Vláda schválila nákup amerických letounů F-35, celkem vynaloží 150 miliard

Nahrávám video

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

Nabídka na letouny, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu do roku 2034 činí 106 miliard korun a bude postupně hrazena v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde podle Černochové zejména na infrastrukturu, na palivo, přípravu personálu a odvod DPH.

Částka 150 miliard korun pak podle ní zahrnuje veškeré náklady, a ačkoli jde v součtu o vysokou částku, v průměru bude podle ní činit necelých 7,3 procenta plánovaných ročních výdajů na obranu.

Nákup má přinést také zakázky pro český průmysl, podle ministryně je připravených čtrnáct projektů průmyslové spolupráce pro české firmy včetně možnosti zapojení přímo do globálního dodavatelského řetězce. Česko je podle ní jednou z mála zemí, které si už při jednání o nákupu letounů takovou spolupráci vyjednaly.

Nahrávám video

Po roce 2034 budou podle Černochové náklady na provoz zhruba tři procenta z obranných výdajů, tedy zhruba 4,9 miliardy korun ročně včetně výdajů na palivo a munici. Z hlediska celkového životního cyklu, tedy až do roku 2069, tak podle ní vyjde pořízení a následný provoz letounů F-35 na 700 korun ročně na jednoho obyvatele České republiky.

Podle premiéra Fialy je nákup efektivním řešením, protože přínos schopností tohoto systému za dobu jeho životnosti je v porovnání s penězi, které Česko zaplatí, výrazně vyšší než při pořízení jiného typu letounu.

Řehka ocenil vybavení letounů

„Stroje 5. generace jsou jediné, které mohou obstát na bojištích budoucnosti a které zároveň budou zárukou, že se v případě potřeby dokážeme společně s našimi spojenci efektivně bránit vnější agresi,“ prohlásil náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka. Výrobce podle Řehky deklaruje podporu letounů v životním cyklu až do roku 2082.

„Hlavními vlastnostmi F-35 jsou kombinace minimální viditelnosti pro radary a schopnost v reálném čase sbírat a zpracovávat data, která umí distribuovat těm, kteří je potřebují,“ ocenil náčelník.

Podle něj je rovněž důležitá vysoká ochrana posádky a potenciál pro další rozvoj. „Piloti, kteří jednou budou tento stroj posílat do výslužby, ještě v tuhle chvíli nejsou na světě,“ vysvětlil Řehka s tím, že žádná ze zbraní české armády nikdy nebude mít takový dosah jako taktické letectvo.

Velitel vzdušných sil Petr Čepelka je spokojený, že vláda o nákupu stíhaček rozhodla v souladu s vojenským doporučením. „Jako velitel vzdušných sil mám velikou radost z toho, že tím výrazným způsobem navýšíme naši bojeschopnost a obranyschopnost České republiky,“ řekl Čepelka. Stíhačky JAS-39 Gripen, které má nyní armáda k dispozici, se podle něho budou plně využívat až do roku 2035. Od roku 2031 budou využívané společně s F-35, budou umístěné na letišti v Čáslavi. 

„Každý letoun má všechny ty senzory s sebou, kdežto u letounů čtvrté či čtvrté a půlté generace je musíte dokupovat a podvěsovat, takže vám zbývá méně místa na munici,“ poznamenal brigádní generál Jaroslav Míka.

Nahrávám video

Nákup letounů ocenil prezident Pavel

„Pokud chceme pro naše vojenské letectvo něco, co je na špičce současných technologií a co nám zajistí, že na té špičce budeme po dlouhou dobu, a pokud chceme zajistit kvalitní obranu našim občanům i našim spojencům, je nákup F-35 dobrou volbou,“ prohlásil prezident Petr Pavel. Stejným směrem se podle něj chce vydat více než polovina zemí Severoatlantické aliance.

F-35 podle něj nejsou pouze bojovými letouny, ale komplexním systémem, který může dělat průzkum, zajišťovat spojení, navádět palbu pozemních prostředků a plnit celou řadu dalších úkolů. „Vláda představila plán, jak na tento nový systém zajistit finance, a armáda má jasno o jeho plnohodnotném zařazení do moderního způsobu vedení obrany,“ dodala hlava státu.

Metnar: Vláda měla letouny vybírat z více nabídek

Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) měla vláda o letounech jednat minimálně se dvěma možnými dodavateli. Například Švédsko podle něj mělo dostat možnost podat závaznou nabídku na dodání strojů, aby byly porovnatelné a nevznikaly pochybnosti.

„Jsem velmi zklamán tím, jak se vláda rozhodla. (…) Nejenom ta arogance současné vlády v den, kdy je schvalován rozpočet, kdy nemáme na důchody, kdy jsou tu restrikce, tak schválí tento megaprojekt,“ okomentoval. 

Od počátku podle něj kabinet měl jednat minimálně se dvěma potenciálními dodavateli podobných strojů, aby ve veřejném prostoru nevyvstala řada otázek a spekulací. „Mohlo to být jasně porovnané na základě jasných, srovnatelných dat a mohli jsme jen slyšet, proč se rozhodli pro ten, nebo onen přístup,“ sdělil.

Člen předsednictva opozičního SPD Radovan Vích uvedl, že hnutí od počátku nákup odmítá. V případě vstupu do vlády by navrhovalo od smlouvy odstoupit. „Americká stíhačka je minimálně třikrát dražší než gripen, je také velmi poruchová, ale zejména náklady na její provoz jsou astronomické, v porovnání s gripenem až sedminásobné,“ prohlásil.

Česko podle něj plný potenciál strojů stejně nikdy nevyužije. „I my chceme moderní armádu, ale díky politice současné vlády a stavu ekonomiky nás bez pochyby čekají těžké roky,“ doplnil Vích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslance čekají pravidelné interpelace a debata o obalové novele

Poslance na jejich čtvrteční schůzi čekají především pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
před 4 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled