V předvolební debatě Plzeňského kraje se hovořilo o pracovních místech a zdravotnictví

83 minut
Předvolební debata z Plzeňského kraje
Zdroj: ČT24

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pondělí 9. září se debata konala v Plzeňském kraji.

Tématem první části debaty byla situace v Plzeňském kraji a také to, jak zajistit pracovní místa a najít kvalifikované zaměstnance a jak se vypořádat s přílivem cizinců a vysokými počty zahraničních agenturních pracovníků v průmyslových zónách.

Kamal Farhan (ANO) uvedl, že takzvané montovny v Plzeňském kraji vznikaly v posledních deseti dvaceti letech, kdy vládly ODS a ČSSD. „Dnes se s tím musíme vypořádat, končí pobídky a máme zde spoustu agenturních zaměstnanců,“ podotkl s tím, že je potřeba podporovat start-upy a zvýhodňovat mladé firmy. Namístě je podle něj také regulace cizinců ze třetích zemí, k čemuž může pomoci legislativa, například zkrácení některých lhůt.

Podobně se vyjádřil i lídr kandidátky ODS a TOP 09 – Společně do kraje Jan Šašek, který uvedl, že byly doby, kdy kraj profitoval díky průmyslu. „Ale dnes se musíme zaměřit na to, že montovny nebo překladiště zaměstnávají zahraniční agenturní pracovníky a nedávají práci našim lidem,“ podotkl. Podle něj jsou řešením inovativní firmy, které musí kraj přilákat, a ty přivedou kvalifikované pracovníky.

Pavel Čížek (STAN) zmínil, že Plzeň má obrovskou průmyslovou tradici. „Jména jako Škoda nebo Křižík určitě každý zná a ti přivedli Plzeň k prosperitě,“ uvedl a dodal, že pomůžou nové investice. „Byli jsme hlavním propagátorem toho, aby v Plzeňském kraji vznikla gigafactory, (…) myslím si, že takového investora Plzeňský kraj potřebuje,“ dodal s tím, že se také nabízí Západočeská univerzita. „Je vynikající ve výkonových čipech. Je důležité, aby tam vzniklo vývojové centrum.“

Rudolf Špoták (Piráti) zmínil, že Plzeňský kraj se stal obětí vlastního úspěchu a nyní prochází transformací. „Byli jsme dlouho na topu, co se týká vyšších mezd a nejnižší nezaměstnanosti, ale ten boom byl tak velký, že přerod na průmysl 4.0 stále probíhá,“ řekl a doplnil, že to bude ještě nějakou dobu trvat. Podotkl, že v kraji je spousta inovativních technologických firem.

Kandidátka za koalici SPD a Trikolora Marie Pošarová tvrdí, že by se „odprostila od nějakých montoven“. Šla by spíše cestou spolupráce se studenty Západočeské univerzity. „Aby přidaná hodnota jejich výrobků byla prospěšná nejen pro Plzeňský kraj, ale pro celé Česko.“ U agenturních pracovníků je prý problematické, že agentury jsou vedeny v Praze, a Plzeňský kraj tak podle ní přichází „o desítky, možná i stovky milionů korun“.

Jiří Klečka kandidující za Pro náš kraj – Pro Plzeň a KDU-ČSL připomněl, že se jeho subjekt vždy vyhrazoval proti vzniku gigafactory v kraji. „Z mého úhlu pohledu jsem to vnímal, že je tam příliš velká zátěž, co se týče životního prostředí,“ uvedl. Z pozice lékaře mu prý vadilo, že s vybudováním gigafactory bylo spojeno zrušení letecké záchranné služby v kraji, která má pro region „unikátní význam“.

V Plzeňském kraji jednoznačně chybí nějaký komplexní plán, řekl k problematice Jiří Frei (Přísaha). Ten by měl být dle něj dlouhodobý v řádu let, nikoliv jednoho volebního období. „S konkrétními body, jak postupovat, aby se všechna negativa a to, co se tu zmiňuje, postupně, systematicky a komplexně řešilo,“ dodal.

Podle Ondřeje Dostála z koalice STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS) je špatným řešením, pokud Češi jezdí pracovat do Německa a naopak do tuzemska vozí pracovní sílu agentury. „Dochází k tomu, že zisky z podnikání jdou za zahraničními investory,“ uvedl. Je prý pro rozšiřování průmyslu, ovšem jen takového, který nechá hodnotu v Plzeňském kraji.

Druhým tématem debaty byla dostupnost zdravotní péče – nedostatek praktiků, zubních lékařů a také to, jak situaci řešit.

Kamal Farhan (ANO) zmínil, že chybí doktoři obecně, a to kvůli demografickému vývoji. „Připravujeme stipendijní program pro studenty čtvrtých ročníků na lékařských fakultách, to samé pro sestry, připravujeme senior taxi, aby se lidé dostali lépe ke svému lékaři, chtěli bychom zavést on-line pohotovost pro vzdálenější regiony,“ uvedl. Podle něj je ale potřeba, aby stát podporoval zvyšování počtu lékařů.

Lídr kandidátky ODS a TOP 09 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Společně do kraje Jan Šašek zmínil, že Plzeňský kraj má strukturálnější problém v oblasti zdravotnictví, protože není pořádně řízený. „Nevyhodnocují se potřeby lidí ve vztahu k potřebám vůči zdravotnictví,“ podotkl s tím, že to není problém jen vesnic, ale i Plzně jako takové. „Nemáme v Plzni například zubní pohotovost.“

Pavel Čížek (STAN) poukázal na to, že byla zachována síť krajských nemocnic. „Bylo to těžké, protože zdravotní pojišťovny tlačily na snižování výkonu hlavně u výkonových nemocnic akutní péče,“ podotkl. Zmínil také, že na Tachovsku sehnali pozemky, kde chtějí postavit novou nemocnici. „Systém krajských nemocnic, přestože jej dotujeme, je podle nás základ, protože na něj můžeme navazovat později i ordinacemi praktických lékařů a dalšími službami,“ podotkl.

Podle Rudolfa Špotáka (Piráti) státu situace vyhovuje. „Neexistuje snad jediný kraj v Česku, který by to nedotoval ze svého rozpočtu. Spousta obcí, aby tam vůbec dostala zubaře, praktika, vybuduje ordinaci za několik milionů,“ podotkl s tím, že stát přehodil odpovědnost na samosprávy, protože kraje to pro občany udělají a „holt se opraví méně silnic“. Zmínil, že systém vzdělávání lékařů je ušit na míru fakultním nemocnicím.

„Plzeňský kraj má výhodu v tom, že tady má lékařskou fakultu,“ podotkla Marie Pošarová (SPD a Trikolora). Zájem ze strany studentů o obor podle ní je, za důležité označila finance na rozšíření kapacity. Je podle ní třeba také dostat lékaře do periferních oblastí. Zdravotníky ze zahraničí by prý podpořila ve chvíli, pokud by splnili kvalifikační podmínky a prokázali, že umí český jazyk.

Podle Jiřího Klečky (Pro náš kraj – pro Plzeň a KDU-ČSL) je zásadní odliv mladých zdravotníků – připomněl, že každý čtvrtý lékař má tendenci odcházet do zahraničí. „Co my můžeme udělat, je vytvořit podmínky, (…) vytvořit nové polikliniky, nová lékařská zařízení, která budou kvalitní, budou příjemná jak pro lékaře, tak pro pacienty,“ zhodnotil. Kraj by měl být podle něj „mediátorem“ mezi mladými, hotovými doktory a zdravotními pojišťovnami.

Nedostatek lékařů je komplexní problém, míní Jiří Frei (Přísaha). Musejí mít podle něj vidinu, že jdou do lokality, kde mají perspektivu, kde se bude dobře bydlet, kde budou moci jejich děti chodit do školek. „S konkrétní lokalitou, konkrétním městem musíme probrat specifické potřeby,“ uvedl. Podotknul, že za nedostatek lékařů může z velké části i ministerstvo zdravotnictví, podle něj se s tím řadu let nedělalo nic koncepčně.

Systém zdravotnictví v Plzeňském kraji je rozbitý, soudí Ondřej Dostál z koalice STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS). „Je potřeba toto sjednotit a opravit,“ řekl. Kraj by měl podle něj více pomáhat občanům v ambulantní sféře – více praktiků, více zubařů a více pediatrů vychovávat v rámci nemocnic. Zmínil také vstup na lékový trh a nákup nedostupných medikamentů pro občany během lékové krize.

Do předvolební debaty v Plzeňském kraji byli pozváni zástupci těchto uskupení:

  • ANO – Kamal Farhan
  • ODS a TOP 09 – Společně do kraje – Jan Šašek
  • STAN – Pavel Čížek
  • Piráti – Rudolf Špoták
  • SPD a Trikolora – Marie Pošarová
  • Pro náš kraj – pro Plzeň a KDU-ČSL – Jiří Klečka
  • Přísaha – Jiří Frei
  • STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS) – Ondřej Dostál

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na severu Čech se může večer tvořit ledovka, varovali meteorologové

Na severu Čech se může v sobotu večer při mrznoucím mrholení nebo dešti tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Během noci na neděli riziko mrznoucích srážek pomine.
před 1 hhodinou

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 3 hhodinami

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 5 hhodinami

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 5 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 6 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 15 hhodinami

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
před 16 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 16 hhodinami
Načítání...