Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.
Překvapuje mě urputnost politických bojů, řekl Pavel před poslanci
Důvodem změny týkající se voleb je snaha zabránit tomu, aby se termín regionálních a lokálních voleb posouval směrem k létu, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za dvanáct let.
Má to podle ministra zamezit tomu, aby lidé z příhraničních obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.
Změnu před dalším schvalováním projednají sněmovní výbory ústavně-právní a pro veřejnou správu a ústavní komise dolní parlamentní komory. Ústavní změnu podpořili i zástupci ANO. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) připomenul, že obdobnou úpravu navrhovala už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ji ale v předvolebním složení nestihla projednat.
Žádost o důchod on-line
Poslanci rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení. Lidé podle ní budou moci podávat žádost o přiznání důchodu patrně také on-line. Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště, úřad si budou moci vybrat.
Změnit se mají i termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Před dalším projednáváním na plénu ji posoudí sociální výbor.
Sněmovna schválila výroční zprávy ČT, ČRo a ČTK
Sněmovna také schválila výroční zprávy Rady České televize o hospodaření České televize v letech 2020 a 2021. Stejně tak poslanci schválili i výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2021 i výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČTK za rok 2021.
Schválit tyto zprávy již dříve doporučil sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti média. Pro hlasovali přítomní poslanci napříč všemi kluby, nikdo nebyl proti.
Manželství pro stejnopohlavní páry
Opoziční hnutí ANO neprosadilo návrh, aby se sněmovna přednostně vrátila k uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry. Poslanci nedokončili úvodní projednání novely občanského zákona ani ve třech dějstvích předminulý týden. Koalice slibuje, že se tak stane do konce června, tedy na příští řádné schůzi.
„Existuje koaliční dohoda, že by návrh měl být projednán do konce června, je předběžná dohoda na 29. červnu,“ uvedla spolupředkladatelka novely, pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Přednostní projednání už na nynější schůzi prosazovala Jana Pastuchová (ANO), její snaha ale dostatečný počet hlasů nezískala.
Předloha bude v závěru prvního čtení čelit návrhu opozičního hnutí SPD na zamítnutí. Dolní komora bude hlasovat také o požadavku poslance ODS Karla Haase na její vrácení předkladatelům k přepracování.
Poslanci řešili program schůze přes dvě hodiny
Více než dvě hodiny zabralo poslancům projednávání a schvalování programu úterní schůze. K němu vystoupil mimo jiné i předseda ANO Andrej Babiš, který hovořil více než hodinu a mimo jiné požadoval probrat dopady unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), tedy soubor opatření, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. „My jsme žádný Green Deal neschvalovali,“ prohlásil Babiš k dohodě, která byla přijata za jeho vlády.
Kritizoval také reformu migračních pravidel EU, které se má sněmovna věnovat z popudu opozice ve středu odpoledne. „Dneska to byla jen taková ochutnávka, ještě přijdu ve středu,“ slíbil předseda nejsilnějšího opozičního hnutí.
Předseda SPD Tomio Okamura navrhoval také v úterý přednostně projednat reformu unijních migračních pravidel, i když se k ní mají sejít poslanci z popudu opozice ve středu odpoledne.
Souhlasem s reformou se podle šéfa SPD vláda Petra Fialy dopustila vlastizrady a sněmovna by jí proto měla vyjádřit nedůvěru. „Fialova vláda z nás chce dělat zemi emigrantů. Je to zrada a neuvěřitelné,“ uvedl Okamura. Předseda SPD také chtěl, aby se vláda odmítla takzvanou istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách, kterou pokládá za útok na společnost a rodinu.
Poslanci se druhém čtení měli rovněž zabývat vládní novelou zákoníku práce. To však opozice zablokovala a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová zdůvodnila veto frakcí ANO a SPD tím, že sněmovní zdravotnický výbor zatím neobdržel vyjasnění dopadů úprav dohod o provedení práce a o provedení činností ve zdravotnictví. Podle Schillerové by byly fatální.
Pavel chce tlumit konflikty
Na úvod schůze vystoupil prezident Pavel, který zopakoval, že chce být nestranickým prezidentem všech občanů, chce hledat konsenzus a tlumit konflikty. Dodal, že nepostradatelnou součástí institucí v Česku je opozice, která by měla vždy nabízet věrohodnou alternativu vůči vládě.
„Považuji za důležité, aby mezi vládou a opozicí existovala snaha nalézat dlouhodobé společné priority a styčné body, na kterých je možné a často nutné se shodnout,“ uvedl a dodal, že ho občas překvapuje urputnost politických bojů. Chybí mu větší tolerance a naslouchání mezi koalicí a opozicí.
„Nepovažuji za dobré, aby se klíčové a dlouhodobé politiky typu zahraničněpolitické orientace, pravidel zodpovědného hospodaření, energetické koncepce, udržitelného životního prostředí nebo důchodového zabezpečení dnešních i budoucích seniorů stávaly předmětem změn při každém střídání vlády,“ řekl Pavel. Z pozice prezidenta by chtěl přispět k hledání základní shody.
Rovněž vyzval poslance, aby mysleli i na voliče, kteří ve sněmovně své zástupce nemají. „Vnímám jejich frustraci,“ řekl. Poslance vyzval Pavel k tomu, aby ve své práci mysleli i na ně. Zmínil také obyvatele, kteří se voleb neúčastnili. I těmto občanům mohou dát poslanci podle hlavy státu pocit, že zastoupení mají, pokud se budou zajímat o jejich problémy. Ovlivní to jejich vnímání demokracie, míní Pavel.
Po projevu řekl novinářům, že o tématech, která by mohla být předmětem obecné shody mezi opozicí a vládou, se politici bavili na jeho úterním jednání s grémiem sněmovny. Prezident si myslí, že by mezi ně mohly patřit strategické priority typu vzdělávání, bezpečnosti nebo na vědě, výzkumu a inovacích založená ekonomika s vyšší přidanou hodnotou.
Podle Pavla by se měly nastavit alespoň základní směry, které se nebudou měnit s každou vládou, kabinety by pak měnily pouze jejich jednotlivé detaily.
„Jsem ráda, že i v projevu prezidenta zazněl určitý apel na to, abychom se snažili hledat to, co je v zájmu této země, to, co nás spojuje,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Vládní poslanci apel uvítali, opozice slyšela negativa
Také další vládní poslanci návštěvu prezidenta a především jeho apel k diskuzi uvítali. Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) Pavlovu řeč označila za stručnou a efektivní. „Šla rovnou k věci, snažila se o nějaké spojování,“ podotkla.
„Říká – opozice je důležitá, ale ať přichází s vlastními návrhy. Nikoliv ať pouze blokuje jednání,“ podotkl také místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Opoziční politici naopak slyšeli v projevu spíše negativa. „Mrzí mě, že ten projev neměl nějakou strukturu a neměl hlavní pointu,“ uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
„Přihlásil se k úkolu spojovat názorové proudy opozice s vládní koalicí, takže to vnímám hlavně jako výzvu vůči Fialově vládě, která tady ve sněmovně úplně opozici ignoruje,“ podotkl také předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Pavel je připraven chodit i na další jednání dolní komory. Účastnit se chce jednání o důležitých zákonech, ke kterým bude mít co říct. Ke konsolidačnímu balíčku nebo změnám penzí se přijde vyjádřit, pokud by jeho hlas měl být „jazýčkem na vahách“.
„Je mi ctí a potěšením navštívit a poprvé ve funkci prezidenta oslovit sněmovnu,“ napsal také Pavel do pamětní knihy dolní parlamentní komory. Na památku od její předsedkyně dostal umělecké ztvárnění zákona o zásluhách Tomáše Garrigua Masaryka o stát. Hlava státu navštívila sněmovnu krátce před uplynutím prvních sta dnů ve funkci.
Senát navštívil prezident koncem března, tři týdny po nástupu do funkce, a to jako první ústavní instituci. Uvedl tehdy, že by chtěl napravit vztahy mezi prezidentem a Senátem.