Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.
Fungování státu je při stávajících příjmech neufinancovatelné, varuje rozpočtová rada
26 minut
Národní rozpočtová rada o veřejných financích
Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.
Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významně nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.
„Současná vláda i přes další vlnu covidu-19, válku na Ukrajině a řešení energetické krize letos hospodaří s nižším schodkem, než původně plánovala vláda Andreje Babiše (ANO),“ uvedl Fiala. Podle něj si kabinet uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. „Ale musí to být učiněno s ohledem na dopady na české domácnosti a firmy, které se dostávají v současnosti často do obtížné situace,“ doplnil.
V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP.
Jsou nutné aktivní kroky vlády
„Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ vysvětluje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodal.
Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí takzvaného daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ uvedl člen rady Jan Pavel.
3 minuty
Události: Národní rozpočtová rada
Rada zdůraznila skutečnosti, na které odborná ekonomická veřejnost vytrvale upozorňuje, ovšem naráží na nezájem politické reprezentace, řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Je tedy podle něj potěšující, že v Česku existuje instituce, která tato varování akcentuje, a je jí dopřáno větší pozornosti. „Bohužel, byť je tato pozornost ze strany veřejnosti i politiků o něco větší než u řadových ekonomů, stále je tristně nízká,“ podotkl.
Lidovci a Piráti s doporučením souhlasí
„Určitě se musí vláda zabývat systémovou změnou nejen v oblasti výdajů, ale také v oblasti příjmů,“ reagoval na doporučení rady předseda lidovců a vicepremiér Jurečka.
S doporučeními rady souhlasí koaliční Piráti. „Proto jsme již před létem s Piráty navrhli daň z neočekávaných zisků a přesvědčili jsme koaliční partnery o potřebnosti této mimořádné daňové úpravy včetně zahrnutí bankovního sektoru,“ uvedl ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš sdělil, že jeho strana vládě navrhla právě připravovanou daň z mimořádných zisků.
Stejně tak Piráti usilovali o změny ve zdanění těžby, v tomto případě ale zatím koaliční partnery nepřesvědčili.
Uvedl také, že změna mandatorních výdajů je otázkou složitějších reforem, na kterých koalice pracuje. Zmínil i chystanou digitalizaci služeb, která znamená úspory nejen času a peněz lidí, kteří vše musí vyřizovat složitě a často osobně na úřadech, ale právě i výdajů na straně státu. „A na tom pracuji ve spolupráci s resorty s mým týmem pod úřadem vlády, Českým digitálním týmem, ale i odborníky z neziskového a byznys sektoru,“ konstatoval.
Reformy se nechystají
Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují. „Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel.
Koalice ODS, lidovců a TOP 09 šla do loňských sněmovních voleb se slibem ozdravení veřejných rozpočtů, současně ale i nezvyšování daní. Starostové a Piráti se k růstu daní nestaví natolik striktně. Premiér letos v lednu ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda nebude zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů.
Výdaje na obranu a další
Velkou rozpočtovou prioritou nynější vlády jsou výdaje na obranu. Kabinet chce splnit svůj závazek vůči NATO a nejpozději do roku 2025 na ni vydávat dvě procenta HDP. To by znamenalo růst armádních výdajů na více než 150 miliard korun. Druhou velkou rozpočtovou prioritou pro příští rok je rovněž zastropování cen elektřiny a plynu i energetické dotace pro velké firmy.
Balíček, který vláda schválila tento týden, zvýší výdaje o 160 miliard. Nižší spotřební daň z nafty schválená vládou ve středu pak sníží příjmy o dalších téměř deset miliard. Ani jeden z těchto kroků zatím kabinet do rozpočtu se schodkem 270 miliard nenapsal. Oproti tomu plánuje zavést daň z mimořádných zisků, energetických firem, bank a rafinérií, která má novinky zčásti zaplatit.
„Výnos odhadujeme někde na sedmdesáti miliardách v roce 2023,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Fiala slibuje, že jeho kabinet plánovaný deficit dodrží. „Těch 270 miliard je něco, co opravdu chceme dodržet,“ uvedl premiér. Někteří členové vlády jsou ale k dodržení plánovaného schodku už nyní skeptičtí. „Ta snaha je velká, ale podíváme-li se na to rozumně, tak mám pocit, že asi to nebude možné udržet,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Podobný názor má i Hampl. „Mě by velmi překvapilo, kdyby ten návrh zůstal s tím stávajícím deficitem, očekával bych vyšší. A říkám znovu a znovu, rizika pro veřejné finance vyplývající z kompenzací cen energií jsou obrovská,“ podotkl předseda Národní rozpočtové rady.
I podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je nereálné, aby se daná výše schodku udržela. „Myslím si, že premiér to říká proto, že je týden nebo deset dnů do voleb,“ podotkla.
Vláda bude návrh státního rozpočtu znovu projednávat příští středu. Do sněmovny ho pošle na konci září.
