Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.
Nemocnice kvůli protestu lékařů omezí počet lůžek, někde zavřou celá oddělení
„Situace bude pro většinu pacientů spíše diskomfortní než nebezpečná,“ míní viceprezident ČLK Jan Přáda, který je od začátku lídrem akce za omezení přesčasů lékařů při zachování výše jejich odměn. Podle něj mají nemocnice z dob epidemie covidu-19 zkušenosti, jak péči zajistit v době omezeného množství personálu. V případě větší potřeby, například hromadných neštěstí, nemocnice i nyní aktivují traumaplán a povolají personál i z domova.
Podle prezidenta ČLK Milana Kubka lékař jako jednotlivec za dostupnost péče neodpovídá. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden uvedl, že je to odpovědnost zdravotních pojišťoven.
Na síti X po tiskové konferenci lékařů Válek připomněl, že zástupci lékařů odmítli navýšení odměn zdravotníků o 8,6 miliardy. „To bylo skutečným maximem možného, co si systém, nemocnice a zdravotní pojišťovny mohou dovolit, aby to zdravotní systém ustál a nedoplatili na to pacienti a daňoví poplatníci,“ napsal. Splnění požadavků lékařů na navýšení platů podle něj vyžaduje desítky miliard. Na platy zdravotníků tak podle něj půjde příští rok navíc původně nabízených 6,8 miliardy korun.
Služby na prosinec musely managementy nemocnic rozepsat už v polovině listopadu. „Pokud jeden z lékařů vypadne, onemocní nebo mu onemocní děti, provoz nebude bez toho, aby se porušoval zákoník práce, možný,“ konstatoval na tiskové konferenci lékař Tomáš Matějek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Zákoník práce se bude dál porušovat“
Chirurg Jan Vorel z nemocnice v Českém Krumlově dodal, že stávající zákoník práce se bude prosincovým provozem nemocnic dál porušovat. „Kdybychom ho dodržovali a sloužili jenom 12 hodin, tak se bojím, že bychom nebyli schopni zajistit akutní péči,“ podotkl.
Provoz bude podle lékařů zachován za cenu zrušených dovolených, stáží či studijních pobytů lékařů. Přáda také připustil, že část lékařů výpovědi pod nátlakem stahuje. Dříve avizoval, že je podalo asi 6100 lékařů ze třinácti tisíc, kteří do služeb v nemocnicích nastupují.
Místo dosavadní praxe, kdy při čtyřiadvacetihodinové službě lékaři kombinují běžnou směnu a přesčas, některé nemocnice zavádějí směnný provoz. „Všichni jsme souhlasili se směnností, jenom tak jsme mohli ten provoz poskládat,“ zmínila například lékařka Hana Donovalová z Nemocnice Příbram. Podle mluvčí sekce lékařky Moniky Hilšerové ale například ve Fakultní nemocnici Bulovka lékaři směnný provoz odmítli.
„Je falešné si myslet, že Silvestrem se situace vyřeší a všechno pak začne fungovat jako doposud. My ale potřebujeme, aby se systém změnil,“ upozornil Přáda. Dodal, že není možné spoléhat na přesčasy, protože ty jsou podle zákona výjimečné a nelze je plánovat. Lékaři jsou podle něj ochotní dál jednat, ve čtvrtek se sejdou s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Ten po středečním jednání vlády předeslal, že se na schůzce bude snažit situaci odblokovat. Jako problém vnímá spojení rychle a relativně jednoduše řešitelných požadavků, například na vzdělávání či změny zákoníku práce, a dlouho neřešených problémů českého zdravotnictví.
Fiala: Problémy se vrší
„Budu hledat všechny cesty, které povedou k tomu, abychom mohli dosáhnout dohody. Jsou tu problémy, které se vrší a kterými se nikdo nezabýval. A my bychom měli teď všechno naráz posunout k lepšímu výsledku,“ nastínil Fiala.
Limity jsou podle něj například v objemu dostupných peněz. „To, že před námi je vážná diskuse o tom, jak rozvíjet zdravotní systém tak, aby byl udržitelný, je pravda,“ připustil premiér. Jeho cílem je dosáhnout takového výsledku, aby nebyla žádným způsobem narušena kvalita a dostupnost zdravotní péče.
Zástupci lékařské komory na tiskové konferenci uvedli, že velké problémy mohou mít například anesteziologicko-resuscitační oddělení, protože jejich lékaři jsou potřeba i pro další operace. Například v Nemocnici Jihlava bude podle nich v provozu jen pět ze současných devíti anesteziologických týmů. V Mostě bude o tři sály méně, než je běžné, zajistí tak jen akutní provoz. V Praze bude podle nich omezený provoz dětských oddělení v Krči, na Bulovce i ve Všeobecné fakultní nemocnici, plně zůstane v provozu podle lékařů jen v Motole.
„Budeme schopní pokrýt pouze péči neodkladnou, to znamená takovou, která by vedla ke smrti nebo výraznému ohrožení života pacienta,“ popsal lékař Lukáš Kramář z Fakultní Thomayerovy nemocnice. Pokud bude třeba dětského pacienta akutně operovat, budou muset všichni v ambulanci čekat. „Veškeré potíže, které jsou odložitelné, to znamená cokoliv kromě akutních příhod břišních, akutních dislokovaných úrazů a podobně, budeme v té službě nuceni odklonit na druhý den buďto na jiné pracoviště, nebo do nějakého pozdějšího plánovaného režimu,“ popsal prosincový provoz.
Místo tří lékařů jeden pohotovostní
Situace se dotkne i fungování nemocnice v Kyjově na Hodonínsku. Přesčasy zde přestane sloužit asi třetina lékařů. Zařízení bude muset omezit neakutní péči, třeba plánovaná vyšetření nebo zákroky. Výrazně se prodlouží čekací doby.
Do celorepublikového protestu se v této nemocnici zapojilo devětašedesát lékařů ze dvou set jedenácti. „Museli jsme lékaře především z našich ambulancí přesunout do zajištění lůžkové péče. Příkladem může být naše ORL ambulance, kde určitě ten provoz bude významně omezen,“ říká ředitel kyjovské nemocnice Jiří Vyhnal.
Místo tří lékařů tak bude například sloužit jen jeden pohotovostní. Pacienty, kteří měli plánovaný zákrok nebo vyšetření, personál obvolá a přeobjedná. „(Do nemocnice) by měli přicházet jen pacienti s akutními potížemi, které je potřeba řešit okamžitě. Nebo řekněme v nějaké krátké době,“ doplnil Vyhnal.
Lékaři pacientům doporučují, aby návštěvu pohotovosti zvážili a potíže nejprve řešili s praktikem. Čekací doby na příjmech se pravděpodobně výrazně prodlouží.