Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.
Ministři navrhují zrušení úpravy přesčasů lékařů a možnost služeb 24 hodin
Jurečka a Válek předkládají novelu jako poslanci, ne jako členové vlády za své resorty. K poslanecké předloze je možné podle vládního webu podávat připomínky do 14. listopadu. Poté by měl zákoník projednat kabinet. Podle plánu by změny měly platit od ledna. Ministři navrhují, aby je sněmovna schválila hned při prvním projednávání. Mladí lékaři i odboráři požadovali vedle růstu výdělků právě zrušení paragrafů o dobrovolnosti práce přesčas nad stanovený limit a chtěli umožnění čtyřiadvacetihodinových služeb.
„Navrhovaná právní úprava se tedy jeví jako další vhodná, podstatnou částí zdravotnické obce požadovaná alternativa zajištění organizace práce v nemocnicích, přičemž jejím hlavním efektem je vznik většího časového rozsahu kumulovaného odpočinku,“ píše se ve zdůvodnění k novele.
Práce by se měla nově soustředit do méně dnů než u běžných směn s přesčasy, poukazují předkladatelé. Podle nich se tak podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.
Po směně 24 hodin srovnatelný odpočinek
Podle návrhu můžou zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě pracovat v kuse až 24 hodin, pokud to upravuje kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení s pracovníkem pak musí uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit.
Dá se vypovědět i pak, a to s výpovědní lhůtou dva měsíce, pokud se nesjednala kratší doba. Zdravotníka není možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“. Zaměstnavatel musí o využívání čtyřiadvacetihodinových směn informovat inspekci práce. Musí vést seznam lidí, s nimiž dohodu sepsal.
Směna jinak bude moci podle předlohy trvat nejvýše dvanáct hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, podle tiskové zprávy by pak musel mít nejméně dvaadvacet hodin volna.
Neúspěšné jednání
Na ministerstvu zdravotnictví se zároveň v pondělí odpoledne konala další schůzka zástupců resortu s nespokojenými lékaři. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda před setkáním řekl, že se bude jednat především o požadavku na navýšení minimální mzdy. Strany ale k dohodě nedospěly, rokování má pokračovat příští týden v úterý.
Podle Přády zástupci resortu na aktuálním jednání pouze zopakovali návrh z jednání z minulého týdne. Na něm ministerstvo lékařům ve státních nemocnicích nabídlo zvýšení platů od ledna 2024 a garanci jejich minimální výše místo zvýšení platových tabulek, které protestující zdravotníci žádali. Jejich zástupci a odbory návrhy ministerstva odmítli, protože se podle nich týkaly jen části lékařů.
Přáda nicméně nyní ocenil, že konkrétní kontury začíná mít řešení dodržování pracovních podmínek lékařů a jejich postgraduálního vzdělávání. „Zdá se, že požadavku snížit množství přesčasů na 416 hodin, jako má každý jiný občan v České republice, a zároveň požadavku na umožnění čtyřiadvacetihodinové pobytu v práci bylo vyhověno,“ řekl v reakci na Válkovu a Jurečkovu novelu.
V pondělních Událostech, komentářích Válek řekl, že se podařilo dosáhnout poměrně velké shody v otázce vzdělávání lékařů a novela zákoníku práce řeší i problém s množstvím přesčasů a délkou služeb. Rozpory ale zůstávají v oblasti platů. „Představy v této otázce jsou velmi, velmi rozdílné. Přesné propočty – včetně krajských nemocnic, včetně těch, co nejsou přímo řízené – chceme předložit příští týden na tripartitě,“ avizoval ministr.
Rozpory jsou v této oblasti podle Válka dva. Jednak podle něj zástupci (České lékařské) komory a odborů chtějí, aby se tabulkové platy navýšily plošně všem. „A abychom nařídili, že i v soukromých nemocnicích budou tabulkové platy,“ doplnil Válek s tím, že on má jako pravicový politik problém s takto velkým zásahem do vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Další věcí dle ministra je, že druhá jednací strana chce vysoký růst platů, takže by se do systému ze státního rozpočtu musely nalít desítky miliard korun. Přesná částka podle něj není zřejmá. „Ředitelé fakultních, respektive krajských nemocnic tu sumu odhadovali mezi padesáti a sedmdesáti miliardami,“ řekl Válek. On prý s navýšením tarifních platů souhlasí o částky „řádově v tisících“.
„Nemyslím si ale, že je vhodné, aby se plošně všem navýšilo, je potřeba se soustředit na ty, co jsou nejvíc zatížení – na urgentní příjmy, na ty, co jsou v nepřetržitém provozu. A je potřeba to spojit s reformou zdravotní péče,“ přiblížil svůj postoj Válek. Argumentoval tím, že plošné opakované navýšení (platů) „za posledních dvacet let nijak nezlepšilo situaci“ a ta se tak jen zhoršuje.
Farhan: Válek situaci podcenil
Podle opozičního člena sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamala Farhana (ANO) ministr Válek situaci od začátku podcenil a „dostatečně se jí nevěnoval“. „První setkání bylo čtvrtého září, pak asi až za měsíc. Takže vidíte, že neprobíhala žádná intenzivní jednání,“ tvrdí Farhan, podle nějž není pravda ani to, že by lékaři otázku platů nadnesli až v posledních dnech. Podle něj předložili platové návrhy už 18. září.
Diskuse tak podle Farhana mohla probíhat už delší dobu. Situaci považuje za vážnou i proto, že už se netýká pouze lékařů. „Týká se to i zdravotních sester, které mají deklaraci, že nebudou vypovídat přesčasové služby, ale že budou dávat výpovědi,“ upozornil opoziční poslanec. Domnívá se, že kdyby k tomu opravdu došlo, tak hrozí zhroucení zdravotního systému jako takového a „ohrožení péče deseti milionů pacientů“.
Válek předpokládá, že do prosince se podaří dospět k „nějakému závěru“. Zdůraznil, že návrhy jeho resortu znamenají „výrazné zvýšení základních platů“. A týká se to nejen atestovaných lékařů. „S krajskými nemocnicemi chystáme výpočty pro jednotlivé typy lékařů i nelékařů, co to pro ně bude znamenat. A opakuji, že jsme připraveni garantovat, že se to projeví v prosincových platových výměrech tak, aby měli jistotu, že k nárůstu v příštím roce dojde,“ uvedl Válek.
Události, komentáře: Nespokojení lékaři chtějí vyšší platy (zdroj: ČT24)
Farhana dle jeho slov šokuje, že ministerstvo po třech měsících jednání nedisponuje relevantními daty a výpočty. „Z mého pohledu je to, co jste předvedli, promiňte, pane ministře, velmi lajdácké,“ rýpl si. Prohlásil, že za vlády ANO podobná situace nikdy nenastala a že se v té době platy lékařů opakovaně zvyšovaly. Současný kabinet podle něj zdravotnictví „dusí“. Válek na jeho slova reagoval nesouhlasným kroucením hlavou.
„Bylo vám úplně ukradené, že se nedodržuje zákoník práce, nic jste s tím neudělali. Ve vládě jste byli osm let, prstem jste nehnuli pro to, aby se zákoník práce dodržoval,“ kontroval Válek.
Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku práce účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin. Ustanovení mělo platit do konce roku 2028, navrhovaná novela ho ruší k lednu.
Jurečka v tiskové zprávě uvedl, že se jedná ještě o jiných změnách zákoníku práce. Obsahovat by je pak měla další novela. Ministři už v říjnu také sdělili, že se počítá příští rok s nárůstem sumy na odměňování v nemocnicích o 6,8 miliardy korun. Zvýšit by se mohly i platové tarify mladých lékařů, kteří by se posunuli do vyšších platových tříd. Před atestačními zkouškami by měli mít nárok na volno.