Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.
Požadavky lékařů převyšují naše možnosti, řekl Válkův náměstek. Pokud se dohodneme, výzvu stáhneme, tvrdí Přáda
Pláteník věří, že se situace po úterním jednání zdravotnické tripartity posune. „Jednání už jsou aktuálně na úrovni oblasti odměňování. Pan ministr nařídil, že se na úterním jednání má prezentovat konkrétní výpočet konkrétních částek, které by případně zdravotníci dostali,“ uvedl.
Přáda řekl, že je optimista a že průlom v jednáních čeká během každé schůzky. „Pevně doufám, že se nějak minimálně posuneme, nebo dokonce domluvíme. To samozřejmě je i otázka vstřícnosti druhé strany,“ připomněl.
Pokud jde o požadavky lékařů, Přáda odhaduje, že je dojednána zhruba polovina z nich. „Na otázky postgraduálního vzdělávání byla teď vytvořena pracovní skupina, kterou koordinuje ministerstvo zdravotnictví, a my jako komora na ní chceme participovat, aby lékaři nebyli vydíratelní přes vzdělávání,“ řekl.
Připomněl také, že by zároveň měl vzniknout nějaký systém kontrol práce ve zdravotnických zařízeních, což doteď nefungovalo.
Pokud se dohodneme, výzvu stáhneme, tvrdí Přáda
Mladí lékaři vyzvali všechny své kolegy pracující v nemocnicích, aby se zapojili tím, že vypovědí nebo odmítnou uzavírat dohody o přesčasech, a od prosince budou pracovat jenom v rozsahu základní pracovní doby. „Kdybychom se dohodli, my bychom tu iniciativu odvolali,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Přáda.
„Jenže problém je, že je to (schůzka) až v úterý. Už v pondělí mají nemocnice představit program na prosinec. Tam to potom bude hodně záviset na individuální domluvě,“ upozornil s tím, že ze zákona musí být program nemocnic ohlášen dva týdny předem.
A to nejdůležitější je zřejmě teprve nutné s vládou dojednat. „Ta část odměňování má mnohem vyšší váhu, tam shoda není. Jsem moc rád, že pan viceprezident potvrzuje, že se nám podařilo po velmi intenzivním jednání s řadou kompromisů na obou stranách dojednat změny ve vzdělávání, změnu zákoníku práce, ukotvení 24hodinových směn,“ řekl. Důležitá podle něj je i dlouhodobá kultivace pracovních podmínek, zejména ochrany atestantů v přípravě na povolání.
Náměstek ministra zdravotnictví potvrdil, že se s lékaři resort zatím neshodne v odměňování. „Požadavky od odborářů a lékařské komory výrazně převyšují naše finanční možnosti, které na příští rok máme,“ upozornil.
Resort si podle něj uvědomuje, že odvolání výzvy by mohlo být složitější právě proto, že plán nemocnic má být představen o den dřív, než je naplánována zdravotnická tripartita. „Naše managementy mají pokyny připravovat scénáře na všechny varianty s cílem minimalizovat negativní vliv na pacienty, to je absolutní záměr,“ potvrdil Pláteník.
Sjednocení pravidel odměňování
Předložená novela zákoníku práce neobsahuje sjednocení pravidel odměňování. Lékařům jde o to, aby byli zdravotníci placeni stejně ve státních i soukromých zařízeních. Podle Pláteníka je to jedna z oblastí, která je pro ministerstvo velmi problémová. „My nejsme schopni tuto podmínku splnit za současných právních norem. Tohle nemá ministerstvo v kompetenci,“ vysvětlil.
„Jsou různé mechanismy, jakými se dá dosáhnout stejného cíle,“ upozornil Přáda s tím, že ČLK tyto otázky komunikuje s právníky. Dodal ale, že sjednocení pravidel ve státních i soukromých nemocnicích se mladým lékařům jeví jako nejjednodušší způsob. Pláteník připomněl, že resort chce už příští rok začít připravovat zákon, který by mohl mít vliv i na soukromé nemocnice.
Přesčasy v nemocnicích
Problémem však není jenom odměňování lékařů, ale také už zmiňované přesčasy. Zdravotníci tvrdí, že lékař každý měsíc odpracuje v průměru šedesát hodin přesčasů, ročně je to pak 720 hodin. Přáda poukazuje na to, že to může ovlivnit kvalitu práce.
„Je potřeba vymezit jasný legislativní a ekonomický rámec práce ve zdravotnictví. Doposud to fungovalo tak, že když lékař nastoupil do nemocnice, podepsal v podstatě bianco šek na to, že ta nemocnice si s ním může nakládat, jak chce. Bylo to dáno i tím právním nevědomím o tom, jaký je limit,“ řekl Přáda.
Pláteník přiznal, že iniciativa lékařů posune zdravotnictví v Česku nejvíce za poslední roky. „Věci, na které pan viceprezident upozornil, jsou dlouhodobě známé a neřešené. Vedení ministerstva systematicky pracovalo na opatřeních jako centralizace péče nebo zefektivňování sítě, ale jsou to postupné kroky, které by měly efekt za nějakou dobu. Je pravda, že i tato iniciativa ty změny výrazně zrychlí. Je to silný katalyzátor,“ řekl.
Přáda věří, že požadavky zdravotníků a transformace zdravotnictví se neobrátí proti mladým lékařům. Podle něj to bude hodně záviset na tom, jak se situace bude komunikovat a vysvětlovat. „Pro spoustu lékařů je to otázka toho, zda v tomto systému budou chtít pracovat dalších dvacet nebo třicet let, anebo jestli ho opustí,“ upozornil.
Nemocnice podle něj musí fungovat efektivně. „Asi není potřeba, aby všechny nemocnice fungovaly v celém spektru poskytování zdravotní péče a nepřetržitě. Na druhou stranu můžeme k tomu zefektivnění přistupovat od každé jednotlivé nemocnice a každého lékaře, a to aby lékař za časovou jednotku stihl ne dva pacienty, ale třeba pět,“ řekl Přáda.
Správným krokem by podle viceprezidenta ČLK bylo, kdyby se lékařům ubralo administrativní činnosti, kterou by klidně mohl vykonávat i někdo, kdo není vysoce kvalifikovaným pracovníkem.