Lékaři odmítli nabídku ministerstva zdravotnictví na způsob zvyšování platů

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

„Představili jsme náš návrh, který by znamenal pro zdravotnické pracovníky garanci takzvané nepodkročitelné výše platu, která by znamenala, že by všichni měli důstojný plat, což je podle nás lepší návrh než navyšování takzvaných platových tarifů podle nařízení vlády, které by znamenalo, že se přidá všem úplně stejná částka,“ uvedl Policar. Podle něj by nabídka znamenala navýšení platů těch, kteří je teď mají bez přesčasů nižší.

Do roku 2025 by měl být podle Policara připraven speciální zákon o odměňování ve zdravotnictví. Měl by garantovat dohodu přislíbenou protestujícím lékařům v roce 2011 tehdejším ministrem Leošem Hegerem (TOP 09). Počítala s navázáním platu lékaře na průměrnou mzdu, podle délky praxe by byl jejím 1,5 až trojnásobkem.

„Představa ministerstva zdravotnictví nebyla vyčíslena objemy finančních prostředků. Navrhli jsme sjednotit odměňování ve všech českých nemocnicích bez ohledu na to, jakou mají formu,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Na přechodnou dobu by se podle ní měly zavést jednotné platové tabulky.

10 minut
Brífink po jednání s lékaři o platech
Zdroj: ČT24

Ministerstvo chce garantovat dobré podmínky práce

Lékaři podle dostupných statistik letos v prvním pololetí pobírali ve státních a veřejných nemocnicích průměrně plat zhruba 104 tisíc korun, mzda v soukromých byla asi 80 tisíc. Částky jsou včetně přesčasů a odměn, někteří lékaři je proto rozporují, protože neodpovídají reálně odpracované práci, které je kvůli přesčasům víc.

Podle Policara bylo tématy schůzky také vzdělávání a pracovní podmínky lékařů. Ministerstvo se chce podle něj věnovat tomu, aby nevznikaly problémy ve specializačním vzdělávání, například aby někdo nebyl upozaďován nebo mu nebyla odkládána atestační zkouška. V pondělí 13. listopadu se se zástupci ministerstva setkají koordinátoři vzdělávání z ministerstvem přímo řízených nemocnic. Ti mají v budoucnu zabránit problémům porušování právních předpisů v oblasti či je řešit. Podle Policara je potřeba také nově a lépe nastavit organizaci práce v nemocnicích tak, aby se minimalizovala potřeba práce přesčas.

Ministerstvo chystá také národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví, podle Policara bude garantovat zajištění dobrých podmínek a dostatku kvalifikovaných, efektivních a motivovaných zdravotníků. Na ostatních bodech, jako je vzdělávání nebo pracovní podmínky, podle Policara i zástupců protestujících shoda byla. Lékaři žádali zachování možnosti 24hodinového pobytu na pracovišti a vrácení počtu maximálních dobrovolných hodin přesčasové práce na 416 hodin z dvojnásobku, který změna zákoníku práce umožnila od října.

Přáda po jednání řekl, že věří v to, že se s ministerstvem dohodnou. Do pondělní schůzky budou podle něj do návrhu ministerstva zapracovány připomínky protestujících. Uvedl také, že na spoustě věcí je shoda, v odměňování se ale musí zohlednit fakt, že se netýká jen zdravotníků ve fakultních nemocnicích, ale všech v ČR. Také je podle něj třeba začít narovnávat disproporci, ve které přesčasová práce tvoří významný podíl na příjmu lékařů. Podle dat tvoří přesčasy a odměny 40 až 50 procent příjmu. K narovnání lze podle Přády dospět snižováním množství přesčasové práce a zároveň navyšováním základních platů ve zdravotnictví.

Podle Sekce mladých lékařů ČLK podalo výpověď přesčasové práce od prosince šest tisíc lékařů ze třinácti tisíc, kteří v nemocnicích slouží odpolední a noční služby. Celkově jich v nemocnicích pracuje asi dvaadvacet tisíc. Dopady na provoz nemocnic budou různé, někde výpověď ohlásilo i více než třicet procent lékařů, jinde jsou to jednotky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), nemocnice i protestující lékaři už dříve ujistili, že akutní péče ohrožená nebude. Může být ale omezena plánovaná péče, které je ale v prosinci každoročně méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dokument ČT mapuje dětskou paliativní péči

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.
před 5 mminutami

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
07:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
17:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reforma sociálních dávek míří do závěrečného kola

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel ve financování nepedagogů podpořil hejtmany, říká Holiš

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
16:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlavními důkazy v kauze Cimický byly výpovědi šedesáti žen

Víc než šedesát žen svědčilo u soudu v neprospěch psychiatra Jana Cimického. Ten byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, odpykat si má pět let vězení. Soudce Petr Novák sepsal skoro stostránkový rozsudek, ze kterého plyne, že právě svědectví žen byla pro odsouzení klíčová. „Důkazy jsou výslechy jednotlivých poškozených,“ píše v anonymizovaném verdiktu, který ČT získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
před 5 hhodinami

Přijdou mrazy, v noci může být až minus 13 stupňů

O víkendu bude v Česku mrznout, v noci může teplota spadnout až na minus 13 stupňů Celsia. Zřejmě bude místy také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Čechách hrozí od 18 hodin do pátečního rána náledí. Zejména na Vysočině a v části jižní Moravy se může do večera místy tvořit ledovka.
08:02Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.
před 12 hhodinami
Načítání...