Mojmír Hampl strana 2 z 3

Protiinflační politika České národní banky je velmi málo účinná, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce ekonomové Jana Matesová, Helena Horská a Mojmír Hampl. Upozornili také na to, že v současné době se rozhoduje, zda se u nás vysoká inflace „zabydlí“ na delší dobu, nebo zda se vrátíme k fiskálně odpovědné, nízkoinflační ekonomice.

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

České hospodářství se dostalo do unikátní situace, máme tu vysokou inflaci a zároveň recesi, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v diskusi tří ekonomů Jan Švejnar. Jan Gregor připomněl, že situace je o to těžší, že celá Evropa „jde s růstem dolů“. Mojmír Hampl k tomu na základě zkušeností z historie dodal, že Česko krize nezvládá, a jejich dopady jsou zde tak horší než v jiných státech.

Neexistuje recept, který by někoho nebolel. Když říká politik, že ví, jak to vyřešit tak, že to nikoho nezasáhne, to není možné, prohlásil v Interview ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s úpravami ve státním rozpočtu tak, aby byl vyrovnaný. Zmínil, že pokud by mělo dojít ke zvyšování daní, mělo by jít o ty nepřímé. Dodal rovněž, že udělá vše pro to, aby vláda navržený schodek 295 miliard pro rok 2023 dodržela.

Plánovaný schodek státního rozpočtu vychází správně až o 50 miliard korun vyšší, než stanovila vláda. České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Za problém považuje fakt, že kabinet zatím do deficitu nezapočítal výdaje na plánované mimořádné zvýšení důchodů ani podstatnou část investic do silnic, dálnic a železnic.

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.

Současná energetická krize bude mít pro státní rozpočet kvůli trvající nejistotě zásadnější dopady než pandemie koronaviru, míní předseda národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl. Zásadním problémem do budoucna podle něj bude upouštění od nynějších nutných podpůrných opatření. Stanovování cen energií se dle Hampla stane zásadním předmětem politických programů. Někdejší viceguvernér České národní banky to uvedl v pořadu Interview ČT24.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Současné kroky vlády k zmírnění dopadů zvyšujících se cen energií odhalují strukturální problém rozpočtu mezi příjmy a výdaji, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V pořadu Události, komentáře dodal, že je nutné, aby se ekonomičtí odborníci shodli na tom, kterou cestou v řešení ekonomické krize by se měl stát ubírat. Dosud podle něj probíhají pouze „paralelní dialogy, ve kterých si lidé navzájem nerozumí, co vlastně chtějí a co má být konečný stav“ současné krize.

Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.

Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.