V návrhu rozpočtu pro příští rok není napsán úsporný tarif, zjistila ČT. Doplníme ho, tvrdí vláda

Nahrávám video

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Fiala už dříve označil úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie za „základní složku naší pomoci“. Na konci srpna sliboval, že díky úspornému tarifu ušetří domácnosti v průměru 15 tisíc korun.

Většinu mají lidé dostat v průběhu příštího roku. Jenže ministerstvo financí tuto položku zatím nenapsalo do návrhu rozpočtu na rok 2023. Drtivou většinu dalších důležitých vládních plánů přitom návrh rozpočtu obsahuje.

Tarif v návrhu rozpočtu není, ale počítá se s ním

„Nejsem si vědom, že by úsporný tarif nebyl narozpočtován. Za celkovou částkou 66 miliard, kterou jsme alokovali v minulých týdnech, si stojíme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Na otázku, zda tedy návrh rozpočtu s těmito výdaji počítá, ministr odpověděl, že s tím počítá on sám. 

Stanjura se k věci nevyjádřil. V samotném návrhu ale absenci důležité vládní priority přiznává. „Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2023 a střednědobý výhled na léta 2024 a 2025 bude upraven podle výsledků jednání vlády včetně doplnění priorit vlády,“ ujistil.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že kabinet úsporný tarif do rozpočtu dopíše. „Beru to tak, že klíčová jednání k rozpočtu nás čekají během příštích dvou týdnů na úrovni ministrů, na úrovni vlády,“ dodal. 

Kritika opozice

Za to, že se v prvním návrhu rozpočtu na rok 2023 s úsporným tarifem nepočítá, vládu ostře kritizuje opozice. Ta tvrdí, že v případě doplnění úsporného tarifu do státního rozpočtu by vláda znovu hospodařila se schodkem vyšším než tři sta miliard korun.

„Deficit by nebyl 270 miliard, ale byl by o padesát miliard vyšší, to znamená nějakých 320 miliard. A byl by stejný jako schodek stáního rozpočtu v roce 2022. Kde je to šetření?“ ptal se šéf poslanců SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala. 

„Je to neuvěřitelné, neuvěřitelná nekompetentnost ministra financí, protože toto je verze, na kterou on dal politický palec a kterou poslal vládě,“ komentovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

Škrty v rozpočtu

Ministr financí Stanjura počítá v rozpočtu i s poměrně výraznými škrty. Jen ministerstvo dopravy má přijít oproti letošku o 31 miliard korun. „Teď nejenom u nás, ale všude, se i ty důležité ekonomické parametry mění a zpřesňují, a rozumný bude ten rozpočet, který na to bude schopen reagovat co nejlépe,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Kabinet by pomoc domácnostem s cenami energií alespoň zčásti rád zaplatil z daně z mimořádných zisků energetických firem nebo bank. Na jejím definitivním znění se ale koalice ještě nedohodla, nezná tak ani její výnos. Záměr ale už zkritizovala bankovní asociace.

„Hledáme ještě další instrument, chceme vytipovat lidi, kteří jsou tou krizí nejvíce ohroženi, a těm adresně dávat automaticky pomoc ještě nad rámec toho úsporného tarifu. A zároveň se budeme bavit o legislativních změnách, které jsou možné – změna energetického zákona, zastropování záloh – to jsou věci, se kterými určitě přijdeme,“ sdělil Rakušan.

Do Poslanecké sněmovny musí Fialův kabinet předložit návrh státního rozpočtu do konce září. Poslanci budou klíčový vládní návrh definitivně schvalovat v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoDoksanský a Demetrashvili se přeli o to, kdo má být v čele delegace na summitu NATO

Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele delegace na summitu NATO v Ankaře. Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Zařadit ho do ní ve středu uložil vládě Ústavní soud. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by „nemělo logiku“, aby prezident Pavel delegaci vedl. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „On (Pavel) není tím, kdo reprezentuje názory vlády. Nereprezentuje její postoje, nereprezentuje ani ten pohled na rozpočet, částky, které dáváme na obranu,“ dodal. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) ovšem shoda na základních otázkách existuje a účast prezidenta na summitu může být ku prospěchu. „Pravou pragmatickou politikou a zdravým selským rozumem by bylo využít respektu pana prezidenta, který má v rámci NATO,“ řekla.
před 1 hhodinou

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 3 hhodinami

Doplněk stravy není lék. Na co si dát pozor při jeho nákupu

Vitaminy, minerály a další látky. Lidé dnes nespoléhají jen na pestrou stravu a zdravý životní styl, ale utrácejí peníze i za doplňky stravy. Berou je z řady důvodů, preventivně nebo kvůli zdraví. V této oblasti funguje také silný marketing, který se snaží mnohdy barevné tobolky i tablety prodat. Odborníci upozorňují, že doplňky stravy nejsou léčivým přípravkem a nemají zázračné účinky, jak některé slibují. Lidé by měli být i při jejich nákupu obezřetní a pečlivě prostudovat etiketu a složení.
před 4 hhodinami

Psi budou v centrální evidenci. Veterináři prosí majitele, aby chodili postupně

Od 1. července začne fungovat Centrální evidence psů (CEP). Údaje do ní budou zapisovat veterináři, nejpozději při nejbližším očkování proti vzteklině. Majitele psů ale vyzývají, aby nechodili do ordinací hned po spuštění systému. Obávají se jejich zahlcení. Kompletní evidence by měla vzniknout během tří let.
před 5 hhodinami

ŽivěPoslanci se chystají usnadnit výměnu úředníků

Poslanci by se v pátek měli vrátit ke schvalování návrhu zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců z řad koalice mimo jiné usnadnit jejich výměnu. Z opozice zaznívají obavy ze snazšího propouštění odborníků a z politizace státní správy. Ve středu se sněmovna k hlasování o podobě předlohy nedostala.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...