Poslanci hodiny řešili daň z mimořádných zisků, její konečnou podobu mají schvalovat příští týden

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Zavedení daně z mimořádných zisků (takzvaná windfall tax) chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně. Příjmy z mimořádné daně mají pokrýt náklady, které státu vzniknou zastropováním cen energií.

Ke Stanjurově úpravě nejprve podali pozměňovací návrh koaliční Piráti. Chtěli snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent a také limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. Požadovali navíc, aby daň platila už pro letošní rok. Kolem 18. hodiny předseda pirátského klubu Jakub Michálek řekl, že pozměňovací návrh týkající se už letošního zdanění nakonec uplatněn nebude. K tomuto postupu vyzýval právě Stanjura.

Během jednacího dne ale přibyly i pozměňovací návrhy z dílny TOP 09, jejíž poslanci navrhli, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech klesla na 40 procent. Chtějí také zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout. 

Tvrdá kritika od Schillerové a Okamury

Zmatky kolem podoby windfall tax hned v úvodu úterní schůze odsoudila bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která koalici vyčetla, že rozporuplná prohlášení výrazně ovlivnila hodnotu některých akcií na burze. „Vláda chaosu pokračuje,“ rýpla si a k její kritice se vzápětí přidal i šéf SPDTomio Okamura. Schillerová nicméně neuspěla se zařazením nového bodu programu schůze, kde by se „burzovní“ téma řešilo samostatně. 

Schillerová později řekla, že považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací, a nikoli jako samostatná předloha. Poukázala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze aktuální druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Věcí se podle ní měla zabývat odbornámísta včetně legislativní rady vlády.

„Opozice by neměla mít jenom dnešek (úterý) k tak zásadní změně,“ zdůraznila. Poslanci ANO v průběhu odpoledne navrhli, aby část výnosů daně z neočekávaných zisků dostaly i obce a kraje. Stanjurův návrh samosprávy naopak vylučuje.

Juchelka: Postup je nestandardní

Postup vládní koalice kritizoval v pořadu 90' ČT24 i místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. „Jsem velmi překvapený z celého toho procesu. Je skutečně nestandardní. Tak velký pozměňovací návrh, respektive klíčová norma, která má řešit energetickou krizi, je dána do druhého čtení zákona, který s tím napřímo vůbec nesouvisí,“ podotkl a dodal, že takový zákon by se měl projednávat v klasickém legislativním procesu.

Zmínil, že opozice měla na projednání málo času. „Pozměňovací návrh byl dán do systému 21. října, má 31 stran, do toho 23. října naskočily pozměňovací návrhy právě od Pirátů a teď ještě dva pozměňovací návrhy od TOP 09.“

Zmínil rovněž, že sama vládní pětikoalice nemá návrh žádným způsobem vydiskutovaný. „Je to amatérismus. Ministr sám neví, který pozměňovací návrh od vládních poslanců projde,“ dodal.  

90' ČT24: Zavedení daně z mimořádných zisků (zdroj: ČT24)

Daňový partner z firmy Havel & Partners David Krch v pořadu podotkl, že vláda už nemá moc času. „Je otázka, jestli by vláda neměla ten proces rozdělit a nevčlenit nyní v první fázi do zákona věci, které jsou jednoznačné, a ty, které se jeví jako diskutabilní, implementovat později,“ uvedl.

Krch míní, že jsou firmy, které do této daně spadnou neoprávněně, zároveň podle něj daň způsobí diferenciace v odvětví a mezi subjekty. „Už víme, že například v koksárenském odvětví máme tři subjekty – dva z nich nebudou dani podléhat, jeden ano,“ uvedl s tím, že jsme nyní v „naprosto bezprecedentním zásahu do hospodářské soutěže a řada firem se tomu brání.“ 

Redaktor serveru Seznam Zprávy Petr Holub uvedl, že zavedení daně je v pořádku. „Ten kontext, kdy se zavádí windfall tax, je nešťastný, ale samotný návrh dává smysl,“ uvedl. „Přišel s tím uznávaný odborník, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jeho návrh dostali do ruky daňoví odborníci na ministerstvu financí. Opravdu si dali dost práce s tím, aby zákon fungoval, aby se opravdu co nejvíc této mimořádné daně vybralo,“ podotkl a dodal, že si nemyslí, že by někdo další přišel s lepším nápadem.

Samotná vládní novela zvaná daňový balíček zejména zvyšuje hranici pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku. Stejně zvyšuje také hranici pro využití paušální daně.

V úvodním kole se původně měla sněmovna po změnách programu zabývat během úterý také vládní novelou, která upravuje zaměstnávání učitelů. Předloha mimo jiné posiluje roli ředitelů škol, podporuje začínající učitele a garantuje platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Nakonec se ale k tomuto dokumentu vůbec nedostali.