Stanjura mírní sliby o ušetření 70 miliard v letošních výdajích. Koalice zmiňuje i zvýšení některých daní

3 minuty
Události: Úspory ve státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Slib o uspoření desítek miliard učinil premiér Fiala v novoročním projevu. „Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o sedmdesát miliard korun,“ řekl tehdy. Jenže Zbyněk Stanjura nyní připustil, že ušetřit jen ve výdajích sedm desítek miliard by bylo pro vládu složité.

Dodal také, že v balíčku snižujícím schodek budou i vyšší daně. „Do toho cíle, který je ambiciózní a já říkám minimální, ano, počítáme s opatřeními na obou stranách rozpočtu,“ poznamenal. 

Například předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ale na splnění původního premiérova slibu trvá a dál prosazuje pokles státních výdajů o celou avizovanou částku. „TOP 09 má ambici ke snížení právě na výdajové stránce o tuto sumu a zároveň bychom neměli zůstat jen u sedmdesáti miliard,“ upozornila. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) jde ale o velmi ambiciózní cíl. „Neumím si to představit bez zásahů do sociálního systému,“ míní.

Stanjura už nyní připouští, že by si kabinet mohl v příštím roce pomoci díky zvýšení daní až o 25 miliard. Kromě růstu spotřebních daní z tabáku či alkoholu plánují pro příští rok vládní strany třeba zvýšení daně z nemovitosti, proškrtání daňových výjimek nebo snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření. 

Část těchto návrhů před časem předložila vládě Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Osobně si myslím, že se skutečně bez dodatečných příjmů konsolidace udělat nedá,“ je přesvědčený předseda rady, ekonom Mojmír Hampl. 

Projednání návrhů NERV

Některé návrhy Národní ekonomické rady vlády na snížení schodku státního rozpočtu jsou ale pro vládní politiky nepřijatelné. Ministr financí například odmítá vrátit daně z příjmu na úroveň roku 2020. Znamenalo by to totiž celkový růst výběru daní o osmdesát miliard korun ročně.  

„Hlavní argument je, že nám nepřipadá vůbec rozumné v této těžké době snížit příjmy domácností, protože ty peníze nevyletěly z okna, ty peníze zůstaly konkrétním lidem a konkrétním rodinám,“ hájí svůj postoj Stanjura. 

Sněmovní opozice pak podporuje hlavně snížení výdajů. „Vláda musí začít u sebe, to znamená, musí začít na výdajové straně, musí začít na ministerstvech, musí začít na neuvěřitelně zbobtnalé státní správě,“ apeluje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. 

Experti koaličních stran vyjednávají o plánu na snížení schodku státního rozpočtu už dva měsíce. Seznam návrhů by měli předložit Fialově vládě příští týden. Koaliční špičky by pak chtěly konečnou dohodu uzavřít do poloviny dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánovčera v 22:30

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:04

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánovčera v 20:10

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...