Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.
Důvody pro předložení novely jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dopady konfliktu na Ukrajině, růst životních nákladů obyvatel vyvolaný inflací a také vysoké ceny energií. Bylo podle něj třeba také upravit příjmovou stranu rozpočtu podle prognóz výběru daní.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává MF o 65,1 miliardy korun vyšší. Vláda poukazuje například na to, že schodek je i tak o 50 miliard korun nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
Na posílení energetické bezpečnosti půjde 30,3 miliardy korun, na posílení sociálních výdajů včetně druhé mimořádné valorizace důchodů je určeno celkem 29 miliard korun. Výdaje spojené s bojem proti covidu se navyšují o 4,4 miliardy korun, výdaje spojené s pomocí Ukrajině se navyšují o 21 miliard, což je částka ani ne poloviční proti původním odhadům, uvedl ministr financí. Na výkupy pozemků pro pražský okruh přidává vláda 800 milionů korun.
Stanjura: Energie jsou zajištěné
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že novela rozpočtu čerpá pouze z navýšených příjmů, ale peníze vybrané navíc podle ní nepocítí ani firmy, ani občané. Domácnosti i firmy podle ní žijí ve stínu kolapsu, který se blíží s nadcházející zimou. Podle ní to vládní koalici netrápí natolik, aby přicházela s rychlými řešeními.
Zdůraznila, že v dobách krize musí vláda zvyšovat výdaje. „Pokud to chcete slyšet lidově, v dobách, kdy lidem teče do bot, jim má stát pomoci,“ řekla. Nynější vládní koalice však podle Schillerové škrtá bez hlubšího rozmyslu.
Stanjura sdělil, že do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné.
„Nebudou nízké, jak byly loni nebo předloni. To nikdo z nás netvrdí. A kdyby to někdo tvrdil, tak neříká pravdu a slibuje něco, co nemůže splnit, zejména u surovin, kde jsme plně závislí na dovozu,“ dodal. Ujistil však, že řešení přijde, a vyjádřil naději, že společnost zvládne nejen nadcházející, ale i příští zimu.
Slovní střety
Opozice předlohu podle očekávání kritizovala, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ji naopak hájil. Odmítal tvrzení, že si vláda zvýšené příjmy ponechává pro sebe. Někteří poslanci už avizovali, že k novele rozpočtu vznesou svoje pozměňovací návrhy. Sněmovna na Stanjurův návrh zkrátila dobu na projednání předlohy ve výborech na 18 dní. Druhé čtení novely rozpočtu by se tak mohlo uskutečnit na schůzi od 27. září.
Sněmovna projednává změnu rozpočtu jako novelu zákona, nikoli jako každoroční pravidelný návrh státního rozpočtu. Schvalovat by ji mohla v první polovině října, to už budou mít poslanci na stolech návrh rozpočtu na příští rok. Schillerová řekla, že hnutí ANO ve třetím čtení rozpočet nepodpoří, ale nebude podporovat ani návrhy na zamítnutí, protože si nechce brát občany jako rukojmí. „Tato země potřebuje rozpočet, byť je špatný,“ dodala.
Slovní střety probíhaly také mezi předsedou SPD Tomiem Okamurou a vládní koalicí. Okamura obvinil vládu, že hodlá zadlužit stát po dobu svého čtyřletého mandátu celkem o víc než bilion korun. Rozpočtovou novelu označil za paskvil, který nelze napravit. Navrhl vrácení rozpočtu vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Návrh však podpořilo pouze 12 přítomných poslanců SPD.
Okamura obvinil vládu mimo jiné z toho, že likviduje konkurenceschopnost ekonomiky. Kabinet obvinil i z vlastizrádné kolaborace a z toho, že může za vysoké ceny elektřiny. Vláda podle něj rozdává miliardy do zahraničí a na české obyvatele a firmy „kašle“. „Ničemné chování vlády Petra Fialy ničí celou zemi,“ prohlásil Okamura.
Okamura se ve svém projevu zmínil také o plánovaných nákupech vojenské techniky. Na to reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a označila za lež, že by Švédsko nabídlo Česku zdarma prodloužení nájmu stíhaček gripen. Ministerstvo obrany podle ní dosud nedostalo žádnou nabídku stíhaček zdarma. Poté se koaliční politici dostali s Okamurou do slovního střetu.
Poslanec STAN Ondřej Lochman doporučil hnutí SPD, aby se přejmenovalo na Svobodu a demokracii Vladimira Putina nebo na Stranu přátel diktátora. „Protože jediné, co tady děláte, že tady šíříte putinovskou kremelskou propagandu,“ řekl. Okamura ho na oplátku obvinil z toho, že tiše kryje organizovaný zločin a mafiánské praktiky. Lochman i Stanjura Okamurovi vzkázali, že je usvědčený lhář.
Zahraniční mise
Plán zahraničních misí českých vojáků výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci Černochová. Až 1200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním dvaceti vojáků na ochranu diplomatických zájmů Česka na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.
Plán misí sněmovna schválila hlasy 141 ze 157 přítomných poslanců. Proti hlasovalo všech 15 zákonodárců SPD. Poslanec hnutí Radovan Vích řekl, že SPD není proti vysílání vojáků do zahraničí i vzhledem k získávání zkušeností, mělo by se ale omezit na mírové a stabilizační operace. „Vojáky potřebujeme v první řadě doma,“ řekl. Vích také zdůraznil, že hnutí nesouhlasí s pobytem jakýchkoli cizích vojsk v Česku.
Naopak předseda branného výboru za opoziční ANO Lubomír Metnar vládní plán za toto hnutí podpořil, navazuje podle něho do určité míry na předchozí období. Účast armády v zahraničních misích je jedno z hodnotících kritérií NATO a Česko je v tom spolehlivým partnerem, uvedl.
Plán schválený ve středu sněmovnou odsouhlasil Senát již v srpnu. Celkem by v zahraničních misích mohlo v letech 2023 a 2024 působit až 1362 vojáků. Jde dále například o velitelské struktury NATO, EU a OSN či mise v Kosovu, na Sinaji, v Mali nebo na Golanských výšinách. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
