Vyšší regulační poplatky, jednotné úhrady péče nebo jednodušší vzdělávání lékařů žádá Asociace českých a moravských nemocnic od premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Asociace to píše v otevřeném dopise premiérovi a ministrovi, který v pondělí zaslala médiím. Dopis je reakcí na nynější vyjednávání o platech a přesčasech zdravotníků.
Část českých lékařů od prosince vypověděla přesčasovou práci kvůli změně zákoníku práce, která maximum dobrovolných přesčasů zdvojnásobila. Protestující lékaři žádají úpravy zákoníku a zvýšení základní mzdy.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že v dopise obsažené návrhy jsou relevantními body k věcné debatě, kterou ministerstvo vítá.
„Splnění požadavků protestujících lékařů, jakkoli je žádoucí, ale problém neúměrného zatížení nemocničních lékařů přesčasy nevyřeší, pouze oddálí jeho nové vzplanutí,“ píše v dopise vedení asociace, která sdružuje 122 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. V Česku jsou podle údajů Českého statistického úřadu zhruba dvě stovky nemocnic.
Nedostatečná výše regulačního poplatku
Podle asociace je potřeba vyřešit dlouhodobé příčiny nynější situace, například podle nemocnic neúnosné zneužívání a nadužívání zdravotní péče. Pohotovosti jsou podle vyjádření nemocnic zahlceny pacienty s banálním problémy, kterým se nechce čekat na termín u praktického lékaře. „Devadesátikorunový regulační poplatek (za využití lékařské pohotovostní služby, pozn. red.) již nemá žádný regulační dopad,“ uvádí nemocnice. Premiéra a ministra žádají o navýšení poplatků a zavedení finanční spoluúčasti pacientů a možnosti komerčního připojištění péče.
Za problémy s přesčasy podle nemocnic stojí také to, že se praktičtí lékaři a ambulantní specialisté odmítají podílet na pohotovostních službách. Musí je pak obstarávat mladí lékaři a lékařky z nemocnic. „Žádáme vás o přijetí takových legislativních změn, aby se personální zajištění nepřetržité péče v oboru všeobecného lékařství zabezpečované při urgentních příjmech vrátilo do kompetence regionálních sdružení praktických lékařů,“ vyzývají nemocnice vládu.
Stát by měl rovněž podle asociace sjednotit úhrady a platby od zdravotních pojišťoven za stejnou péči mezi poskytovateli péče i pojišťovnami, než se bude zabývat jednotným odměňováním zdravotníků. Nemocnice žádají i větší podporu regionálního zdravotnictví.
Další problémy vidí asociace ve vzdělávání lékařů, třeba v systému akreditací pracovišť na poskytování vzdělávání a komplikované postgraduální vzdělávání. „Navrhujeme a požadujeme, aby akreditaci na vzdělávání pro kmen i k atestaci obdržela všechna zařízení s lůžkovou péčí v daném oboru, tedy i regionální nemocnice,“ píše asociace.
Válek uvedl, že zástupci resortu se v pondělí poprvé sešli s koordinátory vzdělávání z ministerstvem přímo řízených nemocnic. Koordinátoři mají v postgraduálním vzdělávání v budoucnu zabránit či řešit porušování právních předpisů. Podle Válka má být také zakotvena povinnost volna před atestační zkouškou a zkouškou po kmeni. Zřízeno má být také kontaktní místo pro stížnosti na dodržování plánu vzdělávání lékaře.
Lékařské fakulty také podle nemocnic poskytují za úplatu část kapacit studentům z ciziny, aby si vylepšily příjmy, a nedostává se tak na studenty z Česka. Asociace nemocnic by tak chtěla od premiéra a ministra zavedení opatření pro snížení počtu zahraničních mediků i lepší financování fakult. „Věříme, že naši výzvu vezmete vážně a nevydáte se snadnou cestou rušení nemocnic páteřní sítě, které v roce 2020 byly definované urgentními příjmy,“ píše v dopise. Fialovi a Válkovi asociace nabízí společné jednání.
