Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.
Poslanci schválili úplné zrušení EET. Vrátili jste nás do devadesátek, míní Schillerová
Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců z řad vládní koalice a SPD. Klub ANO hlasoval proti.
Zástupci ANO trvají na tom, že jeden ze stěžejních projektů jejich předsedy Andreje Babiše ještě jako ministra financí narovnal podnikatelské prostředí a vynesl státu dost peněz. Nynější koaliční vláda Petra Fialy (ODS) naopak tvrdí, že elektronická evidence tržeb představuje jen zátěž pro podnikatele, přínosy pro stát zpochybňuje.
Navrhované zrušení EET je čistě politický krok bez ekonomické logiky, řekla během debaty ve sněmovně předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Nepodařilo se jí prosadit přerušení finálního projednávání vládního návrhu v dolní komoře do konce roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil: „Podnikatelé přestanou být sprostými podezřelými, kteří se musí 24 hodin denně sedm dní v týdnu vyviňovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nešidí.“ Poukazoval také například na to, že roste počet bezhotovostních tržeb, u nichž povinnost evidence není. Loni představovaly šedesát procent všech tržeb a v roce 2025 půjde podle výhledu o osmdesát procent, podotkl. Stanjura navíc zmínil zavedení a nynější rozšíření možnosti využívání paušální daně, kde má elektronická evidence tržeb jen zanedbatelný vliv.
9 minut
Události, komentáře: Definitivní konec EET?
Schillerová: Živá voda pro šedou ekonomiku
Bývalá šéfka státní kasy Schillerová míní, že zrušení EET je prakticky jediným bodem vládního programu, který se koaličnímu kabinetu podaří naplnit. „Přesně v tomto vidím jeden z hlavních důvodů této zcela nelogické a hloupé snahy zrušit elektronickou evidenci tržeb,“ řekla. Jde podle ní o „nesmyslný boj“ proti všemu, co zavedly minulé vlády s účastí ANO.
Evidence podle Schillerové narovnala podnikatelské prostředí a přinesla příjmy rozpočtu. Vláda tak podle ní neplní slib z programového prohlášení, že omezí rozsah šedé ekonomiky. „Místo toho nás vrátila do devadesátek, kde zejména ODS bylo tak velmi dobře,“ prohlásila Schillerová.
Podobně mluvil místopředseda dolní komory za ANO a někdejší ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, jenž také odmítl Stanjurovo vyjádření o vnímání podnikatelů jako sprostých podezřelých. „Zapíšete se jako vláda, která nás posílá zpátky do devadesátek,“ řekl Havlíček.
Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala připomněl, že toto hnutí se vždy stavělo proti zavedení EET. Mnohem jednodušší je podle něho hradit paušální daň, když není potřebná administrativa ke kontrole. Poslanci SPD podle Fialy hodlali hlasovat pro zrušení EET, podpořili by ale i pozměňovací návrh ANO na zachování její dobrovolnosti. Pozastavená, a tedy dobrovolná, je evidence tržeb od covidové epidemie.
Argument podporovatelů EET o narovnání podnikatelského prostředí zpochybňoval Vojtěch Munzar (ODS). Nástroj podle něho sloužil pro kontrolu a omezování jednotlivých podnikatelů.
Elektronická evidence tržeb začala platit od prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna od loňského května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba tři sta tisíc podnikatelů. Pokud by zákon o evidenci tržeb nebyl zrušen, od ledna by byla EET znovu spuštěna v povinném režimu a v plném rozsahu.
Rozpočtová rada má nového člena
Během páteční schůze sněmovny se ujal výkonu funkce člena Národní rozpočtové rady Petr Musil, který složil slib do rukou předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). V radě bude Musil působit společně s jejím předsedou Mojmírem Hamplem a Janem Pavlem.
Dolní komora Musila zvolila na návrh Senátu v listopadu 2022. Pozice člena Národní rozpočtové rady se uvolnila po zvolení Mojmíra Hampla předsedou rady, o kterém v červenci rozhodla na návrh vlády sněmovna. Na této pozici vystřídal Evu Zamrazilovou, která byla jmenována viceguvernérkou České národní banky (ČNB).
„Chci poděkovat všem zákonodárcům a speciálně i paní předsedkyni Pekarové za projevenou důvěru, které si velice vážím. Členem rady se stávám v době, která, mírně řečeno, není z pohledu udržitelnosti veřejných financí ideální. Jako člen rady se chci přičinit zejména o to, aby se zvýšilo povědomí občanů o důležitosti rovnováhy veřejných rozpočtů,“ uvedl Musil.
Národní rozpočtová rada je nezávislým tříčlenným orgánem a skládá se z předsedy a dvou členů, volených sněmovnou. Standardní délka funkčního období člena rady činí šest let. Pavel svůj mandát obhájil v roce 2020, když byl opětovně do funkce navržený ze strany ČNB.