V předvolební debatě Plzeňského kraje se hovořilo o pracovních místech a zdravotnictví

83 minut
Předvolební debata z Plzeňského kraje
Zdroj: ČT24

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pondělí 9. září se debata konala v Plzeňském kraji.

Tématem první části debaty byla situace v Plzeňském kraji a také to, jak zajistit pracovní místa a najít kvalifikované zaměstnance a jak se vypořádat s přílivem cizinců a vysokými počty zahraničních agenturních pracovníků v průmyslových zónách.

Kamal Farhan (ANO) uvedl, že takzvané montovny v Plzeňském kraji vznikaly v posledních deseti dvaceti letech, kdy vládly ODS a ČSSD. „Dnes se s tím musíme vypořádat, končí pobídky a máme zde spoustu agenturních zaměstnanců,“ podotkl s tím, že je potřeba podporovat start-upy a zvýhodňovat mladé firmy. Namístě je podle něj také regulace cizinců ze třetích zemí, k čemuž může pomoci legislativa, například zkrácení některých lhůt.

Podobně se vyjádřil i lídr kandidátky ODS a TOP 09 – Společně do kraje Jan Šašek, který uvedl, že byly doby, kdy kraj profitoval díky průmyslu. „Ale dnes se musíme zaměřit na to, že montovny nebo překladiště zaměstnávají zahraniční agenturní pracovníky a nedávají práci našim lidem,“ podotkl. Podle něj jsou řešením inovativní firmy, které musí kraj přilákat, a ty přivedou kvalifikované pracovníky.

Pavel Čížek (STAN) zmínil, že Plzeň má obrovskou průmyslovou tradici. „Jména jako Škoda nebo Křižík určitě každý zná a ti přivedli Plzeň k prosperitě,“ uvedl a dodal, že pomůžou nové investice. „Byli jsme hlavním propagátorem toho, aby v Plzeňském kraji vznikla gigafactory, (…) myslím si, že takového investora Plzeňský kraj potřebuje,“ dodal s tím, že se také nabízí Západočeská univerzita. „Je vynikající ve výkonových čipech. Je důležité, aby tam vzniklo vývojové centrum.“

Rudolf Špoták (Piráti) zmínil, že Plzeňský kraj se stal obětí vlastního úspěchu a nyní prochází transformací. „Byli jsme dlouho na topu, co se týká vyšších mezd a nejnižší nezaměstnanosti, ale ten boom byl tak velký, že přerod na průmysl 4.0 stále probíhá,“ řekl a doplnil, že to bude ještě nějakou dobu trvat. Podotkl, že v kraji je spousta inovativních technologických firem.

Kandidátka za koalici SPD a Trikolora Marie Pošarová tvrdí, že by se „odprostila od nějakých montoven“. Šla by spíše cestou spolupráce se studenty Západočeské univerzity. „Aby přidaná hodnota jejich výrobků byla prospěšná nejen pro Plzeňský kraj, ale pro celé Česko.“ U agenturních pracovníků je prý problematické, že agentury jsou vedeny v Praze, a Plzeňský kraj tak podle ní přichází „o desítky, možná i stovky milionů korun“.

Jiří Klečka kandidující za Pro náš kraj – Pro Plzeň a KDU-ČSL připomněl, že se jeho subjekt vždy vyhrazoval proti vzniku gigafactory v kraji. „Z mého úhlu pohledu jsem to vnímal, že je tam příliš velká zátěž, co se týče životního prostředí,“ uvedl. Z pozice lékaře mu prý vadilo, že s vybudováním gigafactory bylo spojeno zrušení letecké záchranné služby v kraji, která má pro region „unikátní význam“.

V Plzeňském kraji jednoznačně chybí nějaký komplexní plán, řekl k problematice Jiří Frei (Přísaha). Ten by měl být dle něj dlouhodobý v řádu let, nikoliv jednoho volebního období. „S konkrétními body, jak postupovat, aby se všechna negativa a to, co se tu zmiňuje, postupně, systematicky a komplexně řešilo,“ dodal.

Podle Ondřeje Dostála z koalice STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS) je špatným řešením, pokud Češi jezdí pracovat do Německa a naopak do tuzemska vozí pracovní sílu agentury. „Dochází k tomu, že zisky z podnikání jdou za zahraničními investory,“ uvedl. Je prý pro rozšiřování průmyslu, ovšem jen takového, který nechá hodnotu v Plzeňském kraji.

Druhým tématem debaty byla dostupnost zdravotní péče – nedostatek praktiků, zubních lékařů a také to, jak situaci řešit.

Kamal Farhan (ANO) zmínil, že chybí doktoři obecně, a to kvůli demografickému vývoji. „Připravujeme stipendijní program pro studenty čtvrtých ročníků na lékařských fakultách, to samé pro sestry, připravujeme senior taxi, aby se lidé dostali lépe ke svému lékaři, chtěli bychom zavést on-line pohotovost pro vzdálenější regiony,“ uvedl. Podle něj je ale potřeba, aby stát podporoval zvyšování počtu lékařů.

Lídr kandidátky ODS a TOP 09 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Společně do kraje Jan Šašek zmínil, že Plzeňský kraj má strukturálnější problém v oblasti zdravotnictví, protože není pořádně řízený. „Nevyhodnocují se potřeby lidí ve vztahu k potřebám vůči zdravotnictví,“ podotkl s tím, že to není problém jen vesnic, ale i Plzně jako takové. „Nemáme v Plzni například zubní pohotovost.“

Pavel Čížek (STAN) poukázal na to, že byla zachována síť krajských nemocnic. „Bylo to těžké, protože zdravotní pojišťovny tlačily na snižování výkonu hlavně u výkonových nemocnic akutní péče,“ podotkl. Zmínil také, že na Tachovsku sehnali pozemky, kde chtějí postavit novou nemocnici. „Systém krajských nemocnic, přestože jej dotujeme, je podle nás základ, protože na něj můžeme navazovat později i ordinacemi praktických lékařů a dalšími službami,“ podotkl.

Podle Rudolfa Špotáka (Piráti) státu situace vyhovuje. „Neexistuje snad jediný kraj v Česku, který by to nedotoval ze svého rozpočtu. Spousta obcí, aby tam vůbec dostala zubaře, praktika, vybuduje ordinaci za několik milionů,“ podotkl s tím, že stát přehodil odpovědnost na samosprávy, protože kraje to pro občany udělají a „holt se opraví méně silnic“. Zmínil, že systém vzdělávání lékařů je ušit na míru fakultním nemocnicím.

„Plzeňský kraj má výhodu v tom, že tady má lékařskou fakultu,“ podotkla Marie Pošarová (SPD a Trikolora). Zájem ze strany studentů o obor podle ní je, za důležité označila finance na rozšíření kapacity. Je podle ní třeba také dostat lékaře do periferních oblastí. Zdravotníky ze zahraničí by prý podpořila ve chvíli, pokud by splnili kvalifikační podmínky a prokázali, že umí český jazyk.

Podle Jiřího Klečky (Pro náš kraj – pro Plzeň a KDU-ČSL) je zásadní odliv mladých zdravotníků – připomněl, že každý čtvrtý lékař má tendenci odcházet do zahraničí. „Co my můžeme udělat, je vytvořit podmínky, (…) vytvořit nové polikliniky, nová lékařská zařízení, která budou kvalitní, budou příjemná jak pro lékaře, tak pro pacienty,“ zhodnotil. Kraj by měl být podle něj „mediátorem“ mezi mladými, hotovými doktory a zdravotními pojišťovnami.

Nedostatek lékařů je komplexní problém, míní Jiří Frei (Přísaha). Musejí mít podle něj vidinu, že jdou do lokality, kde mají perspektivu, kde se bude dobře bydlet, kde budou moci jejich děti chodit do školek. „S konkrétní lokalitou, konkrétním městem musíme probrat specifické potřeby,“ uvedl. Podotknul, že za nedostatek lékařů může z velké části i ministerstvo zdravotnictví, podle něj se s tím řadu let nedělalo nic koncepčně.

Systém zdravotnictví v Plzeňském kraji je rozbitý, soudí Ondřej Dostál z koalice STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS). „Je potřeba toto sjednotit a opravit,“ řekl. Kraj by měl podle něj více pomáhat občanům v ambulantní sféře – více praktiků, více zubařů a více pediatrů vychovávat v rámci nemocnic. Zmínil také vstup na lékový trh a nákup nedostupných medikamentů pro občany během lékové krize.

Do předvolební debaty v Plzeňském kraji byli pozváni zástupci těchto uskupení:

  • ANO – Kamal Farhan
  • ODS a TOP 09 – Společně do kraje – Jan Šašek
  • STAN – Pavel Čížek
  • Piráti – Rudolf Špoták
  • SPD a Trikolora – Marie Pošarová
  • Pro náš kraj – pro Plzeň a KDU-ČSL – Jiří Klečka
  • Přísaha – Jiří Frei
  • STAČILO! (KSČM, SD-SN, ČSNS) – Ondřej Dostál

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 2 mminutami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 43 mminutami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
09:52Aktualizovánopřed 53 mminutami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 2 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 5 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 6 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 16 hhodinami

Přes Frýdlantské mosty v Ostravě opět jezdí tramvaje

Dopravní podnik Ostrava (DPO) obnovil tramvajový provoz přes Frýdlantské mosty. Pro cestující městské hromadné dopravy tak po zhruba pěti měsících skončila výluka. Další etapy modernizace dopravního uzlu ale pokračují. Nové nástupiště na náměstí Republiky bude hotové až za několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...