Kamal Farhan

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Na ministerstvo zdravotnictví se obrátilo 125 lidí s žádostí o odškodnění kvůli zdravotní újmě způsobené očkováním proti covidu-19. Osmadevadesát žádostí resort zamítl a se sedmi lidmi je v soudním sporu. Odpovědnost za případnou újmu na sebe stát vzal v roce 2020.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Poslanci ve čtvrtek na mimořádné schůzi schválili novelu zákoníku práce, která umožní v nemocnicích čtyřiadvacetihodinové služby. Ruší také nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Novelu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu s šéfem resortu zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Sněmovna ji schválila zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijel na sjezd České lékařské komory (ČLK). Mluvil s lékaři, kteří kvůli nízkým základním mzdám a příliš častým přesčasům odmítají od prosince hodiny navíc sloužit. Argumentoval, že většina nemocnic dává na platy větší díl příjmů než v západní Evropě a nabízí víc peněz na platy. Komora v závěrečném usnesení podpořila protesty a vyzvala nemocniční lékaře, aby se do nich zapojili.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna po opozičních výhradách. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek až na dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu, kterou opoziční poslanci označovali za nedostatečnou, nyní posoudí zdravotnický výbor ve zkrácené třicetidenní lhůtě.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

V letních měsících se některé nemocnice opakovaně potýkají s nedostatkem krve, shání proto nové dárce. Vysoká spotřeba krevních přípravků je způsobena i vyšším počtem prázdninových úrazů. Navíc řada pravidelných dárců je na dovolené nebo musí dodržet lhůtu, během které na odběr nesmí. To se týká třeba těch, kteří se vrátili z některých zahraničních destinací nebo měli klíště.

Česká lékařská komora upozorňuje na nedostatek lékařů. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Toma Philipa (KDU-ČSL) jich je téměř šedesát tisíc, což je v rámci Evropské unie průměr. V některých státech Unie ale možná nejsou zatíženi tolika administrativními úkony, a tak mají více času na pacienty, míní. Dle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára počet lékařů v Česku dokonce stoupá, ubývá ale pediatrů, což může být v některých regionech brzy problém. Typický student lékařství navíc pochází z velkého města, kde chce zůstat. „Musí se podporovat vzdělávání lékařů. (…) pokud na to nebude dost peněz, nikdy jich nemůže být dostatek,“ míní člen zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO). Uvedli to v pořadu Události, komentáře.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

V Česku stále chybí některé běžné léky. Na trhu je problém sehnat řadu antibiotik a dětských léků proti horečce nebo prášky na cukrovku a na vysoký tlak. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v pořadu 90' uvedl, že se situace postupně stabilizuje. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že se situací ohromně zamíchala poptávka a takové nárůsty nešlo předpovědět.