TÉMA

Mojmír Hampl strana 2 z 3

Poslanci schválili úplné zrušení EET. Vrátili jste nás do devadesátek, míní Schillerová

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.
25. 11. 2022Aktualizováno25. 11. 2022|

Vláda po jednání s NERV odmítá zvýšení daní z příjmů. Jurečka chce snížení podpory v nezaměstnanosti

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.
2. 11. 2022Aktualizováno2. 11. 2022|

Poslanci hodiny řešili daň z mimořádných zisků, její konečnou podobu mají schvalovat příští týden

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.
25. 10. 2022Aktualizováno25. 10. 2022|

Rozpočtové problémy rostou. Stát musí pomáhat i danit chytřeji, říkají experti

Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.
2. 10. 2022|

Fungování státu je při stávajících příjmech neufinancovatelné, varuje rozpočtová rada

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.
15. 9. 2022Aktualizováno15. 9. 2022|

Stanovování cen energií se stane součástí politických programů, očekává Hampl

Současná energetická krize bude mít pro státní rozpočet kvůli trvající nejistotě zásadnější dopady než pandemie koronaviru, míní předseda národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl. Zásadním problémem do budoucna podle něj bude upouštění od nynějších nutných podpůrných opatření. Stanovování cen energií se dle Hampla stane zásadním předmětem politických programů. Někdejší viceguvernér České národní banky to uvedl v pořadu Interview ČT24.
15. 9. 2022|

Banky se brání zdanění mimořádných zisků. Nejsou mimořádné, vzkazují

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.
7. 9. 2022|

Kolem řešení cen energií je chaos, je nutné vybrat jednu cestu, míní Hampl

Současné kroky vlády k zmírnění dopadů zvyšujících se cen energií odhalují strukturální problém rozpočtu mezi příjmy a výdaji, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V pořadu Události, komentáře dodal, že je nutné, aby se ekonomičtí odborníci shodli na tom, kterou cestou v řešení ekonomické krize by se měl stát ubírat. Dosud podle něj probíhají pouze „paralelní dialogy, ve kterých si lidé navzájem nerozumí, co vlastně chtějí a co má být konečný stav“ současné krize.
25. 8. 2022|

Daň z mimořádného zisku se má podle Stanjury týkat i bank, stát by tím získal desítky miliard

Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.
13. 8. 2022|

Summit EU se shodl na embargu na ruskou ropu, Česko dostane výjimku

Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.
31. 5. 2022Aktualizováno31. 5. 2022|

Závislost na ruském plynu řadu let snižovala smlouva s Norskem, skončila ale před několika roky. A není ani Stork II

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.
10. 5. 2022|

Snížit schodek bude těžké, je třeba sáhnout na státní zaměstnance, míní ekonom Hampl

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.
29. 1. 2022|

Poslanci zvolili předsedy stálých komisí, členem Národní rozpočtové rady bude Hampl. Projednávat rozpočet pětikoalice odmítla

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.
14. 12. 2021Aktualizováno14. 12. 2021|

Senátoři zabránili zmrazení platů politiků. Podpořili zpřísnění dohledu nad strojvedoucími

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.
27. 10. 2021Aktualizováno27. 10. 2021|

Nekompetentní, označil Rusnok slova Schillerové o zvýšení úrokových sazeb ČNB

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.
3. 10. 2021Aktualizováno3. 10. 2021|

Paní ministryně popírá realitu, míní o návrhu rozpočtu ekonom Hampl

Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Schodek vyvolává kontroverze, opozice by chtěla větší šetření, vláda nechce zaškrtit ekonomiku. Hosty Událostí, komentářů byl místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ekonoma Mojmíra Hampla pak ministryně rozpočtem popírá realitu.
8. 6. 2021|

Centrální banka v nové prognóze zlepšila odhad pro letošek. Naopak příští rok vidí hůře než dříve

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta (v srpnu odhadovala minus 8,2 procenta) a příští rok s růstem o 1,7 procenta (dříve 3,5 procenta).
5. 11. 2020Aktualizováno5. 11. 2020|
Události komentáře

Populismus, důchodci měli jistý příjem, kritizuje rouškovné Kalousek. Dle Maláčové dávka deficit nevytrhne

Mimořádná dávka pro důchodce – takzvané rouškovné – je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) politický krok a půlbilionový schodek „nevytrhne“. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek dávku kritizuje, vláda prý neposlouchá experty a kupuje si skupinu, jejíž příjmy covid-19 neohrozil. Poslanec ANO Jan Řehounek v Událostech, komentářích ujistil, že dávka nezamezí tomu, aby důchodci dosáhli na dávky jiné. Ekonom Mojmír Hampl upozorňuje, že podobné návrhy obětují stabilitu veřejných financí kvůli krátkodobým politickým cílům.
3. 9. 2020|
OVM

Bez reformy daňové nebude ta důchodová, tvrdí Maláčová. Plán na jednorázový příspěvek penzistům čelí kritice

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) se domnívá, že vzhledem k tomu, že se o daních debatuje až nyní, vláda především způsobuje chaos a nejistotu ohledně příštího roku. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
23. 8. 2020Aktualizováno23. 8. 2020|

Program Antivirus je třeba ukončit spíš dříve než později, shodli se ekonomové Švihlíková a Hampl

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se v nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba patnáct miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.
2. 8. 2020|

Češi začínají šetřit. Omezují nákupy, někteří zvažují půjčky i levnější bydlení

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.
5. 7. 2020|

Je výhodou nebýt nyní součástí eurozóny, uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.
26. 4. 2020|
Události komentáře

Peníze seženeme třeba dluhopisy, avizuje Schillerová. Jejich nákup už domluvila s ČNB

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.
24. 3. 2020|
Interview ČT24

Krizi předpovědět nelze. Kdo to dělá, je šaman, míní bývalý viceguvernér ČNB Hampl

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.
10. 2. 2020|
Načítání...