Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.
Například ve Fakultní Thomayerově nemocnici podalo podle zjištění České televize výpovědi z dobrovolných přesčasů přes 150 lékařů. V největší tuzemské nemocnici, Fakultní nemocnici v Motole, podala výpověď z přesčasové práce zhruba třetina ze všech sloužících lékařů. Na Bulovce jsou to bezmála dvě třetiny.
Letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104 652 korun, jak vyplývá z informačního systému o průměrném výdělku. Celkem čtyřicet dva procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. Měsíčně odpracovali v průměru 20,4 hodiny přesčasů.
Hrozí omezení péče v plánovaných zákrocích
V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun. Příplatky, odměny a náhrady činily dvacet devět procent částky. Přesčasových hodin bylo 8,1 za měsíc. Podle odborů a mladých lékařů má personál v nemocnicích ale stovky přesčasových hodin, mluví o práci za hranicí legality. Podle politiků jsou přesčasy dobrovolné. Doktoři je začali vypovídat.
„Pevně doufám, že k 1. prosinci k výpovědím nedojde. Kdybychom se nedohodli, tak by to opravdu vedlo k omezení péče, minimálně plánované,“ uvedl zástupce Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. Podle něj výpovědi z přesčasů nepodávají jen mladí doktoři, ale i ti zkušení. Průměrný věk je osmatřicet let.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové zapojení do protestu a podání výpovědí z přesčasů zvažují i sestry a další zdravotníci. „Pokud by skutečně dali výpověď přesčasové práce lékaři z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, chirurgové a sestry z operačních sálů, tak by tu službu nebylo možné v České republice zajistit,“ uvedla.
Přesnější informace by měl mít odborový svaz v polovině měsíce. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) veřejnost uklidňuje. „Všichni ředitelé nemocnic jsou připraveni zajistit emergentní provoz a urgentní příjmy. Jsou připraveni zajistit to, aby nedošlo k ohrožení jakéhokoliv pacienta na zdraví nebo na životě,“ řekl vicepremiér.
Návrh změny
Nedávná novela zákoníku práce zdvojnásobila případný počet přesčasových hodin ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů proti tomu protestuje. O úpravě zákoníku její zástupci a odboráři jednali s ministry práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09).
Politici mladým lékařům slíbili, že jim do úterý pošlou paragrafové znění novely, ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že se tak stalo odpoledne. „Jde o kompromis, který jsme minulý týden na jednání lékařům představili,“ uvedl večer resort na síti X.
Kromě snížení množství přesčasů ale lékaři požadují také růst základních výdělků bez přesčasové práce. Navázat je chtějí na průměrnou mzdu. Podle odborů by se k financování mohly využít zůstatky z účtů zdravotních pojišťoven.
Podle odborů by lékaři měli podle své odbornosti a praxe pobírat od jeden a půl násobku do trojnásobku průměrné mzdy. Sestry by měly vydělávat od průměrné mzdy do jejího dvojnásobku. Od průměrné částky by se odvíjely i příjmy dalších profesí. „Férové by nebylo, kdybychom toto slibovali, protože jednou už to slíbené bylo a nikdy k tomu nedošlo,“ dodala členka sněmovního zdravotnického výboru Michaela Šebelová (STAN).
Vláda se zvýšením tarifů nepočítá. Válek už dřív uvedl, že by do růstu odměn mělo v příštím roce putovat 6,8 miliardy korun. Protestující poukazují na růst výdělků lékařů na Slovensku. Mluví o nekonkurenceschopnosti českých příjmů lékařů a zdravotníků. „Jasně jsme definovali, že část peněz, které jdou do zdravotnických zařízení, musí jít do mezd, ta suma je 6,8 miliardy,“ potvrdil Válek.
Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester, dodržení běžného množství přesčasové práce je tak obtížné. Podle Přády i odborářů je vedle změn zákoníku řešením i odbourání administrativy pro lékaře, posílení digitalizace či přilákání lidí z ambulancí do služeb díky lepšímu ohodnocení.
