Poslanci schválili úplné zrušení EET. Vrátili jste nás do devadesátek, míní Schillerová

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.

Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců z řad vládní koalice a SPD. Klub ANO hlasoval proti.

Zástupci ANO trvají na tom, že jeden ze stěžejních projektů jejich předsedy Andreje Babiše ještě jako ministra financí narovnal podnikatelské prostředí a vynesl státu dost peněz. Nynější koaliční vláda Petra Fialy (ODS) naopak tvrdí, že elektronická evidence tržeb představuje jen zátěž pro podnikatele, přínosy pro stát zpochybňuje.

Navrhované zrušení EET je čistě politický krok bez ekonomické logiky, řekla během debaty ve sněmovně předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Nepodařilo se jí prosadit přerušení finálního projednávání vládního návrhu v dolní komoře do konce roku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil: „Podnikatelé přestanou být sprostými podezřelými, kteří se musí 24 hodin denně sedm dní v týdnu vyviňovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nešidí.“ Poukazoval také například na to, že roste počet bezhotovostních tržeb, u nichž povinnost evidence není. Loni představovaly šedesát procent všech tržeb a v roce 2025 půjde podle výhledu o osmdesát procent, podotkl. Stanjura navíc zmínil zavedení a nynější rozšíření možnosti využívání paušální daně, kde má elektronická evidence tržeb jen zanedbatelný vliv.

9 minut
Události, komentáře: Definitivní konec EET?
Zdroj: ČT24

Schillerová: Živá voda pro šedou ekonomiku

Bývalá šéfka státní kasy Schillerová míní, že zrušení EET je prakticky jediným bodem vládního programu, který se koaličnímu kabinetu podaří naplnit. „Přesně v tomto vidím jeden z hlavních důvodů této zcela nelogické a hloupé snahy zrušit elektronickou evidenci tržeb,“ řekla. Jde podle ní o „nesmyslný boj“ proti všemu, co zavedly minulé vlády s účastí ANO.   

Evidence podle Schillerové narovnala podnikatelské prostředí a přinesla příjmy rozpočtu. Vláda tak podle ní neplní slib z programového prohlášení, že omezí rozsah šedé ekonomiky. „Místo toho nás vrátila do devadesátek, kde zejména ODS bylo tak velmi dobře,“ prohlásila Schillerová.

Podobně mluvil místopředseda dolní komory za ANO a někdejší ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, jenž také odmítl Stanjurovo vyjádření o vnímání podnikatelů jako sprostých podezřelých. „Zapíšete se jako vláda, která nás posílá zpátky do devadesátek,“ řekl Havlíček.  

Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala připomněl, že toto hnutí se vždy stavělo proti zavedení EET. Mnohem jednodušší je podle něho hradit paušální daň, když není potřebná administrativa ke kontrole. Poslanci SPD podle Fialy hodlali hlasovat pro zrušení EET, podpořili by ale i pozměňovací návrh ANO na zachování její dobrovolnosti. Pozastavená, a tedy dobrovolná, je evidence tržeb od covidové epidemie.

Argument podporovatelů EET o narovnání podnikatelského prostředí zpochybňoval Vojtěch Munzar (ODS). Nástroj podle něho sloužil pro kontrolu a omezování jednotlivých podnikatelů.   

Elektronická evidence tržeb začala platit od prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna od loňského května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba tři sta tisíc podnikatelů. Pokud by zákon o evidenci tržeb nebyl zrušen, od ledna by byla EET znovu spuštěna v povinném režimu a v plném rozsahu.

Rozpočtová rada má nového člena

Během páteční schůze sněmovny se ujal výkonu funkce člena Národní rozpočtové rady Petr Musil, který složil slib do rukou předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). V radě bude Musil působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a Janem Pavlem.

Dolní komora Musila zvolila na návrh Senátu v listopadu 2022. Pozice člena Národní rozpočtové rady se uvolnila po zvolení Mojmíra Hampla předsedou rady, o kterém v červenci rozhodla na návrh vlády sněmovna. Na této pozici vystřídal Evu Zamrazilovou, která byla jmenována viceguvernérkou České národní banky (ČNB).

„Chci poděkovat všem zákonodárcům a speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem rady se stávám v době, která, mírně řečeno, není z pohledu udržitelnosti veřejných financí ideální. Jako člen rady se chci přičinit zejména o to, aby se zvýšilo povědomí občanů o důležitosti rovnováhy veřejných rozpočtů,“ uvedl Musil.

Národní rozpočtová rada je nezávislým tříčlenným orgánem a skládá se z předsedy a dvou členů, volených sněmovnou. Standardní délka funkčního období člena rady činí šest let. Pavel svůj mandát obhájil v roce 2020, když byl opětovně do funkce navržený ze strany ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
09:58Aktualizovánopřed 11 mminutami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petr Bystroň (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 2 hhodinami

Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
před 3 hhodinami

ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
před 6 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
před 7 hhodinami

Evropská komise sbírá na STK údaje o vozech

Stanice technické kontroly musí od úterka plnit nové nařízení Evropské komise. U aut vyrobených po 1. lednu 2021 žádá zaslání dat o spotřebě, ujetých kilometrech, rychlosti a VIN kódu vozu. Stanice to mají posílat automaticky, řidiči nemusí udělat nic. Poskytnutí dat ale mohou odmítnout.
před 10 hhodinami
Načítání...