Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Česko se zadlužuje nejrychleji ze všech zemí Unie, varoval NKÚ
Podíl veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) se loni zvýšil meziročně o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky.
„Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
„Třicet roků jsme shromažďovali deficit 1,5 bilionu korun, za dva roky jsme ho zvýšili o 0,8 bilionu a předpokládáme, že ho ještě zvýšíme. A to je neudržitelné,“ doplnil ve vysílání ČT24. „Pořád se mluví o tom, že žijeme na dluh a že ho zaplatí naše děti. Při vysoké inflaci a nárůstu sazeb hrozí, že nebudeme mít na to, abychom dluh spláceli. To by mohlo hrozit velmi vážnými důsledky pro provoz státu.“
Lepšímu výsledku podle něj brání zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu.
Necelých sto miliard na pohromy
Výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu pohltily v roce 2021 téměř čtyřiadevadesát procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard korun na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude podle NKÚ nutné posílit příjmy státu.
Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 miliard korun. „O více než 52 miliard korun tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020,“ upozornil NKÚ.
Letošní rozpočet by měl podle vládou schválené novely skončit se schodkem 330 miliard korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.
Podle redaktora ČT24 Petra Vaška stojí za zadlužováním zejména štědrost předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). „Babišova vláda, konkrétně hnutí ANO, spolu s ODS a SPD snížila radikálně daně, zároveň ve volebním roce výrazně zvyšovala výdaje – důchody, platy, platby za státního pojištěnce. Volby byly velkým důvodem, proč jsme dopadli tak špatně,“ uvádí.
Vláda kritizuje své předchůdce, Schillerová se hájí
Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) není zpráva NKÚ překvapením. „Už v dubnu jsme informovali, že podle Eurostatu jsme zase premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování,“ poznamenal a z rychlosti zvyšování dluhu obvinil předcházející vládu.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země a nyní nám ti stejní každý den v médiích radí, jak správně hospodařit s veřejnými financemi. Navzdory válce a novým výdajům se nic nemění na našem slibu mít do konce volebního období deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a tím znovu plnit kritérium EU,“ dodal.
Také předseda Pirátů Ivan Bartoš dává zodpovědnost za tuzemskou bilanci Babišovu kabinetu. „Shrnutí posledního roku vlády ANO od NKÚ: rekordní schodek státního rozpočtu, nejrychleji se zadlužující země v EU s jedním z nejnižších ekonomických růstů. Tolik k výchozí situaci nové vlády, ve které řešíme enormní energetickou krizi. Být panem AB (Andrejem Babišem), ve studu mlčím někde v rohu,“ napsal na Twitteru.
Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se proti výstupu z NKÚ i vládní kritice ohradila. Zpráva kontrolorů podle ní nebere v potaz, že Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii a také nízký ekonomický růst svých hlavních obchodních partnerů, a to Německa a Slovenska.
Schillerová míní, že veřejné financi díky konsolidaci, kterou provedla Babišova vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu. „Jsme stále šestou nejméně zadluženou zemí v celé EU. Průměr EU je oproti našemu zadlužení dokonce dvojnásobný,“ poznamenala.
Pomalý růst, nízká nezaměstnanost
Kontroloři z NKÚ také poukázali na to, že se Česká republika loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Zatímco HDP Česka meziročně vzrostl o 3,3 procenta, unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomalejší růst než Česko loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.
Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 miliardy korun. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.
„Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 procenta,“ uvádí NKÚ. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v Unii.
Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 27,3 miliardy korun více. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 miliardy, meziročně o 47,4 miliardy víc. „Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ upozornil Kala.
