Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy zákoníku práce, které požadovali protestující lékaři. Na středečním brífinku to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počet dobrovolných přesčasových hodin by se měl vrátit na původních 416 a zdravotníci v nemocnicích by mohli mít legálně čtyřiadvacetihodinové služby. Válek sdělil, že je ochoten jednat i o navýšení platů všech zdravotníků. Vláda měla na programu i další témata. Šéf resortu zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval o tom, že Česko zařadilo na národní sankční seznam podnik, který spravuje nemovitosti Ruské federace v zahraničí.
Vláda schválila požadavky protestujících lékařů ohledně zákoníku práce, uvedl Válek
Tisková konference po jednání vlády z 15. listopadu (zdroj: ČT24)
Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. „Navrhujeme, abychom umožnili lékařům pobyt na pracovišti v délce 24 hodin se standardními přestávkami,“ uvedl Válek s tím, že půjde o kombinaci směny a přesčasů. „Potom, co uplyne těch 24 hodin, pak musí být den volna,“ dodal.
Mladí lékaři i odboráři požadovali zrušení paragrafů o dobrovolnosti práce přesčas nad stanovený limit a umožnění služeb 24 hodin. Návrh předložil ministr Válek spolu se šéfem resortu práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) jako poslanecký, projednat ho chtějí ve zrychleném režimu. Návrh má v prosinci projednat Senát, platit má od ledna.
Zákoník práce počítá se 150 hodinami přesčasů, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit. Do letošního října platilo, že dobrovolně je možné odpracovat až 416 hodin. Pro zdravotníky minulá novela toto maximum zdvojnásobila, ta dnes schválená vládou ji má vrátit na původní hodnotu.
„Tento návrh chceme co nejdříve předložit sněmovně ve zkráceném řízení tak, aby byl schválen v prvním čtení. Aby se dostal ještě v prosinci do Senátu, a pokud se k němu Senát vyjádří kladně, tak bychom rádi, aby platil od 1. 1. 2024,“ konstatoval ministr.
Změny žádá část lékařů, kteří své požadavky podpořili výpovědí přesčasové práce od prosince. Jejich požadavky podporují zdravotnické odbory a Česká lékařská komora. Protestujících je podle dřívějšího vyjádření jejího viceprezidenta Jana Přády zhruba šest tisíc ze třinácti tisíc lidí, kteří v nemocnicích přesčasové služby slouží.
Výše mezd
Spornou stále zůstává otázka mezd. Lékaři považují za optimální, aby základní mzda vycházela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy podle délky praxe. V současné době by to znamenalo asi 65 až 130 tisíc korun měsíšně. Podle informačního systému o průměrném výdělku spravovaném ministerstvem práce letos v prvním pololetí průměrný výdělek lékařů specialistů ve státních nemocnicích činil 104 652 korun, 42 procent byly přesčasy a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný příjem 80 331 korun. Podle lékařů ale vykazované počty přesčasů neodpovídají realitě, částky tak odpovídají více odpracovaným hodinám.
Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun, očekává se, že překročí 500 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít meziročně zhruba o 20 miliard korun víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Ve středu ve sněmovně řekl, že by mohlo být na růst platů vyčleněno až devět miliard korun.
„Pořád se držíme v rámci balíku peněz, který může rozdělit úhradová vyhláška, který mají zdravotní pojišťovny. Žádné další nové peníze v systému nejsou,“ řekl dnes na tiskové konferenci. Peníze by se ale podle něj mohly rozdělit tak, aby se navýšil plat každého zdravotníka, případně podle Válka každého zaměstnance ve zdravotnictví. Nyní se podle něj bude jednat o tom, jakým způsobem se to udělá.
Znovu se Válek s odbory a lékaři setká v úterý, kdy je naplánované jednání takzvané zdravotnické tripartity. Své návrhy chce jejím zástupcům poslat v pondělí.
Další sankce proti ruským společnostem
Vláda na středečním jednání projednala další body, schválila třeba zařazení podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam. Podnik v tuzemsku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace. Informoval o tom ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Komerční aktivity tohoto podniku včetně pronájmu jsou od tohoto momentu nelegální,“ prohlásil šéf Černínského paláce. Zápisem na sankční seznam se zmrazí veškerý majetek, který podnik v Česku vlastní či jinak ovládá, doplnil. Zdůraznil, že toto opatření se nebude vztahovat na diplomatické mise. Celkem jde o čtyři objekty z celkového počtu nemovitostí vlastněných Ruskou federací v tuzemsku, například o ambasádu nebo rezidenci velvyslance.
Podnik spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi, uvedl Lipavský. Přidání podniku na seznam bylo podle ministra přijato s vědomím premiéra Petra Fialy (ODS), který se středečního jednání vlády kvůli nemoci nezúčastnil.
Podnik přidaný na sankční seznam spadá v Rusku přímo pod správu záležitostí prezidenta Ruské federace a stará se o majetek ruského státu za hranicemi, doplnil ministr. „Z příjmů této právnické osoby je přímo financován ruský režim, který, jak dobře víme, vraždí nevinné civilisty na Ukrajině,“ uzavřel.
Vymáhání sankcí má na starosti Finanční analytický úřad, podle Lipavského se jednání kabinetu zúčastnil jeho ředitel. Fakticky budou nyní podle ministra zablokovány bankovní účty, zablokován má být majetek také v katastru nemovitostí, aby se nemohl prodat. Fyzické a právnické osoby, které jsou ke zmrazenému majetku například v nájemním vztahu, mají podle šéfa tuzemské diplomacie pokračovat, tedy platit nájem na účet. Lipavský doplnil, že tyto osoby dostanou vyrozumění, jak mají postupovat.
Nová armádní zakázka
Ministryně obrany Jana Černochová pak kabinet na jednání informovala o tom, že její resort nakoupí protiletadlové řízené střely Bolide. Předpokládaná hodnota zakázky je 762,1 milionu korun bez DPH, smlouva má být uzavřena do konce roku. Střely jsou určeny pro přenosný raketový komplet RBS-70. Zakázka byla zadána prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA).
Munice se pořizuje kvůli zajištění připravenosti a bojeschopnosti protivzdušné obrany české armády, doplnit má zásoby na požadovanou úroveň zajištění 30 dnů bojového nasazení, informoval Karel Čapek z tiskového oddělení ministerstva obrany.
V minulosti již munici Mk-3 Bolide ministerstvo přes agenturu NSPA nakupovalo, podle Čapka je díky nákupům pro více členských států NATO agentura schopna dosáhnout nižší pořizovací ceny. Již v roce 2014 ministerstvo přes agenturu pořídilo patnáct střel a o rok později šestašedesát střel. O dalším nákupu této munice dohromady za 1,5 miliardy korun rozhodla obrana v roce 2018, nákup obsahoval 150 kusů této munice v letech 2020 až 2022 s možnou opcí na nákup dalších 120 až 200 střel v letech 2023 a 2024.
Na programu měl kabinet i několik materiálů ministerstva zahraničních věcí, které se zabývají kandidaturami na pořadatelství výstavy Expo 2030 či penězi spojenými s účastí Česka v Registru škod způsobených agresí Ruska proti Ukrajině. Obrana předkládá materiály o účasti české armády na cvičeních v zahraničí a cizích vojáků na cvičeních v Česku v příštím roce či o nákupu protiletadlových střel.