Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.
Výpovědi přesčasů již podle dřívějšího vyjádření Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) podalo téměř šest tisíc ze zhruba 22 tisíc lékařů, někteří ale přesčasy neslouží. „To číslo je takové, že od 1. prosince hrozí i v těch největších nemocnicích omezení péče až na ty nejvíce akutní případy,“ řekl předseda Sekce Jan Přáda. Odvolání těchto výpovědí po páteční schůzce podle něj není pravděpodobné. „Vzhledem k tomu, že další body, které jsme předložili před šesti týdny, byly smeteny ze stolu, že o nich tady vůbec není prostor hovořit, tak nemůžeme souhlasit s tím, že vyřešíme jenom jednu část,“ řekl.
„Musíme snižovat počet přesčasů, ale zároveň pracovat na tom, aby byli lékaři v základní pracovní době zaplacení, aby byli konkurenceschopní na trhu práce,“ dodal. I lékaři na Slovensku mají podle něj odměnu vyšší o 40 procent.
Protest lékařů odstartovala novela zákoníku práce, která maximální možný objem dobrovolných přesčasových hodin z dosavadních 416 zvýšila na dvojnásobek. Znemožnila také dosud běžnou praxi navázat přesčasy na směnu a odsloužit celkově až 24 hodin. To zástupci Sekce mladých lékařů ČLK kritizovali, opakovaně se setkávali se zástupci obou ministerstev.
Jurečka: Úpravy jasně garantují odpočinek
Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) návrhem nevzniknou nové 24hodinové směny, dál půjde o kombinaci směny a přesčasu, následovat musí celodenní volno. Dodal, že dosud byl legální pobyt na pracovišti jen 16 hodin. „Doba směny bude moci být maximálně 12 hodin, zbývajících 12 hodin bude moci být doplněno přesčasem,“ řekl Jurečka. Dodal, že půjde o možnost, nikoliv nařízení. Podle Válka by takové nastavení nemělo vést k nižší odměně lékařů, čehož se před jednáním lékaři obávali. Návrh chce Jurečka předložit zástupcům lékařů příští týden, platit by pak měl od ledna.
Přáda odhadl, že kvůli způsobu komunikace na centrální úrovni i v nemocnicích roste procento lékařů, kteří namísto výpovědi z přesčasové práce plánují z nemocnic odejít, protože za takovýchto podmínek pracovat nechtějí. „V tento moment je málo pravděpodobné, že by lékaři stahovali výpovědi přesčasů nebo definitivní výpovědi,“ řekl Přáda ČT. S vládou Mladí lékaři plánují dál jednat.
Uvedl také, že někteří lékaři čelí ve svých nemocnicích za podané výpovědi šikaně a jejich zástupcům včetně Přády je telefonicky či e-maily vyhrožováno.
Ve svých požadavcích lékaři žádali také zvýšení základních mezd, protože přesčasy tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Válek doplnil, že v úhradové vyhlášce na příští rok je vyhrazeno 6,8 miliardy korun přímo na zvýšení odměn zdravotníků v lůžkových zařízeních, většina pro nemocnice akutní péče. Příští rok má jít podle návrhu úhradové vyhlášky do nemocnic 280,3 miliardy korun, meziročně o 20 miliard víc. Téměř třetinu této částky tak podle Válkova vyjádření musí dát na zvýšení odměn.
Podle Přády ale není z celkové částky jasné, jaký bude dopad do konkrétní výplaty. „My jsme tlačili na to, aby byly navýšeny platové tabulky, protože to je jediná záruka toho, že víme, že všichni lékaři budou mít nějaké navýšení,“ uvedl. Z navýšení není jasné, kdo ho dostane a v jaké formě. Lékaři proto žádali, aby se jejich základní mzda odvíjela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, což by znamenalo navýšení o 50 až 85 procent podle délky praxe.
Válek: Odměňování se do budoucna změní
Ministerstvo zdravotnictví také plánuje zavedení možnosti třísměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu v přímo řízených nemocnicích s urgentními příjmy, což lékařům zkrátí pracovní týden o deset hodin při stejné odměně. „Tam, kde se dělá urgentní medicína, tak podle mého názoru není možný jiný než nepřetržitý provoz,“ uvedl Válek. Podobně to podle něj už funguje ve fakultních nemocnicích v Plzni nebo Olomouci.
Další změny chtějí ministerstva zapracovat do další novely zákoníku práce. Půjde například o změnu platových tabulek tak, aby absolventi lékařských fakult byli zařazení rovnou do 12. třídy, nebo zavedení volna před atestační zkouškou a po kmeni. Zavést chce také funkci koordinátora vzdělávání v přímo řízených nemocnicích, který by garantoval, že budou dodržované studijní plány mladých lékařů.
Změnit by se do budoucna mohlo i odměňování. Podle Válka se bude pracovat na nějaké variantě kolektivního vyjednávání vyšší úrovně nebo na speciálním zákonu, který bude odměňování řešit. V případě aktuální nedohody podle Sekce Mladých lékařů stále hrozí významné omezení péče v nemocnicích. „Věřím, že jsou to nabídky, které povedou k tomu, aby moji kolegové zvážili stažení těch výpovědí,“ řekl Válek.
Lékařka: Už to fyzicky nelze
V největší nemocnici v Česku, motolské, podala dosud výpověď z přesčasové práce zhruba třetina ze všech sloužících lékařů. Na Bulovce jsou to bezmála dvě třetiny, podobně jako třeba v Hradci Králové.
Výkony nad rámec základní pracovní doby se chystá odmítat i personál v krajských a okresních zařízeních. Namátkou: v Opavě se tak rozhodlo asi 40 procent všech doktorů, v Jihlavě téměř půlka. Neobsazené zřejmě zůstanou i některé služby v dalších nemocnicích.
Například lékařka Hana Donovalová z Oblastní nemocnice Příbram kromě své běžné pracovní doby odslouží každý rok ještě 800 hodin navíc. „To si nedovedete představit, jak moc náročné to je. Jakému stresu jsme vystavení. Samozřejmě pak přichází únava,“ říká. Spokojená není ani s tím, kolik za svoji práci dostává peněz. I proto se rozhodla připojit k protestu Sekce Mladých lékařů a přesčasové hodiny k prvnímu prosinci vypověděla.
„Ve chvíli, kdy přicházíme domů po čtyřiadvaceti nebo někteří šestatřiceti hodinách, tak máme být funkční pro rodinu, která nás dva dny neviděla. To nelze. To fyzicky nelze. Teď si představte, že mám doma dvě malé děti, které na mě dva dny čekají, a já přijdu a jdu si lehnout,“ popisuje Donovalová.
Náměstek: Jde o celospolečenskou změnu
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček uvedl v Interview ČT24, že považuje požadavky lékařů na zásadní změnu přístupu k přesčasům za pochopitelné a za projev celospolečenské změny v přístupu k práci a volnému času. Problém podle něj je, že systém založený na přesčasech „dlouhou dobu fungoval ke spokojenosti všech“.
Míní, že lékařům by mohla odlehčit digitalizace administrativních úkonů, které jejich práci zdržují, což by měla přinést chystaná evropská směrnice. Zmínil se ale také o možných změnách v rozložení nemocničních oddělení. Některá jsou podle ministrova náměstka málo vytížená, přesto potřebují tolik zdravotnického personálu, jako by bylo plno. Jako příklad uvedl pediatrická oddělení v nemocnicích.
„Máme spoustu nemocnic, kde jsou lůžková pediatrická oddělení, která jsou vytížena kolem 30 procent. Přesto na těchto oddělení musí sloužit lékař celý den. Je otázkou, jestli musíme mít tolik zařízení,“ uvedl Dvořáček.
Také ředitel FN Olomouc Roman Havlík mluví o tom, že se mění doba i způsob, jak mladí lidé vnímají svůj čas. Je podle něj třeba větší tlak na změnu systému, který je prý neudržitelný. V pořadu 90' ČT24 uvedl, že medicína je čím dál kvalitnější – co dříve dělal jeden lékař, je nyní rozloženo mezi pět odborníků, což je posun dopředu, ale personálně náročný. Udržujeme prý velké množství nemocnic, které jsou schopny všechno akutně vyřešit 24 hodin denně. Není prý možné, aby každou noc v Česku sloužilo tolik lékařů, to je prý dlouhodobě neudržitelné.
Podle Havlíka jsou lékaři a zdravotníci to nejcennější, co každá nemocnice má, cestou ven je prý najít s nimi „soulad a souhlas“. Problém českého zdravotnictví s přesčasovou prací je neřešený od revoluce. Přímo v Olomouci mají prý výpovědi přesčasů od 108 lékařů – podle ředitele tak musí najít cestu, jak fungovat a například nějaká vyšetření odsunout. Akutní péče ale bude zajištěna. „Pokud vypoví lékaři přesčasovou práci, tak je to řádově deset nebo dvacet procent hodin, které v měsíci odpracují,“ sděluje.
I předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) tvrdí, že je systém třeba změnit, v čemž je na straně lékařů. Všechny kroky ale není možné udělat tak rychle. Rozhodně ale není pro to, aby se lékařům přidávalo do tabulek – není prý přesvědčena o tom, že by měl někdo dostat stejný plat za jiné množství odvedené práce. Ze své praxe prý ví, že někteří lékaři pracuji mnohem více než jiní, neměla by tak být omezena možnost nabídnout jim víc peněz. Tvrdí, že akutní péče bude v případě výpovědí přesčasů zajištěna, ta plánovaná ale bude muset jít stranou.
