Výpovědi z přesčasů podalo podle zástupců České lékařské komory (ČLK) více než 6100 lékařů. Nemocnicím budou chybět ve směnách; od 1. prosince podle doktorů sice bude zajištěná akutní péče, odloží se ale tisíce ambulantních návštěv a stovky operací. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů ČLK to řekla její zástupkyně Monika Hilšerová. Ve velkých i menších nemocnicích jsou podle sekce oddělení, která mají sedmdesát až sto procent protestujících lékařů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) se s lékaři sejde v úterý, představit jim chce návrhy na navýšení základních platů a jejich propočet do výplatních pásek zdravotníků.
Výpověď z přesčasů dalo přes šest tisíc lékařů. Odloží se stovky operací, uvedli zástupci komory
12 minut
Česká lékařská komora k situaci ve zdravotnictví
Výrazně omezený provoz budou mít podle viceprezidenta ČLK Jana Přády například pražské fakultní nemocnice v Krči či Motole, dále nemocnice v Hradci Králové nebo v Jihlavě. Omezená bude na začátku prosince podle lékařů hlavně plánovaná péče. „Akutní provoz bude velmi omezený i z hlediska čekání,“ uvedl Přáda.
Podle Hilšerové měly nemocnice do pondělí naplánovat lékařům práci na prosinec. Rozpisy jsou podle ní velmi napjaté. „Když jeden lékař onemocní nebo onemocní jeho dítě, tak bude potřeba celý systém překopat a akutní péče zajištěna nebude,“ uvedla.
„Akce není protestem ani hrozbou, ale pouhým dodržováním zákoníku práce,“ dodal Přáda. Právě legislativní změna byla prvním impulzem k řešení protestů, od října totiž měl být dobrovolný počet přesčasových hodin za rok až 832 hodin, dvojnásobek dosavadního limitu, řekl. Forma protestu tak podle něj poukazuje na to, že deklarovaná dobrovolnost přesčasové práce ve zdravotnictví není reálně pravda.
4 minuty
Události: Výpověď z přesčasů a situace v nemocnicích
Přáda: Odpovědnost nese Válek
Odpovědnost za současnou situaci nese podle Přády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jehož návrhy na řešení lékařských požadavků nepovažuje za dostatečné. Znovu se zástupci komory spolu se zdravotnickými odbory sejdou s ministrem v úterý odpoledne.
Zatímco požadované změny zákoníku práce se při předchozích jednáních se zástupci ministerstev práce a zdravotnictví podařilo vyřešit, neshoda zůstává v otázce zvýšení platů. „My s navýšením základní mzdy pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví souhlasíme. Nedokážeme se shodnout na modelu, jakým má k tomu navýšení dojít,“ řekl v pondělí novinářům Válek při návštěvě nemocnice ve středočeském Nymburce.
Podle Přády je nejjednodušší cesta, která se navíc dá stihnout od ledna 2024, navýšení tabulkových platů. „My ale namítáme, že vzhledem k dlouhodobým nerovnostem v systému jsou velké rozdíly i v základních platech a že bychom se chtěli dohodnout na nějaké nepodkročitelné sumě základního platu,“ popsal Válek.
Stanovená by podle něj měla být pro lékaře po škole, po základním kmeni a po atestaci. „Předložíme lékařům jednak dopočítané pro jednotlivé kategorie lékařů a nelékařů, co by to znamenalo na výplatní pásce,“ řekl Válek s tím, že není možné skokové navýšení na dvojnásobek nebo trojnásobek současné tabulkové mzdy a dalších třicet nebo padesát miliard ze státního rozpočtu. Protestující lékaři totiž žádají navázání základní odměny lékaře na průměrnou mzdu, podle délky praxe by měla být jejím 1,5 až trojnásobkem. Tedy zhruba 65 tisíc až 130 tisíc korun.
