Změna zákoníku práce umožní zavést sdílená místa, změní se asi i započítávání dovolené

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Část ustanovení by podle plánu měla začít platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021.

Sdílená místa mají spočívat v tom, že se o jednu pozici dělí víc pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů.

„Chtěla bych, až se bude vyjednávat nové programové období, aby zaměstnavatelé byli motivováni ke zřizování těchto částečných úvazků dotacemi na to, aby se jim pokryly náklady se zřizováním sdílených pracovních míst,“ řekla před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Změnit by se mělo i započítávání dovolené. Ta by se neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou. Odrazily by se v ní tak snížené úvazky. Neměla by se krátit za omluvenou nepřítomnost v práci.

Změnit by se mělo i poskytování náhrady mzdy za dovolenou při vyslání na práci do státu EU, kde se tato částka platí z takzvané dovolenkové pokladny.

Vyšší odškodnění při úmrtí v práci

Zaměstnavatelé by už také nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami či s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci.

Má se zvýšit i jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhrada za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240 tisíc korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Dosud se na pomník poskytovalo nejméně 20 tisíc korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.

Žádné další zásahy do návrhu v parlamentu

Na podobě kodexu se dohodli zástupci vládních stran, odboráři a zaměstnavatelé. Zavázali se, že do textu při projednávání v parlamentu už nebudou zasahovat a umožní hladké schválení.

Předloha spojuje dvě novely zákoníku do jedné – loňský návrh se sdílenými místy, změnami dovolené a dalšími úpravami a letošní návrh s evropskou směrnicí o vysílání pracovníků. Pokud by Česko evropská pravidla do svých zákonů nepřeneslo, hrozila by mu pokuta. Předpis EU má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 19 mminutami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 19 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.