Na odměňování zdravotníků stále není shoda, protesty hrozí dál

Nahrávám video

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

Pětistránkovou dohodu z loňského prosince vláda podle zdravotníků ani devět měsíců po podpisu neplní, zejména bod, který se týká peněz. Shoda zatím není ani na zákonu o odměňování. Loni kvůli pracovním i finančním podmínkám vypovědělo přesčasovou práci asi šest tisíc lékařů. Část nemocnic proto odkládala některé operace. Po dohodě s resortem doktoři protest ukončili – s tím, že zmíněný zákon o jejich výdělcích bude platit od ledna 2025.

Lékaři mají pochybnosti, že se zákon stihne schválit tak, aby platil už od příštího roku. Válek v to ale stále věří. „Já bych upozornil na loňský rok, kdy jsme někdy v půlce listopadu předkládali, jako poslanecký návrh, návrh změny přesčasů, a v podstatě platil od 1. 1. letošního roku. Projednalo se to během dvou měsíců. Takže času je dost,“ myslí si ministr.

Se základním platem lékaře po dokončení studia, tedy 55 tisíc hrubého, strany souhlasí. Jak by měl dál růst, se ale neshodnou. Třeba po atestaci teď mají zdravotníci nárok na třicetiprocentní zvýšení platu. Podle komory by však rozdíl mezi výdělkem absolventa a specialisty měl být výraznější. „Požadavky, které odborový svaz a komora přináší, jsou řádově vyšší, než co systém veřejného zdravotního pojištění umožňuje. A tyto požadavky nejsme schopni naplnit, proto hledáme nějaký kompromis,“ poznamenal náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Další schůzka bude v polovině října

„Pan ministr i z té pozice, že je vlastně vicepremiér, tak jistě nějaké kompetence v tom, jakým způsobem dokáže pohybovat financemi ve zdravotnictví, má,“ je přesvědčený místopředseda České lékařské komory Jan Přáda.

Pochybnosti o platnosti zákona od příštího roku má také opozice. „Já si myslím, že se to nestihne. A proč to neudělal dřív, proč to dělá devět měsíců, proč to nechává na poslední chvíli? To jsou všechno věci, které já si myslím, že ministr Válek opět podcenil,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

Ministr bude s lékaři a odboráři znovu jednat v polovině října. Pokud se nedohodnou, jsou zdravotníci připraveni znovu protestovat. Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel očekává, že podpora nových protestů bude ještě větší.

Stárnutí zdravotníků

Lékařům také vadí, že se málo řeší problém stárnutí populace zdravotníků. Ten je zvlášť patrný třeba u pediatrů – řada z nich přesluhuje, a když skončí, nemá je kdo nahradit. V posledních pěti letech tak zmizely skoro čtyři stovky ordinací. Mladší dávají přednost práci v nemocnicích před praxí v menších městech nebo v příhraničních okresech. Výrazně méně je také praktiků pro dospělé, za období pěti let jich ubylo 279. Největší odliv je vidět v Moravskoslezském kraji.

Mezi obory s vysokým podílem doktorů starších šedesáti let patří i chirurgie, pneumologie nebo alergologie. Podle šéfa Sdružení ambulantních specialistů ordinuje v důchodovém věku rovněž řada psychiatrů, ortopedů nebo kožních a očních lékařů. Třeba v Českých Budějovicích se na vyšetření u oftalmologa čeká i pět let. Jihočeský kraj nabízí novým oftalmologům motivační bonus jeden a půl milionu korun, za více než dva roky to zatím nikdo nevyužil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 2 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 8 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 11 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 11 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 12 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.