Stanjura mírní sliby o ušetření 70 miliard v letošních výdajích. Koalice zmiňuje i zvýšení některých daní

3 minuty
Události: Úspory ve státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Slib o uspoření desítek miliard učinil premiér Fiala v novoročním projevu. „Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o sedmdesát miliard korun,“ řekl tehdy. Jenže Zbyněk Stanjura nyní připustil, že ušetřit jen ve výdajích sedm desítek miliard by bylo pro vládu složité.

Dodal také, že v balíčku snižujícím schodek budou i vyšší daně. „Do toho cíle, který je ambiciózní a já říkám minimální, ano, počítáme s opatřeními na obou stranách rozpočtu,“ poznamenal. 

Například předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ale na splnění původního premiérova slibu trvá a dál prosazuje pokles státních výdajů o celou avizovanou částku. „TOP 09 má ambici ke snížení právě na výdajové stránce o tuto sumu a zároveň bychom neměli zůstat jen u sedmdesáti miliard,“ upozornila. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) jde ale o velmi ambiciózní cíl. „Neumím si to představit bez zásahů do sociálního systému,“ míní.

Stanjura už nyní připouští, že by si kabinet mohl v příštím roce pomoci díky zvýšení daní až o 25 miliard. Kromě růstu spotřebních daní z tabáku či alkoholu plánují pro příští rok vládní strany třeba zvýšení daně z nemovitosti, proškrtání daňových výjimek nebo snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření. 

Část těchto návrhů před časem předložila vládě Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Osobně si myslím, že se skutečně bez dodatečných příjmů konsolidace udělat nedá,“ je přesvědčený předseda rady, ekonom Mojmír Hampl. 

Projednání návrhů NERV

Některé návrhy Národní ekonomické rady vlády na snížení schodku státního rozpočtu jsou ale pro vládní politiky nepřijatelné. Ministr financí například odmítá vrátit daně z příjmu na úroveň roku 2020. Znamenalo by to totiž celkový růst výběru daní o osmdesát miliard korun ročně.  

„Hlavní argument je, že nám nepřipadá vůbec rozumné v této těžké době snížit příjmy domácností, protože ty peníze nevyletěly z okna, ty peníze zůstaly konkrétním lidem a konkrétním rodinám,“ hájí svůj postoj Stanjura. 

Sněmovní opozice pak podporuje hlavně snížení výdajů. „Vláda musí začít u sebe, to znamená, musí začít na výdajové straně, musí začít na ministerstvech, musí začít na neuvěřitelně zbobtnalé státní správě,“ apeluje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. 

Experti koaličních stran vyjednávají o plánu na snížení schodku státního rozpočtu už dva měsíce. Seznam návrhů by měli předložit Fialově vládě příští týden. Koaliční špičky by pak chtěly konečnou dohodu uzavřít do poloviny dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 32 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...