Tuzemské firmy často hledají nové zaměstnance podle diskriminačních kritérií – například když předjímají, že úklid by u nich mohla zastat žena a za kasu by si měla sednout důchodkyně. Vyplývá to z kontrol Státního úřadu inspekce práce, který loni prověřil 258 zaměstnavatelů a nerovný přístup zjistil u dvou set z nich.
Podle zákona o zaměstnanosti je při hledání nových zaměstnanců zakázaná jakákoliv diskriminace. Právo na zaměstnání nelze odepřít lidem například kvůli pohlaví, věku, zdravotnímu stavu nebo státnímu občanství a rasovému původu. Přesně to se ale podle kontrol Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) děje.
Inspekce loni kontrolovala 258 zaměstnavatelů a porušení zjistila při 219 kontrolách. Jde o více než padesátiprocentní nárůst, který je navíc daný vyšším počtem kontrol. Před dvěma lety jich úřad provedl 117 a na nerovné nebo diskriminační jednání zaměstnavatele inspektoři přišli ve 109 případech. Loni pak za pochybení rozdali i třiapadesát pokut v celkové výši 253 tisíc korun.
„Předmětem kontrol byly nejčastěji uveřejněné volné pracovní pozice s možným diskriminačním charakterem, například ženy na úklid, pokojská, studentka, hosteska-studentka, prodavač/ka, asistent/ka, číšník/servírka, brigádnice, důchodkyně a podobně,“ říká mluvčí úřadu Richard Kolibač.
Důchodkyně za kasu
Nejčastěji zaměstnavatelé při zveřejňování pracovních inzerátů chybovali, když uváděli požadavek na pracovníka určitého věku nebo pohlaví. Jako příklad mluvčí inspekce uvádí situaci, kdy zaměstnavatel hledal na úřadu práce manipulačního dělníka s dobrým zdravotním stavem.
„Zaměstnavatel pak uváděl jako důvod nepřijetí – starý, potřebujeme mladé,“ popisuje mluvčí. Diskriminace z důvodu věku byla prokázána u tří uchazečů, kteří se o volné pracovní místo ucházeli, a zaměstnavatel jim tento důvod nepřijetí potvrdil na doručenku.
Nejhůř na tom byly malé firmy, které nemají personální oddělení a chybují i opakovaně. „Zaměstnavatelé nadále nespatřují nic špatného na tom, že hledají například prodavačku-důchodkyni. Pojem diskriminace na základě pohlaví nebo věku není v povědomí menších českých zaměstnavatelů stále dostatečně zakořeněn,“ uzavřel Kolibač.
