Loni přibylo lidí, kteří zemřeli kvůli pracovnímu úrazu. Čím dál častěji přicházejí o život pracovníci z ciziny

V Česku loni v práci přišlo o život 123 lidí, podobně jako v roce 2010 či 2011. V minulých letech se přitom počet snižoval, předloni dokonce poprvé klesl pod stovku. Vyplývá to z údajů Státního úřadu inspekce práce, předběžné číslo za minulý rok ČTK sdělila Českomoravská konfederace odborových svazů, která v pátek pořádá vzpomínkovou akci za oběti při příležitosti světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Video Události
video

Události ČT: O život v zaměstnání loni v Česku přišlo 123 lidí

„Česká republika má teď nepříznivou tendenci v počtu smrtelných pracovních úrazů. Není to jen o smutném osudu obětí, ale i jejich rodin, které ztrátou trpí. Práce nemá být tím, co přináší smrt a úraz, ale má zajišťovat život,“ poznamenala místopředsedkyně odborové konfederace Radka Sokolová. Nejtragičtějšími událostmi loňska byly výbuchy v dole ve Stonavě a v chemičce v Kralupech nad Vltavou.

Počet smrtelných úrazů se v posledních desetiletích snižuje. Pod 200 se dostal v roce 2003. Pro srovnání, v roce 1969 v práci zemřelo 623 lidí.

Při práci v Česku stále častěji přicházejí o život cizinci. Podle předběžných údajů jich loni bylo 38. Pocházeli z Polska, Bulharska, Rumunska či Srbska. Předloni bylo zahraničních obětí 18, v roce 2016 deset a o rok dřív šest.

Zdroj: výroční zpráva Státního úřadu inspekce práce, ČMKOS, www.bozpinfo.cz

Za smrtí zahraničních pracovníků může být i jazyková bariéra

Smrtelné pracovní úrazy se stávají nejčastěji v dopravě, ve stavebnictví, při manipulaci s břemeny, práci ve výškách nebo výkopových pracích. Lidé ze zahraničí právě často pracují v oborech s vyšší úrazovostí.

Za narůstajícím počtem obětí z ciziny by mohl být i problém v komunikaci, zahraniční pracovníci totiž často neovládají češtinu. Právní předpisy ale nenařizují seznámit cizince s podmínkami bezpečné práce v jejich jazyce. Řada lidí je ve firmách přes agentury.

„Agentury práce nemají na smrtelné pracovní úrazovosti tak velký podíl. Ten je ale významný u dohod o pracovní činnosti mimo pracovní poměr, tedy v doplňkovém pracovním vztahu,“ řekl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn. Podotkl, že za proškolení pracovníků o bezpečnosti práce a jejich poučení odpovídá zaměstnavatel. Platí to i u lidí, kteří nejsou zaměstnanci a pracují na dohodu.

Hahn míní, že je nutné u pracovníků z ciziny „odstranit jazykovou bariéru“. Na postupu by se měli dohodnout zaměstnavatelé a odbory, míní generální inspektor. „Stěžujeme si, že cizinci nerozumí. Nevytváří se jim ale podmínky, aby si mohli informace přečíst. Bezpečnostní předpisy v ukrajinštině, ruštině či angličtině nejsou,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.