Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.
„Představili jsme náš návrh, který by znamenal pro zdravotnické pracovníky garanci takzvané nepodkročitelné výše platu, která by znamenala, že by všichni měli důstojný plat, což je podle nás lepší návrh než navyšování takzvaných platových tarifů podle nařízení vlády, které by znamenalo, že se přidá všem úplně stejná částka,“ uvedl Policar. Podle něj by nabídka znamenala navýšení platů těch, kteří je teď mají bez přesčasů nižší.
Do roku 2025 by měl být podle Policara připraven speciální zákon o odměňování ve zdravotnictví. Měl by garantovat dohodu přislíbenou protestujícím lékařům v roce 2011 tehdejším ministrem Leošem Hegerem (TOP 09). Počítala s navázáním platu lékaře na průměrnou mzdu, podle délky praxe by byl jejím 1,5 až trojnásobkem.
„Představa ministerstva zdravotnictví nebyla vyčíslena objemy finančních prostředků. Navrhli jsme sjednotit odměňování ve všech českých nemocnicích bez ohledu na to, jakou mají formu,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Na přechodnou dobu by se podle ní měly zavést jednotné platové tabulky.
Ministerstvo chce garantovat dobré podmínky práce
Lékaři podle dostupných statistik letos v prvním pololetí pobírali ve státních a veřejných nemocnicích průměrně plat zhruba 104 tisíc korun, mzda v soukromých byla asi 80 tisíc. Částky jsou včetně přesčasů a odměn, někteří lékaři je proto rozporují, protože neodpovídají reálně odpracované práci, které je kvůli přesčasům víc.
Podle Policara bylo tématy schůzky také vzdělávání a pracovní podmínky lékařů. Ministerstvo se chce podle něj věnovat tomu, aby nevznikaly problémy ve specializačním vzdělávání, například aby někdo nebyl upozaďován nebo mu nebyla odkládána atestační zkouška. V pondělí 13. listopadu se se zástupci ministerstva setkají koordinátoři vzdělávání z ministerstvem přímo řízených nemocnic. Ti mají v budoucnu zabránit problémům porušování právních předpisů v oblasti či je řešit. Podle Policara je potřeba také nově a lépe nastavit organizaci práce v nemocnicích tak, aby se minimalizovala potřeba práce přesčas.
Ministerstvo chystá také národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví, podle Policara bude garantovat zajištění dobrých podmínek a dostatku kvalifikovaných, efektivních a motivovaných zdravotníků. Na ostatních bodech, jako je vzdělávání nebo pracovní podmínky, podle Policara i zástupců protestujících shoda byla. Lékaři žádali zachování možnosti 24hodinového pobytu na pracovišti a vrácení počtu maximálních dobrovolných hodin přesčasové práce na 416 hodin z dvojnásobku, který změna zákoníku práce umožnila od října.
Přáda po jednání řekl, že věří v to, že se s ministerstvem dohodnou. Do pondělní schůzky budou podle něj do návrhu ministerstva zapracovány připomínky protestujících. Uvedl také, že na spoustě věcí je shoda, v odměňování se ale musí zohlednit fakt, že se netýká jen zdravotníků ve fakultních nemocnicích, ale všech v ČR. Také je podle něj třeba začít narovnávat disproporci, ve které přesčasová práce tvoří významný podíl na příjmu lékařů. Podle dat tvoří přesčasy a odměny 40 až 50 procent příjmu. K narovnání lze podle Přády dospět snižováním množství přesčasové práce a zároveň navyšováním základních platů ve zdravotnictví.
Podle Sekce mladých lékařů ČLK podalo výpověď přesčasové práce od prosince šest tisíc lékařů ze třinácti tisíc, kteří v nemocnicích slouží odpolední a noční služby. Celkově jich v nemocnicích pracuje asi dvaadvacet tisíc. Dopady na provoz nemocnic budou různé, někde výpověď ohlásilo i více než třicet procent lékařů, jinde jsou to jednotky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), nemocnice i protestující lékaři už dříve ujistili, že akutní péče ohrožená nebude. Může být ale omezena plánovaná péče, které je ale v prosinci každoročně méně.
