Mojmír Hampl strana 2 z 2

Současná energetická krize bude mít pro státní rozpočet kvůli trvající nejistotě zásadnější dopady než pandemie koronaviru, míní předseda národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl. Zásadním problémem do budoucna podle něj bude upouštění od nynějších nutných podpůrných opatření. Stanovování cen energií se dle Hampla stane zásadním předmětem politických programů. Někdejší viceguvernér České národní banky to uvedl v pořadu Interview ČT24.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Současné kroky vlády k zmírnění dopadů zvyšujících se cen energií odhalují strukturální problém rozpočtu mezi příjmy a výdaji, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V pořadu Události, komentáře dodal, že je nutné, aby se ekonomičtí odborníci shodli na tom, kterou cestou v řešení ekonomické krize by se měl stát ubírat. Dosud podle něj probíhají pouze „paralelní dialogy, ve kterých si lidé navzájem nerozumí, co vlastně chtějí a co má být konečný stav“ současné krize.

Pokud vláda zavede novou daň z mimořádných zisků, mohla by se vedle energetických firem týkat i bank. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Potvrdil zároveň propočty Národní rozpočtové rady, že stát by tím mohl získat desítky miliard korun. Peněžním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti zase rekordně vydělávají na vysokých cenách elektřiny.

Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Schodek vyvolává kontroverze, opozice by chtěla větší šetření, vláda nechce zaškrtit ekonomiku. Hosty Událostí, komentářů byl místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ekonoma Mojmíra Hampla pak ministryně rozpočtem popírá realitu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta (v srpnu odhadovala minus 8,2 procenta) a příští rok s růstem o 1,7 procenta (dříve 3,5 procenta).

Mimořádná dávka pro důchodce – takzvané rouškovné – je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) politický krok a půlbilionový schodek „nevytrhne“. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek dávku kritizuje, vláda prý neposlouchá experty a kupuje si skupinu, jejíž příjmy covid-19 neohrozil. Poslanec ANO Jan Řehounek v Událostech, komentářích ujistil, že dávka nezamezí tomu, aby důchodci dosáhli na dávky jiné. Ekonom Mojmír Hampl upozorňuje, že podobné návrhy obětují stabilitu veřejných financí kvůli krátkodobým politickým cílům.

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) se domnívá, že vzhledem k tomu, že se o daních debatuje až nyní, vláda především způsobuje chaos a nejistotu ohledně příštího roku. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se v nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba patnáct miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.

Každá čtvrtá domácnost v Česku zvažuje, že kvůli své současné ekonomické situaci začne šetřit. Většinou omezují to, co běžně nakupují. Deset procent rodin ale uvažuje i o tom, že si bude muset půjčit nebo si najít levnější bydlení, vyplývá z projektu Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru.

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Hlasování, kterým Česká národní banka před šesti lety rozhodla o devizových intervencích oslabujících tuzemskou měnu, bylo těsné. Pro spuštění se tehdy vyslovili čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Vyplynulo to z vystoupení části někdejších centrálních bankéřů na akci Institutu Václava Klause věnované výročí začátku intervencí. Ty trvaly do dubna 2017.

Ve svých nových prognózách zhoršily odhad vývoje české ekonomiky v příštím roce jak tuzemské instituce, tak i zahraniční. Ministerstvo financí snížilo očekávání růstu pro příští rok na dvě procenta. Letos pak počítá s 2,5 procenta, čímž se vrátilo k červencovému odhadu. Stejný růst pro letošní rok předvídá i Evropská komise, pro příští rok snížila odhad na 2,2 procenta. Nejoptimističtěji vyznívá výhled ČNB, která ho ponechala v případě letošního růstu na původních 2,6 procenta, nicméně pro příští rok odhad snížila na 2,4 procenta.

Slova ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) o mobilních datech pro pořad České televize 168 hodin vysílaný 17. února vyvolala silnou reakci veřejnosti. Ministryně před týdnem tvrdila, že mobilní data jsou v Česku tak drahá proto, že si je Češi nechtějí kupovat. Kdyby si je prý kupovali, operátor by víc vydělal a data by zlevnil. Druhá reportáž přináší další výroky ministryně, které se do původního příspěvku nevešly, a objasňuje okolnosti jejího vzniku. Podle Novákové byla totiž její slova vytržena z kontextu.