Současná energetická krize bude mít pro státní rozpočet kvůli trvající nejistotě zásadnější dopady než pandemie koronaviru, míní předseda národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl. Zásadním problémem do budoucna podle něj bude upouštění od nynějších nutných podpůrných opatření. Stanovování cen energií se dle Hampla stane zásadním předmětem politických programů. Někdejší viceguvernér České národní banky to uvedl v pořadu Interview ČT24.
Stanovování cen energií se stane součástí politických programů, očekává Hampl
Interview ČT24 - Mojmír Hampl (14. 9. 2022) (zdroj: ČT24)
Vláda vyčlenila třicet miliard korun na pomoc velkým firmám s energiemi. V pondělí zároveň lidem a menším firmám slíbila, že za elektřinu nebudou platit víc než šest korun za megawatthodinu a za plyn tři koruny. Podle Hampla mají současná opatření potenciál krátkodobě uklidnit hlavně očekávání spotřebitelů.
„To, o čem vláda tento týden rozhodla, má potenciál uklidnit úplně zdivočelá očekávání. Vlády v řadě zemí EU se snaží přesvědčit konečné uživatele energií, tedy nás jako domácnosti a podniky, že to, co vidí jako tržní cenu třeba silové energie nebo plynu, není to, na co se mají chystat a na co mají připravovat své rozpočty,“ zmínil s tím, že motivace zmírnění paniky na trhu i ve společnosti je stejná i u navrhovaných celoevropských řešení zvyšujících se cen energií.
Hampl si zároveň myslí, že současná situace na světovém trhu s energiemi umožnila představení i dříve nečekaných ekonomických zásahů. „V okamžiku, kdy ceny jsou úplně mimo jakoukoliv představivost všech, tak musím marxisticky říct, že kvantita se mění v novou kvalitu. Najednou si všichni umí představit ta řešení, která si za normálních okolností představit neuměli. V takovém stavu nyní v Evropě jsme,“ dodal.
Obavy z opouštění od mimořádných programů
V souvislosti s přijímaním mimořádných opatření se však obává délky jejich trvání. „Moje dlouhodobá obava, která je v tuto chvíli ojedinělá, je, že tyto programy se budou vypínat mnohem hůř než programy covidové. Bude těžké rozhodnout, v jakém okamžiku už si domácnosti nebo firmy budou moct dovolit zaplatit víc. Zejména v situaci, kdy budeme umožňovat, aby platili trochu víc. Neumím si to moc dobře představit.“
Cena energií se podle něj nyní přesune do roviny politického boje, který bude probíhat v jednotlivých členských zemích Evropské unie a z nastavování cen se „stane běžný výdajový program“.
V budoucnosti to podle něj bude mít větší fiskální dopady. „Je jasné, že většina z členských zemí bude stanovovat národní řešení, která nebudou vždy úplně stoprocentně provázaná s evropskými. Řešení vysokých cen energií v Evropě nebude levné, což je jasné. A nebude levné ani pro veřejné rozpočty, což je evidentní,“ uzavřel.