Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.
Sněmovna v úterý večer znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezonní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.
Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.
Změny pro dohodáře a pro práci z domova
Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.
Spory o totalitu
Stejně jako minulé úterý vyvolal šéf ANO přestřelku s koaličními politiky, kteří opětovně odmítli jeho opakované označení současného režimu za „novou totalitu“, což chtěl probrat jako zvláštní bod. „Ano, není to totalita, ale je to něco nového,“ připustil nakonec Babiš. „Díkybohu nemáme tu totalitu,“ uvedl také expremiér. Trval ale na kritice přístupu veřejnoprávních médií k zástupcům ANO, aby zároveň řekl, že „nikdo nemá nic proti České televizi“.
Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) ocenil, že Babiš na rozdíl od minulého vystoupení mluvil klidně. Odmítl, že by koalice nálepkovala své odpůrce slovem „dezolát“, stejně jako Babišovu tezi, že veřejnoprávní média straní koalici. „Nejsme v nové totalitě, pane předsedo, nejsme,“ řekl. Zástupci ANO by měli šetřit emotivními vyjádřeními, které vzbuzují dojem, že je to normální. Nikdo by se neměl stát pionýrem extremismu, dodal.
Ostřejší reakci ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vyvolalo vystoupení místopředsedy sněmovny za ANO Karla Havlíčka, jenž chtěl, aby poslanci jednali o „totalitních manýrech pětikoalice“. Podle Výborného plivl Havlíček do tváře všem obětem totalit 20. století. „Že vám není stydno,“ prohlásil ministr na adresu stínového premiéra za ANO. Havlíček vymezil totalitu jako snahu uzurpovat si veřejný prostor prostřednictvím byrokratickému aparátu s cílem postupně umlčovat oponenty. „Podle nás se tak děje,“ řekl.
Dolní parlamentní komora by podle dosavadních opozičních požadavků měla projednat například hospodaření státu, vývoj státního dluhu, navrhované zvyšování některých daní a plánovaný nákup vojenských letounů F-35. Opoziční poslanci požadovali tři desítky změn programu schůze, z nich více než třetinu Babiš. Koalice už v úvodu prosadila možnost nočního jednání. Vládní většina chce, aby se dolní komora vypořádala aspoň s novelami drážního zákona a zejména zákoníku práce, které poslancům vrátil s úpravami Senát.
Babiš dorazil k řečnickému pultu opětovně vybaven složkami papírů. V úvodu slíbil, že bude „hodný“, pak rekapituloval své návrhy na doplnění programu schůze z minulého úterý, kdy mluvil šest hodin, a přidal i další. „Doufám, že už jsem předstihl Alenku (Schillerovou) a Karla (Havlíčka) (oba za ANO), na Okamuru nemám,“ řekl Babiš k délce vystoupení. Narážel na to, že zatím nejdelší projev předsedy SPD trval bez přestávky zhruba sedm hodin. Babiš obsáhle líčil negativní komentáře, které kritizovaly jeho minulé vystoupení. Hájil se tím, že čelil urážkám ze strany koalice. „Teďka jsem se dozvěděl, že asi patřím na psychiatrii, podle pána z novin,“ uvedl mimo jiné.
Předseda ANO například chtěl, aby sněmovna přednostně probrala, kdo je bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, za které byl po minulém vystoupení označen Bartoškem mimo jiné kvůli termínu nová totalita. „Já chci tenhle bod, kdo je tady bezpečnostní riziko,“ řekl Babiš. Odmítl také tvrzení, že by rozděloval společnost. „Já vyvolávám vlny nenávisti? Ne. Vlny nenávisti vždycky vyvolávali proti mně,“ řekl.
Značnou část Babišova vystoupení zabralo zevrubné předčítání analýzy předvolebních debat adeptů na prezidenta v České televizi. Šéf ANO je použil jako argument, že veřejnoprávní média nejsou nestranná a nahrávají vládní koalici. Postěžoval si mimo jiné, že ho moderátor debat „infantilizoval“.
Lídr SPD Okamura chtěl, aby sněmovna probrala třeba sliby vládních stran či konkrétních členů vlády, že se nebudou zvyšovat daně. Tématem sněmovního jednání by měl být podle Okamury také třeba návrh migračního paktu Evropské unie.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová prosazovala, aby sněmovna jednala o hospodaření státu pod bodem nazvaným „Hledá se ministr financí“. Poukazovala například na požadavky některých členů kabinetu ministrů na zvýšení jejich kapitol v navrhovaném státním rozpočtu na příští rok, jak jej předložilo ministerstvo financí, a na tempo zadlužování. Probrání vývoje státního dluhu chtěl také předseda poslanců SPD Radim Fiala. „Je to prostě katastrofa, je to totální sešup ne od deseti k pěti, ale od deseti k nule,“ uvedl.
Poslanci přehlasovali Senátem navržené změny drážního zákona
Sněmovna se po schválení programu zabývala novelou drážního zákona. Málo využívané železniční tratě bude možné na žádost jejich vlastníků konzervovat, rozhodli poslanci, když odmítli návrh Senátu, který chtěl naopak tuto možnost z novely vypustit. Senátorka Hana Žáková (STAN), která návrh horní komory před poslanci obhajovala, upozorňovala například na hrozbu nedostatečné informovanosti starostů dotčených obcí. Do novely se možnost konzervace tratí dostala na základě pozměňovacího návrhu poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Novela má především za cíl v souladu s unijními předpisy zlepšit práva cestujících.
Konzervace má ušetřit vlastníkům peníze. Možnost využít navrhovaného omezení provozuschopnosti dráhy bude mít vlastník tratě. Podmínkou bude, že na trati dva roky po sobě klesl roční provoz pod 300 jízd osobní přepravy nebo dvanáct nákladních jízd.
Starostové dotčených obcí podle senátorky Žákové budou muset například sledovat webové stránky provozovatelů tratí, aby se o chystaném přerušení provozu dozvěděli předtím, než je osloví ministerstvo dopravy. Proto doporučila institut konzervace ze zákona vyjmout. Ministr Kupka nový institut naopak hájil jako důležitý a hospodárný. „Bez takového institutu bychom v případě málo používaných nebo zcela nepoužívaných tratí jenom přihlíželi tomu, jak postupně chátrají,“ konstatoval.
Stínový ministr dopravy hnutí ANO Martin Kolovratník řekl, že klub ANO podpoří návrh Senátu. Jako jeden z argumentů uvedl problém se zaústěním vleček v soukromém vlastnictví do tratí, jichž se konzervace bude týkat. Riziko, že se trať nepodaří obnovit, pokládá za vysoké. Dodal však, že pokud návrh Senátu sněmovna neschválí, pak klub ANO podpoří novelu jako celek v původně schválené podobě. Pro návrh Senátu hlasovalo 77 poslanců, ale 79 jich bylo proti. Pro sněmovní podobu novely pak hlasovalo 180 poslanců, pouze tři se zdrželi, proti nehlasoval nikdo.
Zabývat se mají poslanci také novelou zákoníku práce, která počítá mimo jiné s dočasným zavedením sporné možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Předloha ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Senát novelu vrátil poslancům k novému projednání pouze s tím, že chce zmírnit striktní zadávání práce takzvaným dohodářům tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací.
