegy vyzvala, chtějí především vyšší platy v základu.

V boskovické nemocnici museli nyní přeložit plánované operace kvůli rekonstrukci rozvodů. Kvůli chystaným výpovědím hrozí, že se k nim nebudou moct vrátit ani v prosinci, kdy zedníci zmizí. Na závěr roku je totiž bojkot dohod naplánovaný. „Mohlo by to znamenat, že nebudeme mít dostatek lékařů pro nějakou činnost – ambulance nebo odpolední služba,“ poznamenal jednatel Nemocnice Boskovice Miloslav Kavka. Důvody protestu chápe, poukazuje ale na personální krizi.

Protesty vyvolala plánovaná ministerská novela, která měla dlouhé přesčasy ukotvit v zákoníku práce. Nyní resorty zdravotnictví i práce couvají a zabývají se připomínkami, aby prosincové akci předešly. „Ředitelé jsou připraveni zajistit emergentní provoz, urgentní příjmy, jsou připraveni zajistit to, aby nedošlo k ohrožení jakéhokoliv pacienta na zdraví nebo na životě,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Situaci řeší také samosprávy, v listopadu čeká Boskovice opozicí vyvolané mimořádné zastupitelstvo. Řešit bude možný převod městské nemocnice pod Jihomoravský kraj. Od něj si město slibuje robustnější systém a případnou výpomoc přespolních lékařů.

Další jednání

Do iniciativy „Lékaři jsou jenom lidi“ se v regionu zapojí stovky zdravotníků. V nemocnicích v Uherském Hradišti a ve Zlíně, které oslovila ČT, plánuje podat výpověď z přesčasů přibližně polovina lékařů, kterých se týká novela zákoníku práce. Nejméně polovina lékařů sloužících přesčasy je chce odmítnout také v některých brněnských nemocnicích a ve Vyškově.

Je ale možné, že čísla ještě porostou. Podle mluvčích mohou lékaři tento úmysl oznámit až do konce listopadu. „Situace v našich krajských nemocnicích se den ze dne mění. Souvisí s tím také to, že nadále probíhá jednání na vládní úrovni. Vláda komunikuje s lékaři, takže uvidíme, jaký to bude mít výsledek,“ podotkla mluvčí krajského úřadu Jihomoravského kraje Alena Knotková.

„Jasně jsme definovali, že část peněz, které jdou do zdravotnických zařízení, které vedou k vyšším úhradám pro zdravotnické zařízení, musí jít do mezd. Ta suma, která musí jít do mezd, je ve výši 6,8 miliardy,“ uvedl Válek. Lékaři se však obávají, že tyto peníze nepůjdou do základních platů a zůstane na libovůli ředitelů, kdo a za co je dostane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.