Poslanci hodiny řešili daň z mimořádných zisků, její konečnou podobu mají schvalovat příští týden

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Zavedení daně z mimořádných zisků (takzvaná windfall tax) chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně. Příjmy z mimořádné daně mají pokrýt náklady, které státu vzniknou zastropováním cen energií.

Ke Stanjurově úpravě nejprve podali pozměňovací návrh koaliční Piráti. Chtěli snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent a také limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. Požadovali navíc, aby daň platila už pro letošní rok. Kolem 18. hodiny předseda pirátského klubu Jakub Michálek řekl, že pozměňovací návrh týkající se už letošního zdanění nakonec uplatněn nebude. K tomuto postupu vyzýval právě Stanjura.

Během jednacího dne ale přibyly i pozměňovací návrhy z dílny TOP 09, jejíž poslanci navrhli, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech klesla na 40 procent. Chtějí také zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout. 

Tvrdá kritika od Schillerové a Okamury

Zmatky kolem podoby windfall tax hned v úvodu úterní schůze odsoudila bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která koalici vyčetla, že rozporuplná prohlášení výrazně ovlivnila hodnotu některých akcií na burze. „Vláda chaosu pokračuje,“ rýpla si a k její kritice se vzápětí přidal i šéf SPDTomio Okamura. Schillerová nicméně neuspěla se zařazením nového bodu programu schůze, kde by se „burzovní“ téma řešilo samostatně. 

Schillerová později řekla, že považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací, a nikoli jako samostatná předloha. Poukázala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze aktuální druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Věcí se podle ní měla zabývat odbornámísta včetně legislativní rady vlády.

„Opozice by neměla mít jenom dnešek (úterý) k tak zásadní změně,“ zdůraznila. Poslanci ANO v průběhu odpoledne navrhli, aby část výnosů daně z neočekávaných zisků dostaly i obce a kraje. Stanjurův návrh samosprávy naopak vylučuje.

Juchelka: Postup je nestandardní

Postup vládní koalice kritizoval v pořadu 90' ČT24 i místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. „Jsem velmi překvapený z celého toho procesu. Je skutečně nestandardní. Tak velký pozměňovací návrh, respektive klíčová norma, která má řešit energetickou krizi, je dána do druhého čtení zákona, který s tím napřímo vůbec nesouvisí,“ podotkl a dodal, že takový zákon by se měl projednávat v klasickém legislativním procesu.

Zmínil, že opozice měla na projednání málo času. „Pozměňovací návrh byl dán do systému 21. října, má 31 stran, do toho 23. října naskočily pozměňovací návrhy právě od Pirátů a teď ještě dva pozměňovací návrhy od TOP 09.“

Zmínil rovněž, že sama vládní pětikoalice nemá návrh žádným způsobem vydiskutovaný. „Je to amatérismus. Ministr sám neví, který pozměňovací návrh od vládních poslanců projde,“ dodal.  

Nahrávám video
90' ČT24: Zavedení daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

Daňový partner z firmy Havel & Partners David Krch v pořadu podotkl, že vláda už nemá moc času. „Je otázka, jestli by vláda neměla ten proces rozdělit a nevčlenit nyní v první fázi do zákona věci, které jsou jednoznačné, a ty, které se jeví jako diskutabilní, implementovat později,“ uvedl.

Krch míní, že jsou firmy, které do této daně spadnou neoprávněně, zároveň podle něj daň způsobí diferenciace v odvětví a mezi subjekty. „Už víme, že například v koksárenském odvětví máme tři subjekty – dva z nich nebudou dani podléhat, jeden ano,“ uvedl s tím, že jsme nyní v „naprosto bezprecedentním zásahu do hospodářské soutěže a řada firem se tomu brání.“ 

Redaktor serveru Seznam Zprávy Petr Holub uvedl, že zavedení daně je v pořádku. „Ten kontext, kdy se zavádí windfall tax, je nešťastný, ale samotný návrh dává smysl,“ uvedl. „Přišel s tím uznávaný odborník, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jeho návrh dostali do ruky daňoví odborníci na ministerstvu financí. Opravdu si dali dost práce s tím, aby zákon fungoval, aby se opravdu co nejvíc této mimořádné daně vybralo,“ podotkl a dodal, že si nemyslí, že by někdo další přišel s lepším nápadem.

Samotná vládní novela zvaná daňový balíček zejména zvyšuje hranici pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku. Stejně zvyšuje také hranici pro využití paušální daně.

V úvodním kole se původně měla sněmovna po změnách programu zabývat během úterý také vládní novelou, která upravuje zaměstnávání učitelů. Předloha mimo jiné posiluje roli ředitelů škol, podporuje začínající učitele a garantuje platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Nakonec se ale k tomuto dokumentu vůbec nedostali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...