Úhradová vyhláška je chiméra, říká Kubek. Podle Pláteníka panuje jinak s lékaři veliká shoda

Nahrávám video

Úhradová vyhláška tak, jak ji navrhuje pro lékaře ministerstvo zdravotnictví, je „veliká chiméra“, prohlásil v pořadu Události, komentáře prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) se již podařilo najít shodu ve velké řadě jiných sporných míst, například v otázce náplně práce. Další jednání budou pokračovat 13. listopadu.

Odborům se mimo jiné nelíbí, že ministerstvo zdravotnictví údajně neuvedlo konkrétní částku pro příští rok, která má jít na platy lékařům. „Pan ministr tu částku deklaroval v předchozích jednáních, je to skoro sedm miliard na úhradovou vyhlášku na odměňování lékařů navíc,“ prohlásil Pláteník.

„Na dnešním (středečním – pozn. red.) jednání jsme představili různé modely odměňování na příští rok, smyslem kterých je, aby nejvíce dostali ti nejmladší doktoři, kteří mají zatím základní plat nižší, a proto jsou ekonomicky motivováni brát ty drakonické směny,“ dodal. Model počítá s tím, že základní plat pro nastupujícího lékaře by byl šedesát tisíc korun – přičemž by se toho dosáhlo v roce 2025.

„Žádných sedm miliard neexistuje,“ opáčil ale Kubek. Úhradová vyhláška totiž stanoví úhrady pro každou jednotlivou nemocnici a každá nemocnice dostane jiné částky, míní. „Pokud nebude nějaký závazný právní předpis, který by nutil manažery v nemocnicích opravdu platy zvyšovat, tak se toho nikdy nedočkáme,“ řekl.

Dodal, že problémem je i fakt, že k vyúčtování mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi dochází až v pololetí roku 2025. „Těžko může ředitel na základě toho, jak ekonomicky dopadne v pololetí 2025, rozhodovat o tom, jaké budou platy od ledna 2024,“ uvedl s tím, že úhradová vyhláška je „veliká chiméra“.

„Dali jsme jednoznačný návrh: teď se novelizuje zákoník práce (…) a je možnost do paragrafu 109 zákoníku práce vložit formulaci, že stejné tarifní tabulky platí pro všechna lůžková zdravotnická zařízení bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem,“ prohlásil Kubek. Podle něj by se jednalo o jasnou záruku.

Pláteník oponoval, že ministerstvo chtělo zaručit, že se minimální plat zvedne v roce 2025 na šedesát tisíc. „Několikrát jsme se dostali k tomu, že ta důvěra ze strany lékařů je malá,“ prohlásil. Od ledna 2024 by lékaři měli podle stávajícího návrhu dostat polovinu navrhovaného nárůstu.

Dostupnost zdravotní péče

Kubek míní, že se ministerstvo zdravotnictví dostává do časové tísně. Od prosince totiž protestující lékaři vypovídají přesčasovou práci, což může pak komplikovat lidem přístup ke zdravotní péči. Například hrozí odkládání některých operací.

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš, který byl dalším hostem pořadu, uvedl, že se situace stále mění a vyvíjí. „Nelze to tak úplně paušalizovat. Jak mám informace od kolegů a ředitelů, spíše v těch menších nemocnicích je menší procento lékařů, kteří by dávali výpovědi, a větší procento je v těch fakultních nemocnicích a ve velkých městech,“ řekl.

„Naše managementy mají za úkol připravovat scénáře na to, jak tu péči zajistit, aby se nikdo nemusel bát, že pokud bude vážně nemocný, že by se mu péče nedostala,“ ujistil Pláteník. Dodal ale, že u méně akutních plánovaných operací odložení hrozí. „Je to velmi závažné, proto pracujeme na tom, abychom k nějakému konsenzu došli,“ prohlásil.

Při dalším jednání 13. listopadu hodlají být obě strany sporu vstřícné. „Ta situace není tak hrozná. Ve třech ze čtyř oblastí jsme se shodli,“ řekl Pláteník. „My samozřejmě vstřícní budeme, ale nebudeme hloupí, abychom se nechali ministerstvem zdravotnictví podvést,“ uzavřel Kubek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...